Téměř 70 procent generálních ředitelů českých firem si myslí, že případné přijetí eura v Česku by pro jejich firmu mělo pozitivní byznysový vliv. Volání podnikatelského sektoru po euru významně posiluje, v průzkumech z let 2022 a 2023 přijetí eura jako nejvíce oceňovanou pomoc od vlády označilo 18 procent, respektive 24 procent šéfů. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC CEO Survey mezi 190 řediteli.

Pouze desetina šéfů si myslí opak a 21 procent z nich čeká neutrální dopad. Současně se ale meziročně výrazně zlepšilo také jejich hodnocení činnosti České národní banky coby nositele měnové politiky. V otázce regulace úrokových sazeb ji pozitivně hodnotí 52 procent ředitelů, u kurzových intervencí 39 procent.

„Český byznys platí dlouhodobě za iniciátora debaty o euru, zejména stran exportně orientovaných firem s jejich argumentem odpadnutí nákladů na pokrytí kurzových rizik. Sedm z deseti šéfů přesvědčených o pozitivním dopadu eura na jejich firmu je už ale hodně silný signál vyslaný nové vládě vzešlé z podzimních voleb,“ uvedl partner PwC pro veřejný sektor Jan Brázda.

Vítězové a oběti Trumpova celního chaosu. Česká měna prokázala nečekanou odolnost

Trhy

Ani v nejmenším se zatím nepotvrzuje obvyklé sýčkování zastánců rychlého přijetí eura v ČR, že v čase globálního ekonomického otřesu budeme plakat, proč jsme jej dávno nepřijali, a že koruna „shoří jako papír“ – zvláště právě v porovnání s držákem jménem euro.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Možnost větší ekonomické integrace

Euro by podle něj poskytlo možnost větší ekonomické a bezpečnostní integrace, což je silná karta v dnešní době hrozby obchodní války a nutnosti masivně investovat do zbrojení. Rostoucí zájem firem o euro navíc vidí i u úvěrování, kdy více než polovina půjček už je českými bankami poskytovaná v eurech a tento podíl narůstá.

„Hlavními pozitivy přijetí eura jsou snížení transakčních nákladů, eliminace kurzových rizik a hlubší integrace v rámci EU, přičemž právě silná Evropa bude v kontextu dnešních deglobalizačních nálad potřeba. Dalším pozitivem je určitě posílení důvěry investorů, česká koruna má výrazně lepší kredit než maďarský forint nebo ukrajinská hřivna,“ uvedl analytik PwC Dominik Kohut. Za negativa považuje riziko importu dluhových problémů jižních států eurozóny, příspěvky do takzvaného eurovalu a především ztrátu nezávislé měnové politiky.

Zatímco před rokem vnímalo kroky ČNB pozitivně 30 procent ředitelů, letos to bylo přes polovinu z nich. Méně jsou spokojeni s tím, jak ČNB zvládá hlídat kurz české koruny, i zde je ale hodnocení výrazně lepší než loni, když meziročně vzrostlo z 28 na 39 procent.

Češi se už rok učí investovat na stáří. DIP už má na 150 tisíc lidí

Money

Do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který má sloužit k zajištění na stáří, dosud vložilo peníze víc než 150 tisíc Čechů. Vyplývá to ze statistik Asociace pro kapitálový trh (AKAT). V DIP může klient od loňského ledna investovat do akcií, dluhopisů, podílových fondů, spořicích či termínovaných účtů.

ČTK

Přečíst článek

Vláda před několika týdny rozhodla zatím nestanovit termín zavedení společné evropské měny v Česku. Rozhodla o tom na základě společného doporučení ministerstva financí a ČNB.

Česko se zavázalo přijmout euro při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Smlouva o vstupu ale neobsahuje žádný termín, kdy by měla země do eurozóny vstoupit. Z deseti zemí, které vstoupily do EU v roce 2004, jich přijalo euro sedm, mimo eurozónu zůstávají kromě Česka i Polsko a Maďarsko. Společnou evropskou měnu v současnosti využívá 20 z 27 členských zemí unie, jako poslední ji zavedlo v roce 2023 Chorvatsko.