Aktuální divácky úspěšný seriál České televize Devadesátky znovu probudil zájem o první porevoluční dekádu, která znamenala nástup svobody a demokracie, ale také zvýšené kriminality, vražd podnikatelů, příchod mafie zejména z jižní a východní Evropy i divoké privatizace a miliardových podle policie nelegálních finančních převodů. Jak na tu dobu vzpomínají přímí aktéři dění a které kauzy z té doby se nejvíce zapsaly do novodobých dějin?

Devadesátky, jehož každý ze čtyř dílů vidělo v průměru 2,13 milionu diváků, nejvíce z původních seriálů ČT od roku 2004, znovu nechaly diváky zavzpomínat na ekonomicko-kriminální kauzy typu Berdychův gang, orličtí vrazi, Discoland Slyvie později na vraždu odsouzeného Ivana Jonáka, krachy bank a další, v nichž se propojily osudy tehdejších časti „zázračně“ zbohatlých podnikatelů, celebrit a tuzemské i zahraniční mafie.

Devadesátky s příběhy Jonáka či orlických vrahů kralují sledovanosti

Enjoy

Česká televize se opět trefila ve správný čas do správného tématu. V roce, kdy uběhne 30 let od zásadních událostí v Česku, jako například začátku kuponové privatizace či otevření neslavně proslulého Discolandu Sylvie v Praze-Libni kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka, se svým seriálem Devadesátky ovládla žebříček televizní sledovanosti.

Dušan Kütner

Přečíst článek

K velkému majetku tehdy mnohým pomohla kuponová i přímá privatizace státního majetku a nástup podnikání obecně, přičemž nejkřiklavější případy - jako kauza Harvardských investičních fondů Viktora Koženého či privatizace Mostecké uhelné - řeší soudy dodnes. (Podívejte se na informační slide show v úvodu článku).

Éra Divokého východu

„Tehdejší doba byla velmi zajímavá. Specifické období bylo po listopadu 1989 a začátkem devadesátých let. Přineslo mnoho nových změn. Vzpomínám si, že v roce 1988, když jsem nastoupil na vraždách jako detektiv, jsme v Praze zaznamenali pouze 13 vražd a 13 se jich podařilo i objasnit. Začátkem 90. let jsme se dostali na 78 vražd. To byl nebývalý nárůst,“ zavzpomínal před šesti lety pro deník Blesk na své působení v tehdejším týmu pražských policejních vyšetřovatelů zvaných „mordparta“ plukovník ve výslužbě Karel Adamec.

Nechtěná Křejčířova vila. Soud zamítl pokus rodiny o její přepsání na stát

Money

Krajský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se manželka odsouzeného Radovana Krejčíře snažila dosáhnout přepsání Krejčířovy vily v pražských Černošicích na stát. Informaci přinesla Česká televize (ČT). Krejčířova rodina tvrdí, že nemá prostředky na to, aby se o vilu starala. Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ale takový přepis není možný, protože je objekt součástí exekuce. Rozsudek zatím není pravomocný.

ČTK

Přečíst článek

„Byla to doba plná euforie, společenských změn, doba ideálů, doba relativně snadného nabytí velkých peněz, doba brutálního boje o majetky s přílivem cizích zločineckých skupin z některých států, ale i domácích gangsterů, kteří na našem území a zejména v Praze řádili. Svým způsobem to byl tehdy ‚divoký Východ‘. Byla to doba plná násilí, mrtvých, vydírání… V té době vybuchovala auta s posádkami, ve zvýšené míře vybuchovaly i obchody,“ dodal tehdy.

V květnu uplyne třicet let od startu první vlny kuponové privatizace, jejímž cílem bylo odstátnit značnou část majetku státu. Někteří za tehdejších tisíc korun československých na investici do fondů či přímo firem nevydělali nic moc, někteří několikanásobek a někteří miliardy. Jako třeba Viktor Kožený, který se už v polovině 90. let přesunul do daňového ráje na Bahamách a dodnes po něm marně touží česká i americká justice.

Inflace přes padesát procent nebo první supermarket. 15 klíčových bodů polistopadové ekonomiky

Leaders

Překotná transformační doba na počátku devadesátých let přinesla hned několik zásadních událostí navždy měnící naše životy. Ale tím velké ekonomické události zdaleka nekončí. Za posledních třicet let od 17. listopadu 1989 jich byla celá řada. Redakce newstream.cz vybrala 15 nejdůležitějších, ať už pozitivně, tak i negativně měnící naše životy i podnikání.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Třetina majetku v kuponové privatizace se rozkradla

Za autory kuponové privatizace jsou označováni ekonomové Dušan Tříska, Tomáš Ježek a postupně ministr financí, premiér a prezident Václav Klaus. A třeba ekonom, politik a později vysokoškolský pedagog Ježek ve své knize Zrození ve zkumavky věnované právě kuponové privatizaci přiznal, že výsledek revoluční ekonomické akce byl místy tristní.

