Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny v prosinci meziročně stouply o 7,6 procenta. Uvádí to statistiky Eurostatu. Na první pohled nelichotivý výsledek, který je ovlivněn započtením energetického úsporného tarifu na konci roku 2021, nemá podle ekonomů smysl přeceňovat. „To, jak jsme si inflaci administrativně vylepšili před rokem, se nám prostě jen v důsledku nízkého srovnávacího základu loni vrátilo," komentuje čerstvou statistiku hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta, oznámil Eurostat. Hladina spotřebitelských cen v Česku podle Eurostatu stoupala meziročně o 7,6 procenta a byla tak nejvyšší z celé unie. Druhý nejvýraznější růst cen v rámci EU vykázalo v meziročním pohledu Rumunsko, se sedmiprocentním nárůstem cenové hladiny, třetí se pak umístilo Slovensko, kde míra inflace činila 6,6 procenta.

Trvaleji relativně vysoká míra inflace v Česku podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy pramení z několika zdrojů. Jde zejména o důsledek geografické blízkosti k Rusku, poměrně vysoké předválečné závislosti na ruských energiích, rovněž poměrně vysoké energetické náročnosti českého průmyslu, vysokého podílu průmyslu na výkonu ekonomiky, přehřátého trhu práce, přehřátého trhu s nemovitostmi a výrazného tempa zadlužování během covidu, podobně jako výrazného tempa nárůstu rozvahy České národní banky během intervence za slabší korunu v letech 2013 až 2017. „Rovněž platí, že současná česká vláda se k zastropování cen energií odhodlala v roce 2022 poměrně pozdě a s poměrně malou razancí, což inflační tlaky v tuzemské ekonomice dále umocnilo,“ dodává Kovanda.

Aktuální prosincová čísla a prvneství v nelichotivém žebříčku zemí s nejvyšší inflací podle ekonoma Dufka nemá smysl přeceňovat už kvůli vlivu vládního energetického balíčku, „který před rokem administrativně vylepšil inflaci a nyní se nám to v důsledku nízkého srovnávacího základu vrací“.

Hlavním zdrojem tuzemské inflace byly rychle rostoucí náklady na bydlení, konkrétně započítaný skok v cenách elektřiny, který byl formálně bezprecedentní (+142,4 procenta). „Je to ovšem jen statistika, protože zohledňuje právě dotaci v rámci úsporného tarifu z roku 2021 a mimochodem je tak odpovědný za více než polovinu prosincového inflačního čísla. V lednových číslech už vidět nebude, a tak inflace bude vypadat realističtěji,“ dodal Dufek. 

Prosincová čísla jsou přesto podle Dufka zajímavá ve svém detailu. Je například vidět, že v ČR jako v jediné zemi unie poklesly ceny potravin, včetně tolik proklamovaného cukru. Naproti tomu zde ovšem stále pokračovalo poměrně rychlé zdražování oblečení, jehož ceny rostly třetím nejvyšším tempem v EU.

Z trendu hlavních položek inflace je zřejmé, že inflační tlaky v ČR polevují. Lednový výsledek harmonizované inflace bude začínat nejhůře trojkou, shodují se ekonomové. Dynamika lednového nárůstu míry inflace do značné míry ovlivní inflační vývoj v celém letošním roce. Trh nyní sází na to, že základní úroková sazba Česká národní banky by ruku v ruce s poklesem inflace mohla letos klesnout z nynější úrovně 6,75 až na 3,75 procenta.   

Eva Zamrazilová: Měnovou politiku v ideálním případě na každém zasedání uvolníme

Leaders

Euro není možné protlačit nějakou těsnou většinou v parlamentu s tím, že se poté zněmí politické poměry v zemi, říká Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB k tématu přijetí eura, které nově otevřel prezident Petr Pavel při svém novoročním projevu. Důležité podle Zamrazilové je, aby proběhla celospolečenská debata. „Nemělo by to být přes závit populace.“ Téma by se podle ní mělo dostat mezi obyvatele se všemi plusy a mínusy, se všemi souvislostmi. A jak se budou vyvíjet úrokové sazby, které mimo jiné ovlivňují ceny hypoték? Měly by dál rychle klesat. „V ideálním případě na každém zasedání měnovou politiku uvolníme,“ říká Zamrazilová.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Potraviny ani benzín v nejbližší době nezdraží. Signalizují to ceny výrobců

Money

Čerstvé statistiky cen výrobců vyznívají poměrně pozitivně. Jasně totiž signalizují konec inflační vlny v Česku. „Hlavním rizikem pro další vývoj výrobní inflace nadále zůstávají ceny energií,“ komentuje data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

nst

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Důchodci loni zchudli nejvíce za víc než 10 let. Zvrátit to ještě může Ústavní soud

Názory

Starobní důchodci v loňském roce zchudli nejvýrazněji za posledních více než deset let. Poprvé od roku 2013 nastala situace, kdy roční změna starobních penzí nepřevýšila roční míru inflace, která se specificky dotýká starších ročníků. Zatímco se průměrný starobní důchod navýšil loni o 12,4 procenta, důchodcovská míra inflace činila 13,6 procenta. Reálně si tak důchodci pohoršili o 1,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek