Trh s korporátními dluhopisy se vyčistil. Finanční poradci si vybírají a nechtějí špatné produkty prodávat. Rizikem je nákup dluhopisů po internetu. Slabé emitenty smete inflace, předpovídá analytik Martin Dočekal ze serveru Dluhopisář.cz.

Prudce roste inflace, centrální banka celkem radikálně zvýšila sazby. V posledních letech bylo v Česku vydáno velké množství korporátních dluhopisů, které byly atraktivní kvůli nízkým sazbám. Jak se budou chovat teď ve vysokoinflačním prostředí?

Myslím, že spíše negativně. Ale takhle, určitě bych se na celý trh jako na celek negativně nedíval. Nedávno proletěla médii taková polobulvární analýza trhu korporátních bondů, kde sice bylo dost nepřesností, ale vyplývá z ní, že objem trhu je 340 miliard korun a jen za 4,35 miliardy dluhopisů skončilo v insolvenci, tedy 1,27 procenta. Upřímně si nedovedu představit moc jiných aktiv, kde by to bylo takto dobré. Očekávám, že v čase může zkrachovat až deset procent emitentů, což mi příjde pořád velmi rozumný poměr. Každá investice má riziko - kdybych náhodně vybral deset akcií, tak také na všech nevydělám. 

Odpadlíků přibude

A co ty zvyšující se sazby?

Povedou k tomu, že část emitentů, kteří i v době nízkých sazeb jeli na ekonomické hraně, to nemůže přežít. Budou muset svým investorům platit větší výnos a to pro ně bude ekonomicky neúnosné. Myslím, že nás čeká rok až dva většího defaultování emitentů. Není to ale nic tragického, je to prostě tržní ekonomika, kde nemůžou přežít všichni. 

Čím to je? Co je ten rizikový moment, kdy hrozí default  - když se blíží splatnost dluhopisů?

Zpravidla jde o chvíli, kdy má dojít ke splacení dluhopisů. Emitenti, zejména ti rizikoví, ani nepočítají ve svých byznysplánech s tím, že by měli všechny peníze v daném datu vracet. Ale že se jim povede jejich velkou část nahradit dluhopisy dalšími, novějšími. To je hrozně špatně. 

Když si člověk koupí dluhopisy napřímo a ne přes investiční fond, tak nevidí do rizika, protože na účet dostává stále stejnou částku a žije v mylném přesvědčení, že vše funguje. Jenže do doby splatnosti toho dluhopisu se může diametrálně změnit ekonomika firmy a i cena toho dluhopisu se hýbe. I když to není na první pohled vidět.

Co potom?

Když se bavíme o těch problémových, mají v době splatnosti dvě možnosti. Buď se obrátí na stávající klienty a nechají prodloužit splatnost dluhopisů s tím, že se pokusí situaci firmy zlepšit. Pokusí vylepšit podmínky a část emise refinancují a staré investory vyplatí novými penězi. Nebo to firma nezvládne a jde do insolvence. Ale to je pro držitele dluhopisů nešťastné, protože nejsou v úplně prioritní pozici při uspokojování pohledávek. 

Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard

Money

Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Odrážejí už nové emise vyšší úrokovou hladinu?

Ještě ne. Proces vydávání dluhopisů je zpravidla tří- až šestiměsíční maraton. Když jde dnes emise na trh, je pravděpodobné, že podmínky pro investory se řešily tak v říjnu. Ale samozřejmě v průběhu tohoto roku na to zareagovat budou muset. Nemyslím ale, že to bude o tolik, o co navyšovala sazby centrální banka - co mám signály, tak zatím je to maximálně o jeden procentní bod pro klienta ročně. Ale je pravděpodobné, že sazby ještě dále porostou. 

Typově jaké emise jsou nejnáchylnější k případným problémům? Dá se to říci sektorově, nebo zda to jsou podlimitní (emise do jednoho milionu eur, která se může nabízet jen neveřejně, pozn. red.) či větší emise?

Nedá. Dokážu najít podlimitní emise, které jsou klientsky mnohem lépe připravené než velké emise. K pohledu na rizikovost došlo k určitému zkreslení především proto, že ty podlimitní často vydávali i podnikavci, kterým v bance nepůjčili. Ale to se dělo tak před třemi čtyřmi roky. 

Na reputaci záleží

Co se změnilo?

Každá emise potřebuje nějakou distribuci. A distribuční sítě si velmi brzy uvědomily, že nemůžou prodávat jen tak něco, je v tom pro ně silné reputační riziko. Tyto sítě tak dnes mají velmi husté síto na to, jaký produkt pustí k poradcům. Je tam hned několik úrovní schvalování. Nekvalitní produkt tak prostě nemá kdo prodat. 

Dluhopisy se prodávají i přes různé internetové platformy.  Nebo skrze přímou reklamu na internetu. Ty mají jakou kvalitu?

