Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.

Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.

Výsledek za loňský rok fond mírně zhoršil. V lednu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,5 procenta. Zhoršil se i výhled na příští rok, kdy měla podle lednového odhadu ekonomika vzrůst o 2,5 procenta.

Inflace má letos zpomalit na 11,8 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce by měla činit 5,8 procenta. Zůstane tak vysoko nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled je výrazně hroší než v lednu, kdy fond čekal v roce 2024 snížení inflace na 2,5 procenta. MMF již dříve doporučil ČR další zvyšování úrokových sazeb.

MMF očekává v letošním roce zvýšení míry nezaměstnanosti v ČR na 3,5 procenta z loňských 2,3 procenta. Příští rok se má nezaměstnanost opět snížit, a to na 2,5 procenta.

Z nejnovějších odhadů MMF vyplývá, že Česká republika si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky. V Maďarsku se má podle aktuální prognózy HDP zvýšit o 0,5 procenta, na Slovensku o 1,3 procenta a v Polsku o 0,3 procenta.

České ministerstvo financí čeká letos rovněž pokles HDP o 0,5 procenta, ČNB jen o 0,3 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na konci minulého měsíce odhadla, že Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta.

Jaká je inflace ve světě? Padaly rekordy staré desítky let

Money

S vysokou inflací nebojuje jen Česko, ale i desítky zemí ve světě, a v řadě zemí hlásili v posledním roce dvouciferné nárůsty a nejvyšší hodnoty za desítky let. Centrální banky proto zvedaly či stále zvedají základní úrokové sazby, což však často znamená snížení hospodářského růstu. Podívejte se na přehled míry inflace ve světě.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

Globální růst bude pomalejší

MMF zhoršil také odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy se celosvětový HDP zvýší o 2,8 procenta. V lednu fond letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF ve své dnešním výhledu.

Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta. Výhled na příští rok však MMF mírně zhoršil, v lednu čekal růst 3,1 procenta. V příštích pěti letech by se měl ustálit v průměru na pěti procentech, což je nejslabší střednědobá prognóza za několik desetiletí.

MMF upozornil, že inflace sice zpomalila, protože centrální banky zvýšily úrokové sazby a ceny potravin a energií se snížily, základní cenové tlaky ale přetrvávají a trhy práce jsou v řadě ekonomik napjaté. Začínají se také projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb, do popředí se dostala zranitelnost bankovního sektoru a vzrostly obavy z nákazy v širším finančním sektoru. Současně se zdá, že budou pokračovat hlavní síly, které formovaly světovou ekonomiku loni. Míra zadluženosti zůstává vysoká, ceny komodit se sice zmírnily, ale válka pokračuje a geopolitické napětí je vysoké.

Mírná recese a vysoká inflace. OECD také Česku doporučuje šetřit

Money

Česko letos čeká mírná recese, hrubý domácí produkt (HDP) klesne o 0,1 procenta a země se bude potýkat s vysokou inflací, která bude činit 13 procent. Uvádí to zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou představili premiér Petr Fiala (ODS) a generální tajemník OECD Mathias Cormann na tiskové konferenci v Praze. Zpráva Česku také doporučuje rozpočtovou konsolidaci. Podle Fialy chce vláda ročně snižovat strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba 70 miliard korun.

ČTK

Přečíst článek

MMF také varoval, že vzhledem k současným rizikům se výhled může zhoršit a šance na tvrdé přistání prudce vzrostla. Napětí ve finančním sektoru by mohlo zesílit a případné šíření nákazy by oslabilo reálnou ekonomiku, protože by se zhoršily podmínky financování. Válka na Ukrajině by také mohla zintenzivnit, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.

Pokles ukrajinské ekonomiky letos zbrzdí

V případě alternativního scénáře s dalším napětím ve finančním sektoru by se globální růst mohl letos snížit až na 2,5 procenta. Byl by tak nejnižší od globálního poklesu v roce 2001, s výjimkou počáteční krize spojené s pandemií nemoci covid-19 v roce 2020 a globální finanční krize v roce 2009.

Výrazné zpomalení růstu čeká letos rozvinuté ekonomiky, a to na 1,3 procenta z 2,7 procenta v loňském roce. V případě alternativního scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil pod jedno procento. Růst ekonomiky Spojených států se letos podle aktuálního výhledu sníží na 1,6 procenta z loňských 2,1 procenta a eurozóny na 0,8 procenta z 3,5 procenta.

Ukrajinská ekonomika má podle MMF letos klesnout o tři procenta, loni se propadla o 30,3 procenta. Výhled na příští rok však MMF v případě Ukrajiny neposkytl. HDP Ruska se letos zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.

MMF dnes také předpověděl, že celosvětová inflace v letošním roce klesne na sedm procent z loňských 8,7 procenta díky nižším cenám komodit.

Ukrajinská ekonomika se po roce války hrabe z nejhoršího. Bez pomoci Západu to nezvládne

Money

Šok, kterému ukrajinská ekonomika čelí od 24. února loňského roku, je enormní. Ze dne na den přišla země o možnost exportovat do velké části světa, řada firem se musela přeorientovat na válečnou ekonomiku. Ale Zelenského ekonomické kroky jsou natolik efektivní, že dosavadní účet za válku je výrazně lepší, než se dalo čekat. A chválí jej i Mezinárodní měnový fond. 

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Obnova ukrajinské ekonomiky bude stát 411 miliard dolarů, tvrdí nový odhad

Money

Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů korun), což je 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny, na kterou se odvolává agentura Reuters. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard dolarů.

ČTK

Přečíst článek

Obnova ukrajinské energetiky může povzbudit boom v celé Evropě

Politika

Celý svět mohl na jaře téměř v přímém přenosu sledovat, jak ruská agresorská vojska ničí jeden z pilířů ukrajinského průmyslu – ocelárny ve východní části země. Na podzim se terčem barbarských útoků stala celá energetická infrastruktura Ukrajiny. I ti obyvatelé napadené země, kteří přímo nebojují na frontě, řeší akutní existenční problémy – jak přežít nadcházející zimu, když si nemohou být jistí ani dodávkami energií a vody.

Jan Žižka

Přečíst článek