Česko i svět čekají zásadní změny v kybernetické bezpečnosti v hodnotě miliard. Jen zatím nikdo neví, do čeho se bude investovat

Ochrana bankovních transakcí, fungování sociálních sítí, surfování na internetu. Základem všech těchto aktivit, stejně jako veškerých digitálních činností, je kryptografie. Ta zajišťuje bezpečnou komunikaci mezi zařízeními v rámci internetu a dlouhé dekády stačil jeden typ kryptografie na všechny problémy. Tato éra však nyní pomalu končí a celý svět řeší, jak změnit šifrování. Investice do novinek přitom podle odborníků budou masivní. Peníze však jsou jen část problému. Tím větším je fakt, že se stále nenašel standard, který by odolal novým možnostem prolomení kódů.

Standardním počítačům by trvalo desítky i stovky let na to, aby prolomily nejmodernější šifrování. I tak se zabezpečovací kódy neustále vylepšují a bezpečnost zůstává zajištěna.

Jenomže lidstvo je na prahu éry kvantových počítačů. A ty podle amerického matematika Petera Shora budou schopné i ty nejdokonalejší šifry prolomit v řádu minut. A na to standardní kryptografie nedokáže reagovat prostým vylepšením stávajícího kódu. Problém je, že Shore se svou domněnkou přišel již před třiceti lety, kdy byly kvantové počítače teoretickou možností. Nyní se pomalu blíží doba, kdy dostatečně výkonné kvantové počítače budou běžnou realitou.

„Potřebujeme nová řešení, která zajistí ochranu před útoky ze strany těchto budoucích kvantových počítačů. Šifrováním je totiž chráněno vše, co děláme online, od finančních transakcí po sdílení zdravotních informací,“ uvedl pro list The Financial Times Dustin Moody, šéf americké agentury NIST. Ta přitom je zodpovědná za výběr budoucích standardů pro šifrování na americké půdě.

„Američané jsou v tomto ohledu hodně daleko, mnohem dál než Evropská unie. Americký National Institute of Standards and Technology (NIST) se již několik let zabývá postkvantovou kryptografií, kterou za několik let budou muset mít veškerá bezpečná zařízení,“ vysvětlil pro nestream.cz CTO společnosti IBM Martin Švík. „V současnosti existují čtyři potenciální algoritmy, z nichž NIST nakonec vybere ten, který budou součástí všech telefonů, počítačů a zabezpečených systémů. A všechny čtyři jsou od IBM,“ dodal v rozhovoru Švík.

Martin Švík z IBM: Kvantové počítače představují novou konkurenční výhodu pro státy. Přístup Česka se mění

Leaders

Kvantové počítače a umělá inteligence značně rozšiřují možnosti, kterými technologie usnadňují výzkum i další lidské činnosti. Jsme tedy na prahu další průmyslové revoluce? „Ještě před rokem to v Česku moc nerezonovalo. Ale od té doby se podařilo přesvědčit řadu lidí a letos na začátku roku podepsala Národní ekonomická rada vlády dokument, podle něhož je kvantum pro Českou republiku strategická oblast,“ říká Martin Švík, technologický ředitel IBM pro region severní, střední a východní Evropy.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

EU podpoří vývoj vlastního řešení

V Evropské unii probíhá debata o nové kryptografii již zhruba deset let. Až v závěru funkčního období končící Evropské komise ale evropská vláda zveřejnila dokument „Doporučení komise o plánu pro koordinovanou implementaci přechodu na postkvantovou kryptografii“. Dokument z poloviny dubna sice vybízí členské státy ke koordinovanému přístupu přechodu na nové šifry, vzhledem k tomu, že se jedná o systémy jednotlivých států, bude řešení v gesci samotných států. Přesto se komise domnívá, že pro úspěšnou tranzici do nové reality bude nezbytné ustavit jednotnou evropskou normu. Její vývoj přitom chce EU podpořit.

„Prostřednictvím aktivní účasti výzkumných pracovníků financovaných EU již Unie podporuje vývoj a testování kandidátů na algoritmus postkvantové kryptografie pro účely norem v mezinárodních postupech výběru postkvantové kryptografie. Tímto doporučením Komise vybízí členské státy k úzké spolupráci na úrovni EU s odborníky Unie na kybernetickou bezpečnost, se skupinou pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a s Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) při hodnocení a výběru vhodných algoritmů postkvantové kryptografie a jejich přijetí jako norem EU pro harmonizované používání v celé Unii,“ stojí v dokumentu Evropské komise.

Umělá inteligence ve službách zločinu. Před čím se laik ještě ubrání a kde už nemá šanci?

Enjoy

Generativní umělá inteligence má sice pořád řadu much, ale už dokáže být užitečná v mnoha oborech. A to i v páchání zločinů. Abyste nenaletěli, měli byste být hodně nedůvěřiví a používat vlastní hlavu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Odborník: Bude to drahé

Michael Peel z The Financial Times upozorňuje, že zatímco některá přímo zasažená odvětví, jako jsou telekomunikace nebo bankovnictví, se na tuto změnu připravují již delší dobu a mívají připravený scénář přechodu na nové šifrovací standardy, zejména menší podniky na to připraveny nejsou a zatím ani nevědí, že se tato změna blíží.

„Bude to přitom masivní a drahé,“ dodal Moody z agentury NIST.

Pro řadu českých firem využívajících volně dostupná softwarová řešení pravděpodobně nečeká žádná nákladná změna a „jen“ dojde k větší aktualizaci, jejíž součástí již budou nové šifry. Pro firmy, které ale mají vlastní software, může nutnost vylepšit bezpečnost představovat vysoké výdaje.

Tomáš Mikolov: Čeští vědci neumějí svoji práci dobře prodat

Leaders

Slavným po celém světě se stal český vědec Tomáš Mikolov po působení ve firmách Microsoft, Google a Facebook. Svých největších objevů v oboru umělé inteligence ale dosáhl ještě jako student na Vysokém učení technickém v Brně. Už před patnácti lety výrazně pohnul s vývojem neuronových jazykových modelů, které dnes všichni znají díky chatbotům jako ChatGPT. „Přesto mě ve světě citují více díky mé práci v Googlu než opravdu přelomovým vynálezům z Brna,“ řekl Tomáš Mikolov v rozhovoru pro Export.cz.

Jan Žižka

Přečíst článek