Růst české ekonomiky ve druhém letošním čtvrtletí je lepší, než naznačoval předběžný odhad Českého statistického úřadu. Podle zpřesněných dat hrubý domácí produkt (HDP) ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostl o 0,5 procenta, meziročně si připsal 3,7 procenta. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde podle analytiků o velmi solidní čísla.

Analytici už ale dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru. Srovnávací základna je proto nízká.

Meziroční růst HDP byl podle ČSÚ podpořen zejména výdaji na tvorbu hrubého kapitálu.

„Za meziročním růstem ekonomiky do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu,” okomentoval statistiku Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

Šéf NKÚ Kala: Česko se zadlužuje nejrychleji z Evropy

Money

Miloslav Kala má na starosti hospodaření státu. Nyní se nezvykle ostře vyjádřil k enormnímu zadlužování, kterým se minulá i současná vláda snaží řešit propad životní úrovně lidí. Naopak pochválil kraje za přebytkové hospodaření.

ČTK

Přečíst článek

Domácnosti utrácely méně

Zajímavé výsledky podle něj i tentokrát přinášejí statistiky spotřeby domácností, která je pod silným tlakem inflace i negativního sentimentu spotřebitelů. „V tomto případě nemá moc smysl dívat se na meziroční tempa ovlivněné lockdownem z předchozího roku, a proto za pozornost stojí spíše srovnání se začátkem roku nebo s předcovidovým rokem 2019,” upozornil Dufek.

Domácnosti i ve druhém čtvrtletí omezovaly svoje výdaje na spotřebu, zejména pokud jde o nákupy zboží dlouhodobé spotřeby, kam patří zejména auta nebo nábytek. Méně nakupovaly i rychloobrátkové zboží, což ostatně potvrzovaly i výsledky maloobchodu. Více naproti tomu utrácely za služby, které ve druhém čtvrtletí pokračovaly v postcovidovém oživení. „Vidět to nakonec bylo v tržbách hotelů a restaurací či třeba cestovních kanceláří. V každém případě spotřeba nedosahuje úrovně roku 2019,” podotkl Dufek.

„Celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Z toho výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta,“ podotkl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

Mojmír Hampl: Naučili jsme se dostávat sto procent platu, ale odpracovat jenom sedmdesát pět

Leaders

Lidé nechtějí pracovat, zvykli si, že se o ně někdo postará. Covid toto uvažování podpořil. Krize s energiemi nám může pomoci se probrat, míní Mojmír Hampl, šéf Úřadu národní rozpočtové rady, která dodává ekonomické podklady vládě. Podle Hampla se křivky příjmů a výdajů rozšiřují jako nůžky a samozřejmě vedou výdaje. Nejvíce ho nyní děsí, jakou rychlostí se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, jak nabobtnává státní správa. „Nic z toho není podepřeno prací,” říká bývalý viceguvernér České národní banky.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Energetická drahota brzdí spotřebu

Dokud se nevyřeší otázky dostupnosti plynu a nezastaví růst cen energií, bude v ekonomice dál panovat nejistota a s ní bude klesat i ochota utrácet, shodují se analytici.

Na místo postcovidého restartu zde máme energetickou drahotu, která zasahuje do fungování firem i životní úrovně domácností.

Úsporná opatření například v podobě pozastavení nákupu zboží dlouhodobé spotřeby, která si u části domácností začala vynucovat vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností, je důležitou zprávou pro ČNB. „Další mezikvartální pokles spotřeby domácností zapadá do příběhu o slábnoucí domácí poptávce, která podle holubic v bankovní radě již sama začíná reagovat na vysoké ceny. Dnešní čísla tak zvyšují pravděpodobnost, že ČNB nakonec během podzimu sazby bude držet stabilní,” uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. 

„Letos by česká ekonomika díky příznivému prvnímu pololetí růst o dvě procenta – byť zřejmě sklouzne do technické recese ve druhé polovině roku, příští rok je podle něj obestřen zvýšenou nejistotou,” uzavřel Dufek.

Vše k energetické krizi čtěte zde