Zajímá nás
Dotace na přepravu zboží po železnici nepomohly. Silniční doprava roste
Vliv dotací od státu i Evropské unie na rozvoj nákladní kombinované dopravy, které měly posílit přepravu zboží po železnici či vodě a snížit dopravu po silnicích, je minimální. Místo toho silniční nákladní doprava roste, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výsledkům kontroly dotací.
Železniční nákladní doprava navzdory dotacím podle zprávy stagnuje a vodní nákladní doprava téměř neexistuje. Ministerstvo dopravy v reakci na výsledky prověrky sdělilo, že železniční dopravu ve sledovaném období negativně zasáhla pandemie nemoci covid-19 i pokles přepravy uhlí a dalších komodit. Je podle úřadu také potřeba investovat do zvýšení kapacity tratí.
Ministerstvo plánovalo podle NKÚ ve snaze o ekologičtější přepravu zboží podpořit v letech 2015 až 2023 projekty na rozvoj nákladní kombinované dopravy částkou 4,7 miliardy korun. Nakonec podpořilo 14 projektů a vydalo na ně 650 milionů. Podle NKÚ tak nevyužilo 86 procent vyčleněných peněz. Existuje riziko, že národní cíl převést do roku 2030 celkem 30 procent silniční nákladní dopravy na vzdálenosti nad 300 kilometrů na železnici nebo vnitrozemskou vodní dopravu nebude splněn, uvedli kontroloři.
„Tento cíl je stanoven celoevropsky a musí být tudíž výsledkem spolupůsobení opatření napříč EU. Nemá smysl jej vyhodnocovat pouze národně,“ reagoval na závěry NKÚ mluvčí ministerstva František Jemelka. „Železnice musí být nově zaměřena na přepravy probíhající po silnici, a to ve formě spolupráce silničních a železničních dopravců v kontinentální kombinované dopravě. To je ale teprve v počátcích,“ doplnil.
Osobní vlaky opanují železnici
Ministerstvu se například podle NKÚ nepodařilo odstranit překážky rozvoje kombinované dopravy. V případě železnice je to podle úřadu nedostatečná kapacita infrastruktury, kterou z velké části vyčerpávají osobní vlaky. Podle ministerstva využití železnice limituje, že v případě potíží na některé trati jsou malé možnosti pro využití jiné trasy. „Například do Německa má ČR stále pouze jediný elektrizovaný a dvoukolejný tah,“ sdělil mluvčí. „Pracujeme na zlepšení této situace a usilujeme o urychlení přípravy projektů také na německé straně,“ doplnil.
Silniční doprava je nejekonomičtejší i nejspolehlivější
Další příčinou je nedostatečná spolehlivost železniční dopravy nebo vysoké poplatky za využití železnic v porovnání se zpoplatněním silnic. „Využití vodní cesty v nákladní kombinované dopravě prakticky neexistuje. Brání tomu dlouhodobá nespolehlivost labské vodní cesty,“ sdělil úřad. Silniční nákladní doprava přitom roste, počet kilometrů ujetých nákladními vozidly nad 12 tun mezi roky 2015 a 2023 stoupl podle úřadu o téměř 30 procent.
„Pokles objemu přepraveného zboží po železnici je zákonitý, neboť dosud železnice vozila zejména hromadné substráty, jako je uhlí, dřevo, železářské výrobky a podobně. V rámci klimatických opatření je ale spotřeba fosilních paliv utlumovaná, a proto přeprava fosilních paliv klesá,“ uvedl mluvčí ministerstva. Také železářský průmysl má v Česku podle něj potíže a lesy zase musí dorůst po kůrovcové kalamitě. Na výkony železniční a kombinované dopravy v minulých letech měly podle ministerstva negativní dopad i pandemie a válka na Ukrajině.
U šesti ze 14 kontrolovaných projektů existuje podle NKÚ riziko, že nepřinesou předpokládaný výsledek. Jako příklad uvádí výstavbu překladiště v Kolíně, kde dotace od ministerstva byla 46,5 milionu. Podle projektu se měl přepravovaný objem v kombinované dopravě pohybovat ročně mezi 272 tisíci až 301 tisíci tunami, ale v roce 2020 byl nulový. V roce 2022 činil 36 procent z plánovaného objemu. U dvou kontrolovaných projektů zjistil NKÚ neoprávněné využití peněz. Ministerstvo uvedlo, že sleduje výkonnostní ukazatele projektů a v případě jejich neplnění, nebo neoprávněného použití dotací, bude peníze vymáhat zpět.
Podle informací několika ministerstev z letošního jara využil stát za 20 let členství v EU nejméně 23 procent peněz z evropských fondů právě v dopravě. V jednotlivých operačních programech zaměřených na dopravu stát čerpal víc než 467 miliard korun.
Zní to jako pohádky o slavných návratech. Pojďme vrátit trolejbusy do pražské dopravy, znělo před několika lety. Pojďme vrátit tramvaje na Václavák, znělo zase jindy. Oba projekty se přitom dotáhly k realizaci. Nutno dodat, že bohužel. Oba projekty jsou totiž víc výsledkem naplněných tužeb pár dopravně-romanticky založených jednotlivců, než že by naplňovaly nějaké rozumné potřeby města či místních. A problémy s nimi spojené budou jen narůstat.
Stanislav Šulc: Trolejbusy na letiště a tramvaje na Václaváku. Nesmyslná romantika ovládla pražskou dopravu
Názory
800 miliard bude stát infrastruktura na vlaky, které budou jezdit 320 kilometrů v hodině. Tedy když to, lidově řečeno, všechno klapne. 
Stanislav Šulc: Česko se chystá vyhodit stamiliardy za pomalovlaky
Názory
Magazín newstream CLUB
Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh.
V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.
Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.
Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí.
K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.
