Ačkoliv počet žadatelů o sociální dávky a státní příspěvky v posledních letech v Česku roste, stále se podle vybraných statistik nedostávají informace o možnostech čerpání ke všem, kterým by mohly pomoci v obtížné životní situaci. Úřad práce, který 21 dávek administruje, totiž potřebné lidi na jejich nárok neupozorňuje. Spoléhá se, že si lidé vše zjistí sami nebo v poradnách neziskových organizací. Situaci i kontrole žadatelů by pomohla i rychlejší digitalizace státní správy.

Každý měsíc se v České republice vyplácí asi 1,8 až 2,0 milionu sociálních dávek. Počet lidí, kteří mají v Česku nárok na některou ze sociálních dávek, se ale podle odborníků z úřadu práce i oslovených neziskových organizací odhaduje jen velmi nesnadno. „Pokud jde o to, zdali má člověk či rodina nárok na některou z nepojistných sociálních dávek, není možné to uvést dopředu. Vždy je třeba posoudit konkrétní situaci daného žadatele. Nárok nevzniká automaticky,“ upozorňuje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Získání dávky vyžaduje vlastní aktivitu

Sociální dávky tedy nikdy od státu nechodí automaticky všem potřebným, kteří na ně mají nárok. Nejenže musíte splňovat kritéria, abyste na dávku dosáhli a získali ji, musíte vyvinout také vlastní aktivitu. „Státní podpora formou dávkového systému funguje na principu podání žádosti, toto platí jak u pojistných sociálních dávek vyplácených Okresní správou sociálního zabezpečení, tak nepojistných sociálních dávek vyplácených Úřadem práce ČR,“ vysvětluje metodička a specialistka na dávky z Člověka v tísni Natálie Švecová. O dávku je tedy podle ní nutné požádat vždy, a to buď formou fyzického doručení žádosti na patřičný úřad, podáním přes datovou schránku, e-mailem se zaručeným elektronickým dopisem, nebo podat žádost elektronickou s využitím bankovní identity nebo identity občana.

Čekat, že vás osloví stát nebo někdo z referentů na úřadu práce, kde dávky administrují, tedy rozhodně nemá smysl. Úřad práce se sice považuje za největší pomáhající organizaci v České republice s cílem být lidem, co nejblíže a pomáhat jim rychle a efektivně, sami vás ale neupozorní, že na některou ze sociálních dávek máte nárok. Spoléhají se na to, že informace, které zveřejňují na oficiálních webových stránkách, sociálních sítích a v tištěných materiálech jsou dostačující, a že lidé si případně dojdou osobně na pracoviště úřadů práce nebo si zavolají na bezplatné Call centrum na lince 800 77 99 00, či napíšou na e-mail callcentrum@uradprace.cz.

V Česku přitom ale existuje množství lidí, kteří se v množství těchto informací ani zdaleka neorientují a buď o možnostech čerpat dávky a o svém nároku na ně vůbec neví, nebo to často vzdají kvůli přílišné složitému papírování.

S vyplňováním formulářů pomáhají poradny neziskovek

Kvůli komplikované administrativě v minulosti v Česku postupně vznikla i síť dluhových poradců a poraden pod patronátem neziskových organizací, kde se lidé mohou ohledně dávek a žádostí k nim poradit. To, že žadatelé nejvíce přicházejí právě z těchto míst, ostatně potvrzuje i Kateřina Beránková z Úřadu práce ČR: „Na naše kontaktní pracoviště nejčastěji klienti přichází na doporučení sociálních pracovníků obcí a dále od neziskových organizací, které s klienty pracují, nebo třeba sociálních služeb, azylových domů, nízkoprahových zařízení, komunitních služeb.“

Jednu z takových sítí má například organizace Člověk v tísni, která je pro Čechy známější svými pomáhajícími aktivitami v krizových oblastech v zahraničí. Dlouhodobě se ale věnuje i dluhovému poradenství a dávkové problematice přímo v Česku. Provozuje kvůli tomu nejen specializovanou telefonní helplinku, ale má po republice mobilní dluhové poradce i síť kamenných poraden, kde se klienta ujme proškolený pracovník, který s tímto klientem kompletně zmapuje jeho stávající situaci. „Pracovníci sami vědí, jaké otázky klást, aby získali potřebné informace k určení nároku na jednotlivé dávky. Následně je navržen postup, jak o konkrétní dávku zažádat, poskytujeme taktéž pomoc s vyplněním samotné žádosti a jejích příloh, včetně případné osobní asistence při samotném podání žádosti na úřadu,“ vysvětluje Ladislav Bruštík z Člověka v tísni. Jen vloni takovýchto služeb a pomoci v krizi u této organizace využilo přes 70 tisíc lidí.

