Černá kostka je nejnákladnější krajský projekt podpořený Evropskou unií. Získala dotaci 1,6 miliardy
Nejnákladnějším krajským projektem podpořeným z evropských fondů je v Moravskoslezském kraji aktuálně připravovaná výstavba Černé kostky - Centra digitalizace, vědy a inovací, která se začne budovat letos a bude i sídlem Moravskoslezské vědecké knihovny.
Na projekt centra za 2,6 miliardy korun získal loni na podzim kraj dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace přesahující 1,6 miliardy korun. Je to nejvyšší dotace pro krajský projekt od vstupu Česka do Evropské unie, od nějž v květnu uplyne 20 let. Uvedla to Miroslava Chlebounová z krajského úřadu.
Za poslední dvě desetiletí v regionu s pomocí evropských dotací vznikly projekty za desítky miliard korun. „Celkově od vstupu do Evropské unie do Moravskoslezského kraje přiteklo jen do roku 2021 zhruba 180 miliard korun. Jedná se o peníze na uskutečněné projekty všech subjektů v regionu. V současném programovém období pro roky 2021 až 2027 má region ambici čerpat dalších zhruba 140 miliard,“ uvedla Chlebounová.
První krajské projekty s přispěním evropských dotací v regionu vznikly v letech 2004 až 2006, jejich celkové náklady tehdy byly 430 milionů korun. V letech 2007 až 2013 kraj na své projekty za více než 13 miliard korun získal dotace přesahující deset miliard. V programovém období 2014 až 2020 pak dostal přes 5,8 miliardy korun evropských dotací na projekty, jejichž hodnota přesahovala 8,2 miliardy korun.
Nové projekty
„V současném programovém období 2021-2027 kraj realizuje nebo připravuje projekty v celkovém objemu přes 12 miliard korun, na které již získal nebo plánuje dostat více než osm miliard korun,“ řekla Chlebounová. Dodala, že k těmto dotacím je potřeba připočítat také takzvané kotlíkové dotace, díky nimž si mohou obyvatelé regionu vyměnit staré neekologické kotle. Kraj na ně dosud z evropských zdrojů dostal 2,5 miliardy korun a dalších 692 milionů může získat.
Snad žádné tuzemské město neprošlo tak razantní proměnou jako Ostrava. Dávno už není městem uhlí a dolů. Z někdejšího průmyslového centra se během posledních 30 let stalo centrum té nejlepší architektury.
Ani Praha, ani Brno. Ostrava je městem, které přitahuje pozornost
Reality
Evropské peníze nejvíce pomohly k rozvoji kraje například v dopravě, školství, sociálních věcech nebo v kultuře. Evropské dotace umožnily i vznik ojedinělých projektů, například Integrovaného bezpečnostního centra (IBC). V krajském operačním středisku společně sídlí všechny záchranné složky a přijímá tísňová volání z celého regionu. Do roku 2022 bylo toto centrum za zhruba 669 milionů korun nejdražším projektem podpořeným z EU. Kraj nyní ve spolupráci s městem Ostrava a integrovaným záchranným systémem připravuje projekt Městečko bezpečí navazující na toto centrum. V areálu za přibližně 261 milionů korun se návštěvníci budou moci seznámit s mimořádnými a krizovými situacemi. Dotace bude 174,5 milionu korun.
Pomoc uhelným regionům
„Za významný krajský projekt považujeme například i Muzeum automobilů Tatra. Je to jedinečná expozice uceleně prezentující historii nákladních vozidel značky Tatra. Náklady na projekt byly 171 milionů korun a dotace činila 111 milionů korun," uvedla Chlebounová.
Aktuálně je pro kraj významný především Operační program Spravedlivá transformace. Určen je pro uhelné regiony v Česku, tedy Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Pro Moravskoslezský kraj je v něm připraveno asi 19 miliard korun. Z programu se financuje například výstavba vědecko-výzkumného centra LERCO v areálu Lékařské fakulty Ostravské univerzity nebo výzkumný projekt REFRESH, na němž se podílí univerzity a další partneři a má pomoci s hospodářskou, energetickou i ekologickou proměnou regionu.
Hutě Liberty Ostrava začínají vyrábět ve Steckelově válcovně svitky z přivezených polotovarů. V pondělí nastoupilo do práce 1750 zaměstnanců z šesti tisíc. Zaměstnanců podniku Tameh, který je dodavatelem elektřiny do hutí, jsou zhruba tři stovky a jsou také doma.
OBRAZEM: V hutích Liberty nastoupila necelá třetina zaměstnanců. Tisíce dalších zůstávají doma
Zprávy z firem
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
