Současné vládě se vytýká mnohé, který slib ale naplnila dvojnásobně a s předstihem? Proč Evropa nahrála rozvoji zelených technologií v Číně? A z čeho plyne frustrace tuzemského průmyslu? Nejen na tyto otázky odpovídali zástupci byznysu i politiky v podcastové sérii Trendy v udržitelnosti, za níž stojí projekt [ta] Udržitelnost. Výběr zajímavostí z prvních sedmi dílů přináší následující text.

Evropa chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti roku 1990. Česko, které už podle posledních dat za rok 2023 dosáhlo snížení o 47 procent, podle ministra životního prostředí Petra Hladíka evropský cíl bez problémů naplní. Přispěje k tomu mimo jiné rozvoj obnovitelných zdrojů energie. „Nám se podařilo odstartovat renesanci obnovitelných zdrojů. Slíbili jsme fotovoltaiku na sto tisících střechách. Splnili jsme to dvojnásobně už po třech letech,“ řekl ministr. Za současné vlády se podle něj instalovaný výkon obnovitelných zdrojů více než zdvojnásobí a přesáhne čtyři gigawatty. To je pro ilustraci výkon dvou jaderných elektráren, jako jsou Dukovany.

Velké kroky směrem k dekarbonizaci se podle Hladíka dějí také v teplárenství. „Zhruba polovina domácností je u nás vytápěna centrální zásobováním a investice tepláren do přechodu od uhlí na jiný zdroj, ať je to biomasa, využití odpadu nebo zemního plynu, jsou v posledních letech opravdu masivní. Celé toto odvětví v poměrně krátké době odejde od uhlí,“ přiblížil ministr. Vyzdvihl také pokrok v energetických úsporách. V investicích do zateplování budov, na jejichž provoz v Evropě padne zhruba 40 procent energií, se podle něj Česko aktuálně řadí mezi evropské premianty.

Všechny díly podcastové série Trendy v udržitelnosti najdete zde

Emise v dopravě rostou

Celkový obrázek má ale i stinné kouty. Růst nepřestávají emise v dopravě. Otočení tohoto trendu lze realisticky očekávat až v příští dekádě, soudí ministr životního prostředí, který není zastáncem dotací na elektromobily. Aktivnější by pak podle Hladíka mohl být při modernizaci za využití evropských fondů domácí průmysl.

O tom vědí své poradci, kteří se mezi firmami pohybují. Alice Machová, která je v české pobočce EY vedoucí partnerkou poradenství v oblasti CFO agendy a udržitelného rozvoje, se v praxi setkává s frustrací průmyslu a mnohdy pro ni má pochopení. Tlak na udržitelnost totiž některé obory staví do složité pozice, protože na přicházející požadavky občas ještě neexistují odpovídající řešení. „Jako se nyní korigují cíle v automobilovém průmyslu, tak bude podle mě velmi důležité, aby se korigovaly nároky a podpořily nezbytné inovace i v chemickém průmyslu a dalších oborech, které vnímají, že ty podmínky jsou pro ně velmi složité. Myslím si, že poslední, co chceme, je, aby průmysl z Evropy zmizel,“ zdůraznila Alice Machová.

Auta nechceme. Pařížané odhlasovali zákaz vjezdu do dalších stovek ulic

Politika

Obyvatelé Paříže se v referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.

ČTK

Přečíst článek

Výkonná šéfka tuzemského Vodafonu Violeta Luca soudí, že spíše než k zásadním revizím by mělo dojít k vytvoření ekosystému, který zajistí potřebné podmínky. „Evropa se rozhodla postavit do čela zelené transformace. To bylo správné rozhodnutí. Ale zapomněli jsme na podpůrný ekosystém a de facto živili růst Číny v zelených technologiích. Takže nestačí přijímat závazky a tvořit legislativu,“ uvedla.

Za zásadní považuje dlouhodobou perspektivu a v české a evropské společnosti vnímá silnou vůli zabývat se budoucností. „V poslední době můžeme pozorovat jistou korekci v postoji ke Green Dealu, která přichází, řekněme z globální arény, nikoli evropské, což má dopad na byznys. Hovoří se o vztahu cílů udržitelnosti a naší schopnosti konkurovat Spojeným státům a Číně. Jistě to vyžaduje důkladnou rozvahu a možná se to neobejde bez revize některých dříve přijatých rozhodnutí. To by se mělo ale týkat jen krátkodobých dílčích závazků, dlouhodobý směr zůstane stejný,“ míní šéfka Vodafonu.