Objevují se tam dluhopisy, které by se jinde neprodaly. Zpravidla tam nejdete to nejhorší, co trh nabízí. Na dluhopisových platformách dochází dokonce k porušování legislativy, která říká, že prodávat cenný papír lze skrze prostředníka, tedy obchodníka s cennými papíry. Zde si to emitenti upisují sami a tyto servery, aby tu regulaci obešly, si dají do patičky, že jsou inzertním serverem. Což je velice nefér vůči klientům a výsměch regulaci. 

Mohou být problematické některé realitní projekty? Myslím tím developery, kteří stavěli za peníze vybrané z dluhopisů a vydělávali především na rostoucím trhu...

Určitě mohou. Cena nemovitostí vyrostla úplně šíleně, o nějakých sto procent za posledních pět let. To samozřejmě přitahuje spoustu lidí, kteří si řeknou, že zkusí něco postavit a vydělat na tom. Nicméně každý zkušenější developer ví, že to taková sranda není. Dluhopisů velkých etablovaných developerů bych se vůbec nebál, ti toto financování používají jen na malou část hodnoty projektů. Bál bych se začínajících developerů, kteří mají jeden dva projekty, peníze mají pouze z dluhopisů a i v interní ekonomice počítají s dalším růstem cen...  

Inflace je nicméně téma pro hodně lidí, řeší, aby nepřišli o úspory. Hledají, kam ty peníze dát. Co byste poradil lidem, kteří se zajímají o korporátní dluhopis, jak si ho vybrat? Je to i pro nezkušené investory?

Základní princip je diverzifikovat, mít peníze na více hromádkách. A je jedno, zda mám rád akcie, nemovitosti či dluhopisy. Setkávám se stále s lidmi, kteří dali do jednoho nástroje všechny peníze. Druhé, co bych poradil méně zkušeným investorům, je jít cestou fondů. Tam si kupují i zkušenosti člověka, který tomu rozumí a věnuje se tomu, co do fondu vybírá. Fond už má v sobě diverzifikaci. A pokud se bavíme o nákupu jednotlivého dluhopisu, neměl by tvořit více než pět procent portfolia. 

A jak byste ho vyhodnotil?

Podíval bych se, jakou má firma historii, jaké má výsledky, hledal bych fundament. Vyhnul bych se emitentům, kteří tu jsou krátce. Vybíral bych jen dluhopisy, kde firma myslela na ošetření rizik a zavazuje se svým investorům k nějakým jasným pravidlům, která musí dodržovat. Třeba maximální limit zadlužení nebo minimální ekonomika projektů, kam bude peníze z dluhopisů směřovat. I tak by měl mít běžný člověk nějakého poradce v bance či poradenské firmě, se kterým to zkonzultuje. Není to lehká disciplína, člověk musí rozumět třeba problematice účetních výkazů. 

Junk dluhopisů je až třetina

Jak odhadujete, že je trh s korporátními dluhopisy v Česku velký? Asociace kapitálového trhu odhaduje objem takzvaných junk bondů až na sto miliard...

Bohužel tu bylo dlouhé období legislativního temna, kdy emise nemusely být nikde evidované. Takže se jen odhaduje. Jinak trh lze rozdělit zhruba na třetiny, třetina jsou vysoce kvalitní dluhopisy, které si do portfolií dávají i investiční fondy nebo je prodávají banky. Třetina je průměrné kvality a třetinu bych si já osobně nekoupil. A jde o to, aby se klienti trefili do těch lepších dvou třetin. 

Vy dlouhodobě publikujete recenze dluhopisů na portále Dluhopisar.cz. Stává se, že na vás někdo z emitentů nějak tlačí, snaží se vyznění recenze ovlivnit?

Bohužel ano, celkem běžně. Když recenze vyjde pozitivně, protože jde o dluhopis kvalitní a dobře připravený, tak vám emitenti volají a děkují - což vůbec není nutné, svou práci dělají dobře a moje motivace je pomoci ten trh kultivovat. Ukazovat investorům, proč je zrovna tento dluhopis bezva. Pak jsou tu ty ošklivé, protože žijeme v kapitalismu a všechny firmy nemohou být hezké a úspěšné. Těm zpravidla něco vytknu a pak se stává, že vám volají nějací prostředníci a chtějí aby ta recenze zmizela, byla upravena nebo vás zkoušejí uplatit. Ještě nikdo neuspěl. Takže se klidně mohou snažit dál. 

Setkal jste se někdy s vyloženě podvodným dluhopisem, kdy dotyčný chtěl z lidí čistě vylákat peníze? 

Spíš ne, spíše to je naivita podnikatelů. Někdy si dokonce říkám, zda tomu dotyčný opravdu věří či zda je ten záměr vtip....

Martin Dočekal (31)

Na finančním trhu se pohybuje 14 let. Jeho specializací je oblast firemních dluhopisů - je autorem a poradcem u mnoha dluhopisových emisí. Krom toho o dluhopisech pravidelně přednáší a publikuje.