Náročnou metu pro zvýšení investic do vědy si koncem minulého týdne na setkání hlav států a premiérů členských zemí v Budapešti určila Evropská unie. „Nový“ cíl se ovšem vyznačuje tím, že měl být už dávno splněný.

V roce 2002 si Evropská unie na jednání nejvyšších představitelů členských zemí v Barceloně určila významný úkol: investovat do roku 2010 do výzkumu a vývoje tři procenta svého hrubého domácího produktu. Třetina z toho měla jít přímo ze státních zdrojů, dvě třetiny z komerčního sektoru, podle možností podpořeného různými zvýhodněními.

Tato snaha tehdy nespadla jen tak z nebe. Byla vedena zoufalým úsilím dohonit v moderních technologiích Spojené státy a Japonsko, a naopak se nenechat dostihnout Čínou.

Jak to dopadlo? USA a Japonsko jsou v moderních technologiích stále daleko před Evropou. A Čína v nich Evropu mezitím zčásti dohonila a zčásti i předhonila.

Firmy budoucnosti? Prestižní univerzita MIT vybrala ty, které pomáhají brzdit změnu klimatu

Zprávy z firem

Časopis MIT Technology Review sestavil přehled 15 firem, jejichž inovativní nápady ukazují cestu ke zlepšení klimatických podmínek na zemi.

Josef Tuček

Přečíst článek

Přišlo Česko a další chudší země

Evropská unie jako celek svůj tehdejší tříprocentní investiční cíl pro vědu nesplnila. Je férové připomenout, že brzy po jednání v Barceloně se EU rozšířila o chudší země. V době přijetí barcelonského závazku tehdejší členské státy investovaly do vědy v průměru 1,9 procenta svého hrubého domácího produktu. Od roku 2004 však do EU vstupovaly nové členské státy, včetně Česka. ČR v té době investovala do vědy jen kolem 1,3 procenta HDP. Další nové členské státy srazily unijní průměr ještě níž.

Dopadlo to tak, že k roku 2010 průměrné výdaje na vědu dosáhly v celé EU hodnoty dvou procent HDP. Na vysněná tři procenta dosáhlo jen Finsko, Švédsko a Dánsko; přiblížily se jim Německo a Rakousko. Evropská unie reagovala pružně: posunula stejný cíl o deset let, na rok 2020...

A před pár dny na neformálním jednání hlav šéfů zemí EU v Budapešti, jehož se za ČR účastnil premiér Petr Fiala, nejvyšší evropští představitelé společně schválili deklaraci, která mimo jiné potvrdila cíl tří procent investic do vědy – ovšem až v roce 2030. Před jednáním se sice objevil návrh zvýšit cíl na čtyři procenta HDP, ale neprošel.

Technologická válka vrcholí. Čína v ní poráží Evropu

Zprávy z firem

Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.

Josef Tuček

Přečíst článek

Čína je už daleko před námi

Jaká reálná situace je teď? Ať se definitivně nezahltíme čísly, tak jen ta nejvýstižnější: EU jako celek investuje do vědy 2,27 procenta HDP. Tři procenta překračují jenom Švédsko, Belgie, Rakousko a Německo. Česká republika loni dosáhla cifry 1,83 % HDP, což bylo míň než o rok dříve (v roce 2022 to bylo 1,89 procenta HDP).

Pro srovnání: Jižní Korea vydává na vědu 5,21 procenta HDP, USA 3,59 procenta. Čína investuje 2,65 procenta HDP, tedy podstatně víc než Česko.

Čínský humanoidní robot má stát tolik jako menší auto a chystá se do výroby

Zprávy z firem

Robot, který se svými pohyby zřejmě nejvíc přiblížil člověku, by mohl pracovat v domácnosti a také pomoci v péči o nemocné a staré lidi.

Josef Tuček

Přečíst článek

Není procento jako procento

Představa je taková, že právě investice do vědeckého výzkumu a vývoje přinášejí nové poznatky, díky nimž vznikají nové postupy v průmyslu, zemědělství, dopravě i službách. K tomu navíc zvyšují vzdělanostní úroveň obyvatel, kteří pak najdou lepší uplatnění v moderních pracovních aktivitách.

Samozřejmě to neplatí stoprocentně. Dotace, daňové odpisy a další úlevy mohou v některých zemích vést k tomu, že se peníze darované na kvalitní vědu zčásti „odkloní“ jinam. Navíc ani sebedražší laboratoř ještě automaticky nezaručuje velkolepý průlom; někdy mnohem víc přinese chytrý vědec, který dostává jen tabulkový plat a vyfasoval stolní počítač.

Také mechanické porovnávání procent je ošidné: malý podíl na HDP malé země představuje málo peněz, kdežto stejně malý podíl na HDP velké země už přináší slušné prostředky, které se dají koncentrovat do preferovaných oblastí. Příkladem může být Čína, která díky dotacím pro moderní technologie předstihla Západ třeba ve vývoji a výrobě levných elektromobilů nebo solárních technologií.

Pravda, život jejích chudších obyvatel není žádná pohádka, ale o tom teď řeč není.

Čína usiluje o dominanci na světovém trhu se zeleným vodíkem, ale drží si svá tajemství

Zprávy z firem

Čína už předběhla Evropu i Ameriku ve vývoji a výrobě levných elektromobilů. A teď už zřejmě směřuje k tomu, že bude dominovat také ve výrobě „zeleného“ vodíku, který by měl být významným plynem budoucnosti nejen v dopravě, ale zejména v průmyslu.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vojenská obrana vyhrává nad obranou ekonomiky

Přes to všechno však v praxi neexistuje přehlednější způsob porovnávání investic do vědy, a tedy i do potenciální modernizace ekonomiky, než jejich podíl na hrubém domácím produktu.

Když se dnes v Evropě mluví o procentech HDP, myslí se tím obvykle nutnost zvýšit podíl investic do obrany. Je to logické, vojenské ohrožení je zeměpisně i časově hodně blízko. Nelze se divit, že lídři evropských zemí více uvažují o akutních vojenských výdajích než o výdajích na vědu. Ty sice také slibují obranu, ovšem ekonomiky, pracovních příležitostí a životního standardu. A to se přece dá odložit. Jako už tolikrát v minulosti.

Vědecký výzkum NATO stojí na spolupráci s odborníky v civilu

Zprávy z firem

Vojenská aliance NATO má také vlastní výzkum. Zaměřuje se nejenom na nové technologie pro bojové operace, ale také na to, jak bezpečnost světa ovlivňují změny klimatu, kybernetické útoky anebo podvodné ovlivňování voleb.

Josef Tuček

Přečíst článek