Firmy se perou s reporty

Jedna z věcí, s níž se perou firmy napříč obory, je povinnost vydávat zprávy o udržitelnosti. Evropská komise zjevně pochopila, že z některých nároků je třeba slevit, a navrhla letos v hodině dvanácté volnější úpravu, na koho a odkdy se nový úkol vztahuje. Zatím ale platí původní termíny a kritéria, takže letošek je pro spoustu společností první rok, za který by měly ESG report vytvořit. V řadě firemních centrál však podle zkušeností poradenské společnosti RSM přijali za svou představu, že se celá věc dá vysedět.

„Vycházíme z našich zkušeností s klienty a skutečně je to tak, že vyčkávají,“ uvedla expertka na poradenství v oblasti udržitelnosti a nefinančního reportingu z RSM Zuzana Kubíková. Jedním z důvodů podle ní může být představa firemních manažerů, že se vlivem geopolitického dění posledních měsíců udržitelná agenda odsune na vedlejší kolej. Sama je přitom přesvědčena, že povinnosti spojené s nefinančním reportingem mohou firmám otevřít zajímavé nové možnosti.

Například bance Moneta, která vlastní uhlíkovou stopu začala počítat už v roce 2006, ale povinný ESG reporting přináší zejména citelný růst nákladů. Sbírání dat a tvorba zprávy vyžaduje podle manažerky udržitelnosti Adély Malinové nové zdroje, nové lidi, a to vše stojí peníze, stejně jako nezbytný audit zprávy externí firmou. „My dáváme peníze do rozvojových programů, do aktivit, kde reálně vidíme, že mají dopad. Oproti tomu v případě reportingu zatím ten dopad nevidíme,“ zhodnotila Malinová.

ESG report tak, jak je dnes vymyšlen podle směrnice CSRD, nejspíš bance nebude příliš byznysově užitečný, a proto se rozhodla pokračovat ve publikování zpráv podle své tradice. „Vydáme naši původní zprávu o udržitelnosti ve zkrácené podobě, aby pro běžného uživatele shrnovala přístup Monety k udržitelnosti, aby se v něm jednoduše vyznal a pochopil, proč jednotlivé aktivity děláme. To z mého pohledu zatím ten povinný report neumožňuje,“ vysvětlila Malinová.

V Brazílii kvůli klimatické konferenci vykáceli prales, postaví tam dálnici

Zprávy z firem

Brazilské úřady vykácely 13kilometrový pás v Amazonském pralese, na kterém vznikne čtyřproudová dálnice.

ČTK

Přečíst článek

Jestli požadavky na udržitelnost změní nějaký obor nejspíš více, než se zatím může zdát, je to stavebnictví a development. Přelomem bude leden 2028, kdy se budou muset stavby začít posuzovat z pohledu celého životního cyklu. „Zatím se praktikují dva celkem odlišné pohledy, jeden se zaměřuje na využití energie za dobu života stavby, druhý na samotnou výstavbu, její metody a použité materiály. Nově se to všechno spojuje dohromady s tím, že se musíme na budovu dívat jako celek včetně toho, co bude ve chvíli, kdy by měla nějakým způsobem přestat sloužit,“ přiblížila Kristýna Faltýnková z advokátní kanceláře PRK Partners.

Důsledky takového přístupu už podle ní propočítávali experti z ČVUT na vzorku padesátky domů z různých materiálů. Pokud vycházeli z normované životnosti domu 50 let, ukázalo se, že bez ohledu na konstrukční řešení pochází asi polovina uhlíkové stopy ze samotné výstavby materiálů a druhá polovina ze spotřeby energií za dobu provozu. V horizontu 100 let už má ovšem výstavba na svědomí pouze 20 procent a provoz zbývajících 80 procent.

Udržitelná transformace si vyžádá řadu změn nejen v samotných ekonomických činnostech, ale i v tom, jak žijeme. Zároveň přinese nemalé náklady. Neobejde se tedy bez společenské podpory, kterou ovlivňuje komunikace tohoto tématu. Nejen zástupci firem si někdy postesknou, že v Česku chybí politický lídr, který by si udržitelnost vzal za svou. Mluvčí Komerční banky Šárka Nevoralová, která komunikaci udržitelnosti přednáší na univerzitách, s tím nesouzní. „Nevnímám, že bychom nutně potřebovali nějakou personu, která se toho jako Johanka z Arku chopí a začne udržitelnost tlačit. Myslím si, že cesta je kontinuálně vést dialog,“ nabídla svůj pohled. Téma, které budí hodně emocí, je podle ní třeba spíše odpolitizovat a debatu vést v racionální rovině. Mentoři či mesiáši, kteří jdou spasit svět a říkají lidem, co by rozhodně měli a neměli dělat, totiž nejsou v Česku příliš vítáni.