Další kolo bankovní paniky. Roztáčejí ho sociální sítě, akcie amerických bank padají
V USA se rozjíždí další kolo bankovní paniky, živí ji vydatně i fámy na sociálních sítích. Banky ale těžce nesou též další zvýšení základního úroku centrální banky, k němuž došlo včera, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Akcie PacWest Bancorp se hroutí až skoro o 60 procent, Western Alliance Bancorp až o 55 procent a First Horizon až o 40 procent. Souhrnný ukazatel bankovních akcií, KBW, padá na nová víceletá minima (viz graf).
Akcie těchto bank se ocitají pod mohutným tlakem sociálních sítí, který dále živí jejich pád. A to v duchu takzvaných sebenaplňujících se proroctví, kdy banka nakonec může zcela zkolabovat jen proto, že se na sítích začne rychle šířit fáma, že se tak stane.
Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem. Obava ČNB z přetrvávající vysoké inflace houstne, poprvé po letech končí hlasování její bankovní rady nejtěsnějším možným výsledkem, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Guvernér ČNB Michl viní z inflačních rizik hlavně Fialovu vládu, neboť ta hospodaří s historicky rekordním schodkem
Názory
Zejména právě menší regionální banky, jako jsou ty jmenované, ovšem objektivně těžce snášejí pokračující růst úrokových sazeb v americké ekonomice. Tamní centrální banka v rámci svého boje s neústupnou inflací včera rozhodla opět navýšit základní úrokovou sazbu, nyní o 0,25 procentního bodu, až na 5,25 procenta. Výše tato sazba byla naposledy v březnu 2001.
Americký Federální rezervní systém (Fed) schválil své desáté zvýšení úrokových sazeb za něco málo přes rok. V jednomyslném rozhodnutí, které trhy široce očekávaly, zvýšil Fed svou základní výpůjční sazbu o 0,25 procentního bodu. Zvýšení posouvá sazbu do cílového rozmezí 5 až 5,25 procenta, což je nejvíce od srpna 2007, uvedl server CNBC.
Nejvyšší za šestnáct let. Fed zvýšil sazby o čtvrt bodu
Money
Vysoké úroky napříč celou americkou ekonomikou, které jdou ruku v ruce se zvyšováním úroků v podání centrální banky, doléhají na americké bankovnictví nepříznivě dvěma zásadním způsoby.
Zaprvé, způsobují růst úrokových sazeb například na krátkodobých vládních dluhopisech, třeba jednoletých. Ty jsou pak mnohem lépe úročeny než bankovní vklady. Střadatelé si tak své úspory z banky nezřídka vybírají, aby je vložili právě do dluhopisů.
Zadruhé, způsobují pokles cen dlouhodobých dluhopisů, třeba desetiletých. Jenže do nich banky v uplynulé době zhusta investovaly prostředky klientů, kteří si u nich uložili peníze ve formě vkladů. Když si nyní chtějí klienti své vklady vybrat, činí tak mnohdy poměrně houfně, což banky dostává pod tlak.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB v dnešním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.
ECB posedmé za sebou zvýšila úroky. Inflace stále zůstává vysoká
Money
Musí zvážit prodej svých dlouhodobých dluhopisů „pod cenou“, aby měly na výplatu vkladů. Jenže prodejem dluhopisů „pod cenou“ signalizují, že je „něco v nepořádku“. Zaměřují se pak na ně o to více právě sociální sítě jako na „slabé kusy“, online se rychle šíří strach z krachu, což jen vede další klienty k tomu, že si své vklady vybírali. A to může nutit danou banku prodávat své investice „pod cenou“ v ještě větším rozsahu.
Tento začarovaný kruh pak vede akcionáře banky k tomu, že se v obavě, že nebude přetnut, zbavují jejích akcií, aby zamezili svým dalším ztrátám. Postižená banka se pak ocitá v kolapsovém stavu, kdy rychle naráz ztrácí důvěru střadatelů i akcionářů. A bez této důvěry je kterákoli banka v podstatně zbankrotovaná.
Další komentáře Lukáše Kovandy čtěte zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
