Téměř zapomenutý bankovní produkt zažívá v posledním roce renesanci. Termínované vklady lákají Čechy na vyšší úrok, než jaký nabízejí spořicí účty.

Ve snaze alespoň částečně tlumit dopady vysoké inflace na své úspory přesouvají domácnosti úspory na termínované vklady, které nabízejí lepší úročení než klasické spořící účty, ale prostředky jsou v nich vázané na určitou dobu.

Půl bilionu časově vázaných vkladů

Banky hlásí nebývalý růst zájmu o termínované vklady, kam si domácnosti začaly přesouvat své úspory. Podle údajů České národní banky (ČNB) na nich měly tuzemské domácnosti na konci července uloženo 504 miliard korun. Ještě v závěru loňského roku to bylo jen 327 miliard. To představuje nárůst o více než 50 procent během sedmi měsíců. „Spořicí účty stále zůstávají nejvyužívanějším produktem, ale nejvyšší nárůst zůstatku vidíme u termínovaných vkladů,“ potvrzuje raketový zájem o zapomenutý produkt Patrik Madle, mluvčí ČSOB.

Jak si vedou konzervativní spořicí produkty v roce 2022?

Money

Konzervativní spořicí produkty stále hýbou Českem. Přečtěte si, jak si stojí spořicí účty, stavební spoření a termínované vklady v roce 2022. 

nst

Přečíst článek

„Registrujeme 40procentní nárůst termínovaných vkladů či účtů se spořením oproti loňskému roku. Nárůst je však ovlivněn porovnáním s loňským rokem, kdy nabídka byla pro střadatele výrazně méně atraktivní, něž nyní,” shrnuje za UniCredit její mluvčí Petr Plocek.

Termínované vklady jsou stejně bezpečné jako spořící účty, ale poskytují vyšší míru zhodnocení. Ke konci července podle dat ČNB dosahovalo průměrné zhodnocení vkladů s dohodnutou splatností, tedy termínovaných vkladů, 5,92 procenta. U spořících účtů to bylo méně než dvě procenta.

„Nevýhodnou termínovaných vkladů je, že klienti nemají své peníze neustále k dispozici a nemohou s nimi nakládat dle svého uvážení,“ vysvětluje Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. „Termínované vklady je vhodné využít pro uložení prostředků převyšující naši pohotovostní rezervu. Ta by měla dosahovat výše tří až šesti měsíčních útrat,“ podotýká Křeček.

Inflace tlačí Čechy do investic. A to je dobře

Money

Dvojciferná inflace likviduje úspory podstatně rychleji, než je tuzemské domácnosti zvládají vytvořit. Řešení, která by nad mocnou silou požírající úspory zvítězila, moc není. Jedno je jisté. Nedělat nic je špatně. Pokud nechcete chudnout, investujte, zní zaručená rada ekonomů. Ale i ta má svá úskalí.

Zlaťák

Přečíst článek

Češi. Národ škudlilů

Ačkoliv jsou Češi považováni za nárok škudlilů, neplatí to pro každého. Téměř polovina (48 procent) občanů nemá dostatečné finance pro nenadálé životní situace, tedy má rezervu menší než šest měsíčních platů. A více než desetina Čechů nemá dokonce žádné odložené peníze, ukázal květnový průzkum agentury Kantar pro Provident Financial.

„Vzhledem k růstu zájmu o termínované vklady je zřejmé, že mnozí lidé se jejich prostřednictvím chtějí vyrovnat s vysokou inflací, tak aby co nejvíce uchránili kupní sílu svých úspor a přenesli ji do budoucna. Zároveň nepočítají s tím, že by naspořené prostředky v dohledné době potřebovali využít,“ dodává Křeček.

Při aktuální inflaci 17,5 procenta klienti bank reálně ztrácejí více než 11,5 procenta hodnoty svých úspor ročně. Lidem, kteří investují do termínovaných vkladů, je zřejmé, že letos inflaci neporazí.

Investovat do nemovitostí jde i bez milionů na účtu. Jak funguje realitní crowdfunding

Reality

Biofarma v Lotyšsku, která potřebuje doplnit sezónní zemědělskou techniku, aby mohla rozšířit své farmářské podnikání. Činžák v Německu, který chce odkoupit další část bloku, zrekonstruovat a prodat apartmenty. Hotýlek v anglickém Ulverstonu nebo koupě bytového domu v Plzni, britském Canterbury či Vídni, které také potřebují renovaci. I tak mohou vypadat investice do realit, na které dosáhne „obyčejný“ smrtelník bez milionových úspor.  Díky realitním crowdfundingovým platformám k tomu dnes už stačí jen minimální prostředky pro investici, a to od jedné tisícikoruny či stovky euro výše. 

Věra Tůmová

Přečíst článek

„V příštím roce však již mohou s inflací remizovat a v dalších letech je dokonce možné, že nad inflací zvítězí. To alespoň naznačují současné predikce České národní banky,“ nastiňuje optimistický výhled Křeček.

V červenci domácnosti zvýšily svoje vklady v bankách půl procenta na 3,11 bilionu korun. O něco méně, 0,4 procenta, ve stejném období vzrostl objem úvěrů domácnostem na 2,01 bilionu korun. V průměru tak Češi zůstávají spořivým národem, protože v bankách mají uloženo o 1,1 bilionu korun více, než kolik od nich mají půjčeno. Na řadě trhů je běžné, že lidé bankám dluží více, než kolik u nich mají uloženo.

Kovanda: Češi chudnou rychleji než v devadesátkách

Názory

Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci

Lukáš Kovanda

Přečíst článek