Drahé potraviny? Nejvyšší marži mají prvovýrobci, prohlásil antimonopolní úřad
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace.
"Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak v většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu," uvedl Mlsna.
Úřad zkoumal ceny vajec, cukru či másla
Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Úřad obdržel i několik podnětů, jež se cen potravin týkaly. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv, jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.
Cena cukru v Evropské unii v březnu meziročně vzrostla o 61 procent, a cukr tak patřil k potravinám, které zdražily nejvíce. Nejvíce zdražil cukr v České republice, kde se jeho cena meziročně zvýšila o 98 procent. Naopak nejméně, a to o 17 procent, zdražil cukr v Maďarsku, oznámil unijní statistický úřad Eurostat.
AKTUALIZOVÁNO: Cukr v Česku zdražil o 98 procent. Nejvíce v EU, hlásí Eurostat
Trhy
Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců.
Vyšší ceny energie zaplatil spotřebitel třikrát
Rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce. Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.
Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda. 
Lukáš Kovanda: Češi už vybílili své účty, proto ceny klesají. Vláda s tím nijak nepomohla
Názory
U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně - prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod, u vajec jsou stupně pouze dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí.
ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až 70 procent nákladů na chov kuřat. "U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot," uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský. Antimonopolní úřad se bude cenám potravin věnovat nadále, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly.
Výsledky kontrol cen potravin České obchodní inspekce (ČOI) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) jsou horší, než se očekávalo. Při jednání meziresortní komise k vysokým cenám potravin to na Twitteru uvedl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Na tiskové konferenci poté řekl, že dochází k masivnímu porušování potravinového práva a rovněž zákona na ochranu spotřebitele, a to včetně nekalých obchodních praktik. Kontroly mají podle něho pokračovat.
Předražené potraviny. Kontroly cen dopadly ještě hůř, než se čekalo, přiznal Nekula
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
