ČNB se vrátila k uvolňování měnové politiky. Snížila základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta
Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával.
Tisková konference bankovní rady se uskuteční v 15:00. Guvernér ČNB Aleš Michl na ní vysvětlí důvody dnešního rozhodnutí. Zveřejní také základní body nové makroekonomické prognózy centrální banky, ze které bankovní rada při rozhodování o nastavení sazeb vycházela.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta.
ČNB začala úrokové sazby snižovat v prosinci 2023, do loňského listopadu základní sazba klesla o tři procentní body na čtyři procenta. Loni v prosinci bankovní rada uvolňování měnové politiky přerušila. Analytici předpokládají, že letos úroková sazba bude dál klesat, ale pozvolnějším tempem než loni.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Správci velkých fondů si začali hrát. Zkoušejí se obrnit proti dopadům cel, jimiž hrozí Donald Trump a která mohou mít velký dopad na hodnotu slavných firem. Zejména hedgeové fondy tak začaly masivně sázet na pokles firem, na něž pravděpodobně cla dopadnou nejdrtivěji. A obětí se mohou stát automobilky. Překvapivě nikoli jen ty evropské.
Globální investoři staví val proti dopadům Trumpových cel. Sázejí na pokles automobilového průmyslu
Trhy
Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně stouply o 2,8 procenta, inflace tak zpomalila z prosincových tří procenta. Meziměsíčně byly ceny vyšší o 1,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Statistici ho zveřejnili poprvé, definitivní údaje budou k dispozici ve středu. Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka by se konečné číslo nemělo lišit od předběžného o víc než 0,1 procentního bodu.
Inflace v Česku zpomalila na 2,8 procenta, uvedli statistici
Money
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Český průmysl zůstává i nadále v útlumu
Zprávy z firem
