Do vedení EIB chce vláda bývalého viceguvernéra ČNB Marka Moru
Vláda navrhuje na viceprezidenta Evropské investiční banky (EIB) náměstka ministra financí a někdejšího viceguvernéra ČNB Marka Moru. Po dnešním jednání kabinetu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Nominaci Mory na viceprezidenta EIB projedná sněmovní evropský výbor, poté se k ní vláda znovu vrátí. Funkce by se měl nový viceprezident ujmout 1. října. Podle Stanjury je Mora velmi kvalitním kandidátem. Česko podle něj obsadí tuto funkci již podruhé.
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. Stanjura také uvedl, že loni se Česku podařilo v rámci angažmá v bance domluvit harmonogram, jak se budou střídat viceprezidenti ze skupiny zemí, jejichž součástí je.
Skupina Evropské investiční banky (EIB) předloni v Česku podpořila projekty za 1,88 miliardy eur (47,5 miliardy korun). Zhruba polovina celkové částky směřovala do rozvoje železniční infrastruktury. V roce 2022 skupina EIB v Česku podpořila projekty za 1,85 miliardy eur (46,8 miliardy korun). Za tři desetiletí působení v Česku dosáhla celková podpora více jak 29,4 miliardy eur (743,4 miliardy korun).
Předloni směřovaly programy EIB vedle dopravy na podporu rozvoje malých a středních podniků zejména ve strukturálně znevýhodněných regionech. Investice EIB mířily také do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména na modernizaci zásobování teplem v Brně nebo na instalaci solárních panelů na střechách průmyslových objektů.
Nyní třiapadesátiletý Mora roce 2003 nastoupil do Evropské komise na Generální ředitelství pro ekonomické a finanční záležitosti. Následně působil na úřadu vlády, kde se mimo jiné podílel na přípravě prvního českého předsednictví v Evropské unii v roce 2009. Od roku 2010 působil v Generálním sekretariátu Rady Evropské unie nejprve jako ředitel kanceláře generálního tajemníka rady a od února 2016 jako ředitel pro rozpočet, daně a regionální politiku.
V roce 2017 se Mora stal členem bankovní rady ČNB, od roku 2019 zastával pozici viceguvernéra. V bankovní radě patřil v posledním roce k zastáncům razantního zvyšování úrokových sazeb kvůli rychlejšímu snížení inflace. Šestileté funkční období mu skončilo před dvěma lety, už před jeho koncem v médiích uvedl, že nemá zájem ucházet se o druhý mandát. V dubnu 2023 se stal náměstkem ministra financí.
Česká republika sice momentálně stále má velmi nízký podíl dluhu na HDP, zejména v kontextu eurozóny. V příštím roce se ale může situace dramaticky změnit, uvedl náměstek ministra financí a bývalý člen rady České národní banky Marek Mora v pořadu Svět financí na CNN Prima NEWS.
Marek Mora: Jih Evropy příští rok překvapí rychlým snížením zadlužení. Česku naopak poroste
Money
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
PŘEHLEDNĚ: Jak velký problém je dneska inflace a budou centrální bankéři snižovat sazby?
Money
Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl předloží bankovní radě plán investic do bitcoinu. Pokud bude schválen, mohly by bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent. Michl to řekl v rozhovoru s listem Financial Times (FT). Dodal, že je „velmi pravděpodobné“, že banka příští týden sníží úrokové sazby o čtvrt procentního bodu.
Michl pro Financial Times: Mám rád ziskovost. Chci, aby ČNB měla část rezerv v bitcoinech
Money
