Bankovní rada České národní banky podle očekávání zvýšila úrokové sazby, poprvé od února 2020. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta.

Pro zvýšení dvoutýdenní repo sazby o 0,25 procentního bodu hlasovali čtyři její členové. Jeden z členů rady hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby dokonce o 0,5 procentního bodu. Dva členové pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Uvedl to guvernér ČNB Jiří Rusnok. 

Rusnok také uvedl, že aktuální květnové prognóze centrální banky odpovídá nárůst tržních úrokových sazeb zhruba od poloviny letošního roku. „Prognóza se relativně obstojně naplňuje,” uvedl Rusnok.

Důvodem zvýšení sazeb jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. K dalšímu růstu sazeb by mohla ČNB podle analytiků přistoupit letos ještě dvakrát.

„Zvýšení úrokových sazeb má za cíl tlumit inflační tlaky, jež jsou spojeny s oživením ekonomiky a s uvolňováním omezení souvisejících s pandemií, jakož i s růstem cen komodit,” uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Očekává, že ČNB přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb v srpnu a v listopadu, tedy vždy při zveřejnění nové čtvrtletní prognózy ČNB.

„ČNB vyslala signál, že je potřeba mírně šlápnout na brzdu z titulu obav z dále rostoucí inflace. Ta je sice do určité míry způsobena problémy ve výrobě a dopravě, a nejde tak jen o inflaci taženou rostoucí poptávkou, určité náznaky přehřívání ekonomiky však – navzdory pandemii - v tuzemské ekonomice vidět lze,” uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. I proto je podle něj pravděpodobné, že ČNB sazby do konce roku ještě dále zvýší. „K tomu může dojít již relativně brzy, a to na začátku srpna, kdy bude bankovní rada o úrokových sazbách jednat znovu a bude mít k dispozici i novou makroekonomickou prognózu,” dodal.

Na posledním měnovém jednání 6. května rada jednomyslně nechala úrokové sazby beze změny. Základní sazba tehdy zůstala na 0,25 procenta. Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta. Naposledy rada sazby zvýšila právě na únorovém zasedání v roce 2020. Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 0,25 procentního bodu na 1,25 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, ponechala beze změny na 0,05 procenta.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„Česká centrální banka patří k prvním centrálním bankám na světě, které ke zpřísnění své měnové politiky přistoupily,” upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ve druhé polovině roku čeká jedno nebo dvě zvýšení úrokových sazeb. „Dvoutýdenní repo sazba by tak koncem roku neměla přesáhnout jedno procento,” dodal.

První v regionu začala se zvyšováním úrokových sazeb po pandemii maďarská centrální banka, která v úterý zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,3 procentního bodu na 0,9 procenta.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské dnešní zvýšení sice není izolovaným krokem, ale ani začátkem pravidelné série zvyšování úrokových sazeb. „Je spíše demonstrací ochoty krotit inflaci i za velmi nejistých podmínek a tím ukotvit inflační očekávání nejen na trhu ale i mezi spotřebiteli a zmírnit jejich obavy z vysoké inflace,” uvedla.

Rada zároveň vyhodnotila rizika a nejistoty očekávaného vývoje. Podle ní působí mírně ve prospěch růstu inflace. Podle ČNB jde o více proinflační zahraniční výhled, vyšší než očekávaný růst tržních mezd počátkem roku nebo vyšší výhled regulovaných cen v příštím roce. Naopak rizikem působícím proti růstu inflace je podle rady silnější kurz koruny.

Například aktuální výhled vývoje ekonomiky eurozóny se podle Rusnoka zlepšil díky rychlejšímu uvolňování protipandemických opatření, než předpokládala stávající prognóza ČNB.