O dávky žádá čím dál více lidí

Experti z dluhových poraden i statistiky neziskovek provozujících poradny ovšem hlásí, že počet žadatelů o dávky se v posledních letech jednoznačně zvyšuje. „Jednou ze situací, odrážející zvýšený počet žadatelů o dávky, byla situace kolem onemocnění covid – 19, následoval problém s pádem a ukončení dodávek energií některých energetických společností a s tím spojené enormně zvýšené zálohy za energie pro občany v režimu DPI. Téměř všechny občany ČR postihlo zvýšení záloh za energie, což způsobilo nemilou situaci mnohým občanům, kteří díky tomuto byli nuceni o některé dávky žádat, ačkoli dosud nikdy dávkový systém nepotřebovali. A samozřejmě i stále pokračující válka na Ukrajině a s tím spojený příliv uprchlíků má velký vliv na počet podaných žádostí,“ vypočítává Švecová.

Informace o dávkách lze zjistit už i diskrétně přes banku

V Česku tak existuje lidí a domácností, které mají nárok na sociální dávky, mnohem více než je ve skutečnosti podaných žádostí. Často to jsou i lidé, kteří se ostýchají si o dávky osobně požádat, ačkoliv by jim to mohlo pomoci překlenout obtížné životní období. A právě těmto skupinám by pak mohla pomoci i poradenská novinka v internetovém bankovnictví České spořitelny, kde si lidé mohou ve specializovaných kalkulačkách propočítat nároky na dávky a zjistit základní informace k podání žádosti.  

Situaci by mohla výrazně usnadnit i rychlejší digitalizace státní správy, která ve srovnání třeba s pobaltskými státy, neběží zrovna mílovými kroky. Podle expertů na dávky z neziskovek se ale možná už blýská na lepší časy, protože je nyní prý alespoň vidět, že se MPSV snaží podání žádostí pro občany zjednodušit. O některé dávky už je tedy možné požádat i elektronicky s využitím bankovní identity nebo identity občana. Některé žádosti však takto podat nelze.

„Bohužel ještě stále platí, že u některých typů dávek (typicky dávky pomoci v hmotné nouzi), je administrativa a dokládání všech potřebných příloh a dalších dokumentů opravdu náročná a mnohdy zdlouhavá. Nicméně za poslední rok lze pozorovat pozitivní trend v zjednodušování podání, typický příklad je úprava dokládání podkladů pro nárok na příspěvek na bydlení z čtvrtletního období na půlroční období,“ konstatuje Švecová upozorňuje ještě na poslední novinku: “Nejnovější pozitivní změna, které mohou občané v rámci dávkového systému využít, je možnost podání žádostí o důchody elektronicky, tato změna platná již od prosince 2023.

Češi zlepšili svou finanční gramotnost, ukázal průzkum. I tak se 11 procent z nich rizikově zadlužuje

Money

Vysoce rizikově se v posledním roce při půjčování peněz chovalo 11 procent Čechů, před rokem to bylo deset procent. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou respondentů, který představila Česká bankovní asociace a agentura Ipsos. Lidí, kteří se nechovají rizikově, podle výsledků průzkumu zároveň výrazně přibylo. Jejich podíl stoupl ze 33 na 42 procent.

ČTK

Přečíst článek

Češi jsou dobří dlužníci. Splácejí lépe než většina Evropanů, říká Michal Straka z agentury Ipsos

Money

Češi jsou ve srovnání s ostatními zeměmi EU lepší dlužníci. Zatímco v ostatních zemích roste počet lidí, kteří se dostávají do problémů se splátkami svých dluhů, v Česku to je spíše naopak. Umí své půjčky lépe splácet, říká v rozhovoru pro newstream.cz Michal Straka z agentury Ipsos, která letos v listopadu realizovala k zadlužování výzkum pro Českou bankovní asociaci.  

Věra Tůmová

Přečíst článek

Zkrátíme čekání žadatelů o hypotéku na polovinu, slibují sdružení poradci

Money

Už jedno sezení s poradcem odhalí, zda má žadatel o hypotéku šanci úvěr získat. Nové sdružení Hyponation, ve kterém se dala dohromady šestice finančně poradenských společností, slibuje zlepšení servisu kolem hypoték. Zrychlení i zjednodušení celého procesu získávání hypotečního úvěru by měli pocítit prý všichni, kdo si přes některou z těchto šesti společností požádají o úvěr na bydlení. Výhody i nevýhody nové platformy jsme probrali s Janem Brejlem, obchodním ředitelem poradenské společnosti Partners a s Janem Lenerem, ředitelem odboru marketingu a komunikace z Broker Consulting. 

Věra Tůmová

Přečíst článek