Hned několik významných centrálních bank v tomto týdnu zvýší úrokové sazby. Opět. A nejspíš znovu prudce. Aktuální zvyšování sazeb přitom snižuje růst jednotlivých ekonomik a podle řady ekonomů se tak již nelze vyhnout recesi. To však není chyba, ale vlastnost, míní centrální bankéři. Snaží se totiž z finančního světa odsát část peněz, které způsobují aktuální inflaci. 

V ekonomice nic není zadarmo, náklady se však mohou projevit se značným zpožděním. Důkazem toho je i současná vlna inflace, která je důsledkem řady rozhodnutí z předchozích let. To jsou slova hlavního ekonoma finanční skupiny DRFG Martina Slaného. A stejně uvažují také centrální bankéři po celém světě. 

I proto se nyní pokoušejí nejen svá rozhodnutí z let následujících po finanční krizi v roce 2008 napravit. Tehdy přišli se dvěma zásadními léky na finanční krizi – se snižováním sazeb až do záporných hodnot a odkup dluhopisů, takzvané kvantitativní uvolňování. 

Důsledek: masivní nárůst peněz v ekonomice, který vedl k razantnímu růstu všeho. Hospodářství jednotlivých států, zisků firem, cen akcií, platů a mezd, ale také cen nemovitostí… Výsledek? Nyní již těžko zvládnutelný růst inflace. 

Fed může překvapit a zvýšit sazby více, než se čekalo. Na stole je růst o 75 až 100 bodů

Trhy

Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.

nst

Přečíst článek

Bude to bolet 

I proto centrální banky po celém světě především v letošním roce radikálně otáčejí kormidlem měnových politik a zvyšují sazby. Podle dat agentury Bloomberg v letošním kalendářním roce zvýšilo sazby již 90 centrálních bank, většina z nich se alespoň jedenkrát uchýlila k jednorázovému růstu o 75 bazických bodů. Právě v tomto týdnu se přitom očekává, že podobný skok zopakuje také americký Fed, nejméně o 50 bodů pak své sazby zvýší Bank of England. 

Šéfové a šéfky předních světových centrálních bank svůj cíl prezentují jasně: Bez růstu sazeb se inflace ještě více utrhne. Musíme jednat. A ano, bude to bolet. „Domácnostem i podnikům způsobíme docela dost bolesti,“ uvedl ostatně šéf amerického Fedu Jerome Powell. 

Aktuální akce centrálních bankéřů má jediný cíl – odsát podstatnou část peněz z oběhu. To povede ke krocení inflace. A podle kritiků bude dalším efektem také zastavení růstu hospodářství jednotlivých států. Kritici přitom nepochopili, že nejde o chybu, ale vlastnost, respektive cíl aktuálních opatření. Jedině ochlazení ekonomiky ochladí i inflaci. 

Recese za rohem 

K zastavení růstu směřuje velká část ekonomik. Bloomberg momentálně odhaduje růst americké ekonomiky pro rok 2023 na 0,9 procenta, přitom ještě letos v březnu očekával růst o 2,5 procenta. Eurozóně predikuje růst jen 0,5 procenta (na jaře to byla více než dvě procenta). Británie pak podle Bloombergu v příštím roce upadne do recese a její ekonomika bude klesat. Přitom na počátku letošního roku experti očekávali růst na úrovni 2,2 procenta. 

To samozřejmě povede k celé řadě negativním dopadům na jednotlivé společnosti a například investiční fond BlackRock odhaduje, že takovýto pokles růstu v USA přinese další tři miliony nezaměstnaných. 

Čtěte více na téma recese

Česká recese? Jeden kvartál 

Česká ekonomika zatím stále roste, a to navzdory inflaci, očekávaným potížím s cenami energií i předpokládanému snížení spotřeby domácností. Česká národní banka (ČNB), která ve zvyšování sazeb patřila k průkopníkům v aktuálním cyklu a jež drží jedny z nejvyšších sazeb na světě (7 procent), však také předpokládá závažné propady. A to už ve čtvrtém kvartálu letošního, a zejména v prvním čtvrtletí příštího roku. 

Ve své aktuální makroekonomické predikci ČNB uvádí, že hospodářský růst na konci letošního roku klesne de facto na nulu a poté klesne téměř o procento pod ni. 

„Ekonomika ve druhé polovině letošního roku klesne. Významně k tomu přispěje propad spotřeby domácností v návaznosti na pokles jejich reálných příjmů. V příštím roce se ekonomický růst obnoví,“ komentuje ČNB prognózu. Celkový růst české ekonomiky pro rok 2023 nyní centrální banka odhaduje na 1,1 procenta. Přitom rok 2022 má celkově skončit s růstem 2,3 procenta, naopak v roce 2024 tuzemské hospodářství poroste tempem 3,8 procenta. 

Fiala vyzval k rozumnému hospodaření s energiemi, stát půjde příkladem

Politika

K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.

ČTK

Přečíst článek