Čínští vědci mění sluneční energetiku

Rostoucí poptávka po sluneční energii povzbuzuje nabídku i od výzkumníků. A tak v posledních dnech přinesly vědecké časopisy odborné texty o dalších vylepšeních solárních panelů. Autoři kompaktních, účinných a odolných panelů vesměs pocházejí z Číny.
Přímo na své titulní stránce poutá špičkový vědecký týdeník Nature tento týden ve svém papírovém vydání odbornou studii o nových poznatcích, které umožňují vyrábět ohýbané křemíkové panely pro získávání elektřiny ze slunce.
Zhruba 95 procent dnes používaných slunečních článků se vyrábí z krystalického křemíku. Nevýhodu je, že panely z něj musí být ploché, umístěné na rovném povrhu. Jsou křehké, při ohnutí praskají – jak dosvědčí leckterý jejich uživatel, který dostal zásilku poškozenou během dlouhé přepravy nebo jemuž sluneční panely na střechu montoval nešikovný řemeslník.
Existují sice také ohebné sluneční panely, ale ty jsou z jiných materiálů (amorfního křemíku, sloučenin různých kovů, některých minerálů nebo organických látek). A mají nevýhody. Zejména se vyznačují nízkou účinností přeměny sluneční energie na elektřinu, uvolňují do životního prostředí toxické materiály a vytvářejí nestabilní provozní podmínky. V praxi se moc neosvědčily.
Nizozemská společnost Lightyear zahájila jako první na světě sériovou výrobu elektromobilu, který získává energii přímo ze slunečního svitu. První model Lightyear 0 stojí 250 tisíc eur (6,1 milionu korun) a firma má již předběžné objednávky na zhruba 150 vozů, napsala agentura Bloomberg.
Auto budoucnosti jezdí jen na solární energii. Ale stojí miliony
Zprávy z firem
Testy v drsných podmínkách
Nyní však v Nature popisuje Wen-ču Liou (v mezinárodním přepisu Wenzhu Liu), který působí v ústavech patřících pod čínskou Akademii věd v Šanghaji a Pekingu, že s kolegy vypracoval nový postup úpravy solárních článků z krystalického křemíku. Křemíkovou destičku (wafer) se jim podařilo ztenčit na třetinu, takže je ohebná jako papír. Solární panely se díky tomu dají i srolovat.
Čínští vědci své výtvory testovali v drsných podmínkách Antarktidy, upevněné na dronu letícím ve výšce 20 kilometrů a na balónu v silném větru. Podle nich se ukázalo, že fungují stejně dobře nebo někdy i lépe než pevné solární články a mají špičkovou účinnost až přes 24 procent dopadající sluneční energie převedené na elektřinu.
Díky ohebnosti a menší hmotnosti by jejich vynález měl křemíkovým solárním článkům otevřít nové možnosti využití v energetice i elektronice.
Pokud jste se rozhodli být energeticky co nejvíce soběstační a nechali jste si instalovat na střechu rodinného domu solární panely, znamená to, že jste zvýšili hodnotu své nemovitosti. To byste měli co nejdříve, nejlépe ještě dopředu, oznámit své pojišťovně, u které jste uzavřeli pojištění nemovitosti a ve smlouvě upravit hodnotu nemovitosti. Jen tak se vyhnete riziku podpojištění a sankcím, které z něj vyplývají.
Instalovali jste soláry na střechu? Pozor na podpojištění
Money
Čínské úspěchy
V témže čísle přináší Nature ještě další zajímavé informace o solárních článcích. První z nich od autorů z čínských, jihokorejských a evropských vědeckých ústavů popisuje úpravu minerálu perovskit pro výrobu solárních článků tak, aby z nich neunikaly do životního prostředí ionty toxického olova.
Druhý článek představuje zatím předběžnou informaci o možnosti vylepšení perovskitových solárních článků až na účinnost přes 25 procent. Všech čtrnáct autorů této studie pochází z čínských vědeckých institucí.
A do třetice nahlédnutí do jiného periodika z rodiny Nature, konkrétně do publikace Nature Energy. V ní najdeme studii o zvyšování účinnosti křemíkových solárních článků až na téměř 27 procent. Odkud jsou vědci, kteří to vymysleli? Pokud si myslíte, že určitě z Číny, máte pravdu jen z části. Ze šestnácti autorů pochází z Číny čtrnáct, dva jsou z Evropy.
Nicméně je zřejmé, že Čína vskutku dělá hodně pro to, aby si nejenom zachovala globálně dominantní postavení nejen ve výrobě slunečních panelů, ale i v jejich modernizaci a dalším vývoji.
Robot čistí panely a dopraví jej dron
A tak trochu na odlehčení: Zvyšovat efektivitu solárních článků se dá i úplně jinak, dokazuje izraelský start-up BladeRanger. Na panelech se totiž usazuje prach, případně sníh, přes který proniká méně slunečního záření, takže se vyrobí i méně elektřiny. Zamést je dokáže lehký autonomní čisticí robot, který se dostane i na střechy a do míst, kam má jiná používaná čisticí technika obtížný či nemožný přístup. Robot je vybaven rotujícími kartáči a odstraněním nečistot zvýší výrobu elektřiny až o 15 procent, popisují jeho tvůrci pro časopis New Scientist.
Solární panely na střeše rodinného domku už jsou dnes mnohem běžnější než před pár lety. S tím, jak se každý snaží optimalizovat výdaje za vysoké ceny energií, objevuje se fotovoltaika i na českých domcích a činžácích stále častěji. Ne každý ale myslí na to, že si tím o několik set tisíc zhodnotil svůj dům, a proto na to musí myslet i v pojistné smlouvě. Solárů se navíc týkají i nová rizika, která vás třeba ani nenapadnou.
Pořizujete soláry? Můžete je pojistit i pro případ, že nebude svítit slunce
Reality
Robot nazvaný Pleco je vyvíjen tak, aby jej na místo nasazení mohl dopravit dron a pak jej zase odtud odnést. Po čištěné ploše dokáže jezdit i v náklonu 45 stupňů. Ale potřebuje rovné panely. Na těch srolovaných by se mu uklízelo špatně.
Fotovoltaickou elektrárnu si plánuje nově pořídit zhruba 42 procent firem v Česku. Jde hlavně o firmy ze zemědělství či stavebnictví. Dalších 27 procent z těch, které ji už mají, ji chce rozšířit. Jejich hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby. Vyplývá to z průzkumu společnosti Raiffeisen - Leasing. Podle dalšího průzkumu firmy Persola je zvýšení energetické soběstačnosti při pořízení fotovoltaiky hlavním motivem i pro domácnosti.
Fotovoltaiku nově plánuje 42 procent tuzemských firem, ukazuje průzkum. Hlavním cílem je pokrytí vlastní spotřeby
Money
Další aplikace vědy v byznysu z pera Josefa Tučka čtěte zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.