Češi vs. Němci. Kdo má lépe vyřešené zastropování energií? Přou se experti
Česko i Německo přistoupilo od příštího roku k zastropování cen energií, jejich koncepce jsou však zásadně odlišné. Zatímco český systém cenových stropů omezí náklady na energie hlavně domácnostem, v Německu by měl z opatření těžit více průmysl. Česko navíc na rozdíl od Německa a dalších okolních zemí zastropování nelimituje spotřebou. Který přístup je lepší? Analytici se neshodnou.
Německá vláda schválila maximální ceny elektřiny a plynu v minulém týdnu. Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 korun) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 korun) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby. U plynu budou mít domácnosti a malé a střední podniky 80 procent předchozí průměrné roční spotřeby za 12 centů (2,90 korun). Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby sedm centů (1,70 korun).
V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900 tisíc lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220 tisíc. S problémy se potýkalo i přes 300 tisíc důchodců a důchodkyň. Většina těchto ohrožených osob bydlela v energeticky náročných budovách. Ukázala to nová studie, na které se podílely Platforma pro sociální bydlení, iniciativa Za bydlení, Hnutí Duha a Ostravská univerzita.
Teplo je teď luxus. Už před zdražením na něj nemělo milion Čechů
Money
Česká vláda v říjnu stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie na šest korun za kWh elektřiny a tři koruny za jednu megawatthodinu plynu. Využívání cenového stropu přitom v Česku není nijak limitováno spotřebou.
„Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu a tuto orientaci znovu potvrdilo,“ řekl analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal přitom na zastropování cen elektřiny, kde Německo stanovilo cenový strop pro velké podniky na 130 eur za MWh, tj. mnohem níže než u domácností s 400 eur za MWh.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
Energošmejdi mají utrum. Díky krizi i lepší legislativě jich ubývá
Money
V Česku jsou cenové stropy pro domácnosti a malé a střední firmy naopak vyrovnané a pro velké firmy se nyní připravuje. „Tedy vyšší pomoc ve srovnání s německými domácnostmi, nižší ve srovnání s německým průmyslem,“ uvedl Gavor. Navíc připomněl, že pro české domácnosti je výhodou, že zastropování cen není nijak omezeno spotřebou, na rozdíl od Německa, ale také například od Rakouska, Polska či Maďarska.
Jako střet koncepcí označil nastavení cenových stropů na energie v České republice a Německu analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. Která z nich bude výhodnější se podle něj ukáže až časem. Napovědět může až příští zima. „Německo jde cestou nižších stropů pro velké průmyslové podniky, ovšem pouze pro 70 až 80 procent spotřeby roku 2021. Pro menší podniky a domácnosti budou v Německu stropy o dost výše než v Česku,“ uvedl. Německo tak podle Dohnala více dusí investiční aktivitu v energetice a více motivuje k úsporám domácnosti.
Vše o energetice najdete zde
„V porovnání mezd a vládních pomocí v České republice a Německu, pomáhá tuzemská vláda vzhledem k aktuálnímu stavu veřejných financí dostatečně,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Připomněl, že Německo kvůli kritice od Evropské unie snížilo plánovaný objem pomoci z 200 miliard eur (4,86 bilionu korun) na 99 miliard eur (2,4 bilionu korun). Zároveň upozornil, že Němci budou při překročení limitu 80 procent spotřeby z loňska platit plné ceny energií.
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