„Z majetku ve fondech v hodnotě 140 miliard korun v roce 1996 byl ukraden majetek v hodnotě téměř 50 miliard. Záměrně používám slovo krádež, protože přesně a jednoznačně označuje to, co se počátkem druhé poloviny devadesátých let na poli kolektivního investování skutečně dělo a stalo,“ napsal v knize v souvislosti se slovem „tunelování“, které se pro nelegální přesuny financí a majetku vžilo a které Česko ve světě neblaze proslavilo.

Ulil si Babiš miliony? Policie bude vyšetřovat všechny z Pandora Papers

Leaders

Další únik dat z offshorových struktur. V Pandora Papers jsou jména tří stovek Čechů a čtyři desítky Slováků. Transakce začne prošetřovat Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Slabý stát neměl moc šancí

„Jsou lidé, kteří byli ve správný čas na správném místě. Nespravedlivé samozřejmě je, pokud měl někdo výhodu v přístupu k bankám. Takové ty „kamarádšofty“, komu půjčovala dnes už dávno zkrachovalá Investiční a poštovní banka – IPB. Tam ty osobní vazby hrály velkou roli a to je ta nespravedlnost, kdy někteří lidé měli lepší podmínky než ostatní,“ zavzpomínala na ekonomické kauzy devadesátých let v rozhovoru pro SeznamZprávy před třemi lety novinářka Jana Klímová.

Jako jeden z hlavních příklad vidí kauzu Mostecké uhelné společnosti. „Je to jeden z nejdéle se táhnoucích případů divoké privatizace a jeden z největších případů, alespoň ze švýcarské strany, prokázání praní špinavých peněz. Je to také příklad toho, že když měl proti sobě stát chytré podnikatele, kteří si dokázali najít vazby na veřejnou správu a ten stát přetlačili, tak stát, Fond národního majetku, ministerstva nebo úředníci nebyli schopní zabojovat o majetek,“ podotkla tehdy.

Nekonečná inspirace pro umělce

Devadesátá léta se stala dobou nástupu svobody vyjadřování i nevázaného životního stylu a mnozí undergroundoví a rockoví umělci či literáti mohli začít vystupovat veřejně. Ostatně i sami rockeři o tehdejší rozevláté době vzpomínají ve stylu „kdo si pamatuje devadesátá léta, ten je neprožil“. A dodnes je tehdejší dění námětem dalších uměleckých děl.

PPF slaví 30 let, poprvé bez Kellnera. Jeho slovy připomínáme úspěchy i vize skupiny

Leaders

V pondělí 6. září uplyne přesně 30 let od chvíle, kdy se začala psát historie skupiny PPF. Tehdy Petr Kellner s partnery založil společnost Správa Prvního privatizačního fondu. Stačilo jim k tomu 100 tisíc Kčs. Dnes už se kola mnohamiliardového kolosu točí bez jeho zakladatele. Jak šel čas s PPF i Kellnerem připomínáme jeho slovy.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Kauzy popsané v seriálu Devadesátky byly zpracovány už mnohokrát a nejspíše tomu tak i bude. Ostatně pražské Divadlo Na zábradlí chystá na konec dubna premiéru hry Discoland věnované jednomu ze symbolu zbohatlictví, nevkusu, „špinavých“ peněz, eroticko-zábavnímu podniku v pražské Libni a jejímu majiteli Ivanu Jonákovi, odsouzenému v roce 2001 na 12 let za zosnování vraždy své manželky a spolumajitelky klubu Ludviky Jonášové v roce 1994.

Jonákova postava se objevuje i čtyři roky na prknech pražského Divadla pod Palmovkou ve hře Pusťte Donu k maturitě, která se věnuje především fenoménu tehdejšího seriálu pro teenagery Beverly Hills 90210. „Nekompromisní ponor do devadesátek, do období, kdy všechny otázky dokázalo zodpovědět Bravíčko. Kdy jsme všichni toužili chodit na West Beverly High. Kdy jsme trsali na Spice Girls. Láska, sex a něžnosti na 90210 způsobů,“ popsali tvůrci hry její hlavní téma.

Sám Jonák si mimo jiné zahrál ve filmu Nahota na prodej Víta Olmera z roku 1993, považovaného kritiky za jeden z nejhorších snímků české kinematografie. Případ orlických vražd se stal jedním z námětů nejen Devadesátek, ale i hlavním tématem celovečerního filmu Jiřího Svobody z roku 2005 Sametoví vrazi. A případy Berdychova gangu se zase staly inspirací pro seriál Novy Expozitura vysílaný v roce 2011. A to jsou jen audiovizuální počiny – seznam literárních děl by byl výrazně delší.