Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. ČNB také v nové prognóze zlepšila odhad vývoje ekonomiky, HDP letos vzroste o 3,5 procenta.

Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Ve zvyšování úrokových sazeb přitom bude ČNB podle ekonomů pokračovat.

Podle analytika Komerční banky Martina Gürtlera mají centrální bankéři ke zvýšení sazeb důvody dva. První z nich se týká významného zlepšení pandemické situace, druhý je pak zmíněná inflace.

„Prodělání nemoci u velké časti populace a rostoucí míra proočkovanosti dává naději na relativně brzké dosažení stavu kolektivní imunity. Opakovat by se tak už neměly plošné uzávěry ekonomiky,” uvedl Gürtler. Růst ekonomiky by proto měl pokračovat i ve druhém pololetí a na přelomu letošního a příštího roku lze podle Gürtlera již očekávat dosažení předkrizové úrovně agregátní produkce.

Inflace setrvává poblíž tří procent a nad dvouprocentním cílem centrální banky se již nachází po dobu více než dvou let. Současný ekonomický vývoj je navíc spjat s řadou proinflačních rizik. Ta pramení jednak z výrazného zvýšení cen komodit a výrobních materiálů, stejně tak ale i z napjatého trhu práce.

Lukáš Kovanda: Lidé si na bydlení půjčují víc, a přesto jim to nestačí

Názory

Lidé si na hypotéce půjčují o milion více než před třemi lety. Přesto leckomu hypotéka nestačí, kvůli prudkému zdražení cen materiálů – třeba dřevostavba je o 50 procent dražší než loni.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Sazby ještě porostou

„Jádrová inflace, ceny průmyslových výrobců v české ekonomice a také HDP rostly ve druhém čtvrtletí více, než centrální banka předpokládala, zpřísňování měnové politiky je tedy adekvátní reakcí a růst úrokových sazeb lze čekat i na dalších měnově-politických zasedáních bankovní rady,” komentoval krok centrálních bankéřů Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments.

Očekává, že rada ČNB opět zvýší sazby na zasedání v září i v listopadu. „Postupné zpřísňování měnových podmínek skrze vyšší úrokové sazby pomůže tlumit inflaci a s ní související nerovnováhy, což ekonomice může pomoci udržet si solidní růst i ve střednědobém výhledu,” dodal Jáč.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera ČNB do konce roku sazby ještě několikrát zvýší. „Kromě pandemické situace a inflačního vývoje bude rychlost zvyšování sazeb záviset například i na reakci kurzu koruny, ta však navzdory předpokladu o rychlém zvyšování domácích úrokových sazeb doposud příliš výrazně neposílila, a dává tak centrálním bankéřům prostor úrokové sazby zvyšovat,” uvedl.

Dopady uvolňování: Tržby v maloobchodě v červnu vzrostly

Money

Meziročně se tržby v maloobchodě očištěné o kalendářní vlivy v červnu zvýšily reálně o 7,1 %, bez očištění o 7,2 %. Tržby v maloobchodě po očištění o sezónní vlivy meziměsíčně vzrostly o 0,6 %.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Hlavní důvodem, proč ČNB bude muse přistoupit k radikálnějším krokům, jsou podle Petra Kymlička, partnera poradenské společnosti Moore Czech Republic, problémy v dodavatelských řetězcích. „V dodavatelských řetězcích prudce rostou ceny základních vstupů, a to v měřítku, které si ještě před několika měsíci nikdo nedokázal ani představit. Inflační tlaky budou narůstat,“ říká Kymlička.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Hypotéky budou nadále zdražovat, ne ale razantně

Money

Hypotéky Čechům zdraží průměrně na zhruba tři procenta, nadále je přitom budou mít znatelně dražší než třeba Slováci

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Nová prognóza růstu HDP

Česká národní banka představila také novou makroekonomickou prognózu. V ní zlepšila odhad vývoje ekonomiky v letošním roce, naopak pro příští rok odhad mírně zhoršila. Nově tak letos počítá s růstem ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok s růstem o 4,1 procenta. Po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 očekává ČNB v nové prognóze růst ekonomiky o tři procenta. V předchozí květnové prognóze ČNB počítala letos s růstem o 1,2 procenta a příští rok o 4,3 procenta.

„Případné další zpřísnění protiepidemických opatření by již nemělo mít hmatatelné hospodářské dopady. Pomůže tomu proočkovanost, tak i dostupné nové formy medikace a i fakt, že se ekonomika naučila s koronavirem fungovat,” uvedl guvernér.

Celková průměrná inflace by podle ČNB měla činit letos tři procenta a příští rok 2,8 procenta. V předchozí květnové prognóze přitom centrální banka odhadovala letos průměrnou inflaci 2,7 procenta a příští rok 2,4 procenta. V roce 2023 by měla být průměrná inflace 2,1 procenta.

Ve prospěch růstu cen může podle rady působit možný větší rozsah nebo delší trvání přetíženosti globálních dodavatelských řetězců. To by se totiž mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu produkčních cen.

Ministerstvo financí ve své aktuální dubnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,1 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 3,7 procenta. Novou prognózu, na základě které by měl úřad upravit návrh státního rozpočtu na příští rok, zveřejní MF 24. srpna.