Přehnaná regulace, problémy v energetickém sektoru, dopady deglobalizace. Hlavní negativní faktory, které budou v nadcházejících letech ovlivňovat evropskou ekonomiku a také ekonomiku českou. Výhodou by mohla být relativně levná pracovní síla, kterou Česko umí nabídnout globálním hráčům. Shodli se na tom špičkoví ekonomové, kteří v panelové diskusi na Global Investment Summitu odhadovali vývoj klíčových ukazatelů ekonomiky.

Evropská ekonomika nyní hledá nový standard. Může dopadnou podobně jako Itálie na konci 18. století. Tehdy v Británii vrcholila průmyslová revoluce, Britové bohatli a posílali své synky právě do Itálie načerpat místní historii a kulturu. Tak to nejspíš dopadne s Evropou. Také její způsob života řada lidí obdivuje, ale podnikat se tu již skoro nedá.

Tak popsal jeden z možných scénářů vývoje evropské ekonomiky bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer na konferenci Global Investment Summit, která se koná v Martinickém paláci.

FOTOGALERIE: Jak to vypadalo na Global Investment Summitu?

On a další ekonomové pak poukazují na to, že Evropa tažená zejména německou ekonomikou, se zatím nedokázala plně vrátit k růstu.

„V postcovidovém světě sledujeme, že se svět dělí na centra, které se vyvíjejí různě. Vidíme rostoucí centra, která jsou zejména v Asii, pak vidíme USA, kterým se podařilo vrátit na předcovidovou úroveň růstu a navázat na něj. A pak tu je Evropa, která sice již možná jako celek dosáhla předpandemických hodnot, ale dál neroste. A nerostla již před covidem,“ připomněl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. „Když to vnímáme jako svého druhu závod, USA jsou před Evropou jednak napřed, a zároveň se jí ještě rychleji vzdalují,“ dodal Sklenář.

Chceme vůbec turisty? Česko zaostává ve snaze o jejich návrat po pandemii, sousední země jsou dál

Zprávy z firem

Česko podle výkonného ředitele Asociace cestovních kanceláří ČR Michala Vebera zaostává v konkurenci sousedních států v úsilí o návrat zahraničních turistů a příjmy z cestovního ruchu jsou stále výrazně nižší, než byly před covidem.

ČTK

Přečíst článek

Evropský experiment selhává

Podle ekonomů jsou hlavním důvodem evropského nerůstu rozhodnutí, která Evropská unie učinila v uplynulých deseti letech, zejména v energetické politice. V důsledku nich a přemíry regulace se tak například chemický průmysl, tradičně velmi energeticky náročný, přesouvá do USA.

„USA zkrátka nedělaly takové chyby jako Evropa, a Evropa je musí zaplatit. Obnova Evropy nebude rychlá, ani levná,“ připomněl Sklenář.

A ukazuje to vývoj posledních let, kdy se natvrdo projevily dopady evropských experimentů s energetickým sektorem. Konec levných ruských surovin, zejména plynu, způsobil evropským ekonomikám šok, inflaci, která za poslední dekády neměla obdoby, a s ní spojený propad životní úrovně. To se projevilo zejména v zemích stření a východní Evropy, které byly na ruském plynu historicky nejvíc závislé.

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa pak připomněl, že se přitom Česká republika od pádu komunismu do roku 2013 pokoušela svou závislost na Rusku snížit. „Po roce 1989 jsme měli 100procentní závislost na ruském plynu. V 90. letech jsme začali cca 30 až 40 procent kupovat z Norska. V letech 2012 a 2013 jsme se začali vracet k závislosti na ruském plynu, ačkoli to bylo v době, kdy došlo k anexi Krymu. V Rusku přitom již doceňovali, jakou sílu díky této závislosti mají,“ dodal Skořepa. Podle něj proto nelze v nadcházejících letech očekávat nějaký dramatický nárůst evropských ekonomik.

video

ŽIVĚ: Řítíme se do recese? A do čeho se vyplatí investovat? Odpovídají experti na Global Investment Summitu

Money

Inspirativní přednášky více než 50 předních českých investorů, investiční tipy, panelové diskuse s osobnostmi finanční scény i networking – to vše nabídne Global Investment Summit AUTUMN (GIS). „Ambicí akce je zprostředkovat náhled na komplexní svět investic, pomoci jim získat inspiraci i znalosti k tomu být dlouhodobě úspěšnými investory, ať už je zajímají akcie, fondy nebo nemovitosti,“ říká pořadatel summitu Jan Novotný. Přinášíme živý stream z akce.

nst

Přečíst článek

Vydělá Česko na deglobalizaci?

Pak tu je ještě druhý významných vliv, který bude hrát významnou roli v tom, jak se bude dařit evropské a české ekonomice. A tou je deglobalizace.

„Ke zpomalování mezinárodního obchodu již dochází řadu let a dál se to bude prohlubovat. Prohlubovat se budou také příkopy mezi Západem a Čínou. My jsme na Číně velmi závislí, zejména nepřímo kvůli návaznosti na německou ekonomiku, která do Číny vyváží. Němci se nyní bojí, aby Číňané nedobíjeli německou ekonomiku. I rozhodnutí o tom, že tu VW nebude stavět Gigafactory, je známka velkých změn v německém průmyslu,“ vysvětlil hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Podle něj recept na úspěch v takovém světě může být návrat k politice devadesátých let. „Cestou tedy je deregulace a zkvalitnění podnikatelského prostředí,“ dodal Kovanda.

Podle Petra Sklenáře pak právě na deglobalizaci může Česká republika „vydělat“. Díky relativně levné pracovní síle, která má ale vysokou kvalitu a vzdělání, může právě v Česku zakotvit několik výrob, které se budou stahovat ze zemí třetího světa v rámci procesu zkracování výrobních procesů.