Češi chtějí platit za zdraví. Ale ne povinně
Bezmála tři čtvrtiny Čechů dlouhodobě pravidelně řeší dlouhé čekací lhůty na léčbu nebo odborné vyšetření, polovina už se jich setkala s nedostatkem lékařů, vyplývá to z nových výsledků pokračujícího průzkumu.
Češi nejsou spokojeni se stavem zdravotnictví, vyplývá to z pokračujícího průzkumu. Ten zveřejnila Česká asociace pojišťoven ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Řešením by podle 44 procent respondentů byla možnost připlatit si nad rámec státem garantované péče. Naopak jsou čeští pacienti spokojeni s kvalitou lékařů a personálu v nemocnicích i odborných ordinacích, a to celkem 77 procent z nich. Oceňují také dostupnost péče a modernizaci postupů i vybavení u specialistů.
Třetina Čechů je spokojena celkově se systémem zdravotní péče. S rostoucím věkem se ale hodnocení zdravotnictví zhoršuje. Nejlépe zdravotní systém vnímají vysokoškolsky vzdělaní lidé. Kvalita zdravotní péče ale také podle 79 procent dotázaných závisí na kraji a místě, ve kterém žijí. Každý sedmý Čech vnímá, že je zdravotní péče v naší republice dostupná pro každého. „Nedostupnost vyšetření v rozumném termínu, obtíže registrovat se u specialisty, přicházející problémy s rozpočty nemocnic zcela konkrétně dopadající na možnosti předpisu potřebných léků, to vše jsou problémy, které Češi začínají pociťovat. Velkou roli hraje v hodnocení věk a rozdíl mezi velkými městy a zbytkem ČR. Navíc se většina obyvatel domnívá, že stát nebude mít prostředky financovat ani stávající úroveň zdravotní péče,“ uvádí výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Nejhorší je čekání
Češi by chtěli podle výsledků průzkumu využít možnost zvolit si vyšší kvalitu léčby a zároveň si vybrat i komfortnější vyšetření. Nejčastěji jsou Češi ochotni si připlatit za dřívější termín své léčby nebo vyšetření (48 procent), lepší kvalitu služeb v nemocnici (59 procent) a vyšší kvalitu léčby (55 procent). „Česká republika je co do kvality zdravotnictví na špičkové úrovni. Problém je bohužel dlouhodobá udržitelnost této úrovně, protože se dlouhé roky spoléhá na to, že systém takto bude fungovat do nekonečna a nepracuje se na jeho úpravách a zlepšeních. Potřeba reformy je již nyní akutní,“ doplňuje viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Na kvalitu zdravotnictví si méně stěžovali respondenti, kteří uvedli, že se snaží dbát na prevenci a lékaře kromě pravidelných preventivních prohlídek tak často nenavštěvují.
V dalším díle pravidelného seriálu Biohacking se podíváme na balíčky potravinových a zdravotních doplňků, takzvané stacky, které prodává výstřední miliardář Bryan Johnson na svém e-shopu. Mají cenu inzerovaných stovek dolarů? Pomohou skutečně k trvalému zdraví? 
Recenze: Miliardář Johnson prodává své biohackerské balíčky. Stojí to za to?
Enjoy
Češi již mají s tuzemským zdravotnictvím i nepříjemné zkušenosti. S čekacími lhůtami u lékařů má problém 73 procent Čechů, a to především ti ze starší generace. Polovina populace v ČR se již setkala s nedostupností lékařské péče, konkrétně lidé uvádějí zubaře, kterých je podle jejich zkušeností nedostatek. Obavy mají i o finanční ohodnocení zdravotního personálu a s tím spojené riziko odchodu kvalitních odborníků do zahraničí – tento názor sdílí 14 procent respondentů. A celých 56 procent jich udává, že se obávají o budoucnost českého zdravotnictví. Sílí i jejich obavy o udržitelnost financování zdravotnictví, podle 77 procent respondentů náklady do budoucna porostou.
Pacienti mají zároveň představu o celkové budoucnosti zdravotnictví v České republice. Podle 36 procent zůstane zdravotnictví na stávající úrovni a podle třetiny z nich se situace ve zdravotnictví zlepší. Ve zlepšení věří nejmladší Češi, a to konkrétně v reformu zdravotnictví, která by podle jejich odpovědí měla řešit nedostatek personálu, rostoucí náklady nebo zefektivnění systému. 61 procent dotázaných zastává názor, že by rostoucí náklady mohla vyřešit větší transparentnost a kontrola vynaložených prostředků, dalších 19 procent by tyto náklady řešilo přímo možností doplňkového zdravotního pojištění.
Průzkum Budoucnost českého zdravotnictví realizovala nezávislá výzkumná agentura Ipsos. Sběr dat proběhl na dvou vzorcích: na 1023 respondentech ve věku 18-79 let v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, vzdělání a regionu a velikosti místa bydliště a na 1019 respondentech ve věku 18–65 let v reprezentativním zastoupení. Sběr dat proběhl online.
Navrhovaný povinný příspěvek zaměstnavatelů na spoření na stáří části náročných profesí omezuje kolektivní vyjednávání o zaměstnaneckých benefitech. Zvolené řešení je administrativně náročné a v praxi by dělalo problémy. V připomínkách k chystanému zákonu z dílny vládních poslanců to uvedly odbory a organizace zaměstnavatelů. 
Odbory a firmy: Povinné spoření náročným profesím omezí vyjednávání o benefitech
Politika
