České výplaty poletí vzhůru. Průměrná mzda do pár let přesáhne 54 tisíc, tvrdí ministerstvo financí

Průměrná mzda v Česku by do tří let mohla přesahovat 54 tisíc korun. Nad 50 tisíc korun by se mohla dostat přespříští rok. Činit by pak mohla téměř 51 800 korun. Růst by měl v příštích letech i reálný výdělek, uvádí makroekonomická predikce ministerstva financí. Pro letošek předpovídá průměrnou mzdu 46 246 korun. Ve srovnání s dubnovou predikcí je očekávaný růst výdělků vyšší.

„Na dynamiku nominálních výdělků pozitivně působí napjatá situace na trhu práce, která se projevuje znatelným nedostatkem pracovníků v mnoha odvětvích a profesích. Mzdové požadavky zaměstnanců jsou podpořeny vysokým růstem spotřebitelských cen a silnou ziskovostí firem v posledních letech,“ uvedlo v materiálu ministerstvo financí. Podle něj díky silné poptávce po pracovní síle a poklesu inflace porostou i reálné mzdy.

Podle srpnové predikce by průměrná mzda mohla být příští rok zhruba o 3000 korun vyšší než letos. Dostat by se mohla na 49 233 korun. Výhled na další léta počítá s tím, že v roce 2026 by průměrný výdělek dosahoval 51 751 korun a v roce 2027 pak 54 179 korun.

Růst platů? Ve vládní rezervě už na to pro letošek nejsou peníze, uvedl Fiala

Money

Ve vládní rozpočtové rezervě nejsou už pro letošek peníze na navýšení sumy na platy ve veřejném sektoru. Prostředky na zářijové navýšení tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna, uvedl v pořadu Partie televize Prima CNN premiér Petr Fiala.

ČTK

Přečíst článek

Proti loňsku by se průměrná mzda měla podle predikce zvednout letos o 7,2 procenta. Reálný výdělek by tak po dvou letech poklesu znovu rostl, a to o 4,7 procenta. Příští rok resort financí predikuje navýšení nominálních mezd o 6,5 procenta a reálných o čtyři procenta. V dalších letech by mělo být přidávání mírnější, a to kolem pěti procent. Reálný růst by se pohyboval do tří procent.

Celostátní průměrná hrubá mzda dosáhla loni podle údajů ministerstva financí 43 120 korun. Podle informačního systému o průměrném výdělku činil loni celostátní medián hrubé mzdy v soukromém sektoru 38 236 korun a hrubého platu ve veřejné sféře 44 330 korun. Nejvyšší mediánová částka byla v Praze, kde u mezd činila 45 251 korun a u platů 50 391 korun. Nejnižší medián mezd měl Karlovarský kraj s částkou 33 699 korun a platů Zlínský kraj s částkou 41 597 korun.

S titulem je peněz víc

Polovina vysokoškoláků ve firmách v Česku vydělávala loni víc než 57 335 korun, polovina lidí s maturitou nad 39 650 korun a polovina se základním vzděláním či nedokončenou školou přes 30 941 korun. V Praze polovina lidí s vysokou školou měla v privátní sféře přes 66 326 korun. Čtvrtina nejhůř odměňovaných lidí s vysokoškolským titulem nedosáhla v hlavním městě na 46 461 korun. Polovina osob s maturitou měla v metropoli mzdu přes 43 575 korun.

Brusel: Na podporu Ukrajiny jsme už vynaložili 114 miliard eur

Money

Evropská unie použila na podporu Ukrajiny od začátky ruské invaze v předloňském únoru skoro 114 miliard eur (2,86 bilionu korun). Do částky je započítáno i 17 miliard eur použitých na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Na zbraně a vojenskou asistenci šlo 39 miliard eur (978 miliard korun).

ČTK

Přečíst článek

Platový medián ve veřejné sféře v Česku byl loni u vysokoškoláků na 53 455 korunách, u lidí s maturitou na 41 897 korunách a u lidí bez vzdělání na 27 475 korunách. Ve veřejném sektoru v Praze polovina vysokoškoláků vydělávala přes 58 382 korun a polovina lidí s maturitou přes 45 935 korun. Víc než 41 564 korun hrubého měsíčně dostávalo minulý rok v metropoli 90 procent lidí s vysokou školou, kteří pracovali ve veřejných institucích.

Odbory požadují pro pracovníky veřejného sektoru od září navýšení platových tarifů o deset procent. Vyjednávají o tom s vládou. Stěžují si na pokles reálných příjmů z minulých let kvůli vysoké inflaci a nízké výdělky části pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli zopakoval, že v rozpočtové rezervě peníze na růst výdělků pro letošek nejsou. Jednotlivé resorty ale prověřují, jakou část svých financí by mohly z jiných výdajů do přidání přesunout. Vyjednávání se vedou i ve firmách.