Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrok o čtvrt procentního bohu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.

Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.

Americký Fed podle očekávání opět zvedl sazby. Jsou nejvýše za 22 let

Money

Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.

ČTK

Přečíst článek

ECB ze svého prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost. Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem ECB. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita, což ukazuje, že dosavadní zvyšování úroků si vybírá daň na ekonomice. ECB za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordního 4,25 procentního bodu.

Rozhodnutí bude mít dopad na atraktivitu koruny

„Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní,“ uvedla ECB. „Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ dodala ECB. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce bude Rada guvernérů nadále uplatňovat přístup závislý na příchozích datech.

„Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu,“ řekl obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Zatímco ECB by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka (ČNB) by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. „Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny,“ dodal Kudla.

Náměstek z ČNB Matějů: Inflace se do konce roku udrží kolem sedmi procent. Razantní snižování sazeb bych neočekával

Money

Celý trh čeká, kdy inflace konečně spadne do inflačního pásma České národní banky a ta uvolní sazební „okovy“ české ekonomiky. Nejvíc se na to těší realitní trh, který je nyní ve stadiu hibernace. Podle Jakuba Matějů, náměstka ředitele měnové sekce ČNB a poradce bankovní rady, by neměla být očekávání trhu nějakého rychlého klesání sazeb příliš velká. A už vůbec ne v letošním roce. Bankovní rada chce s jejich poklesem počkat, aby si byla jistá, že jsou všechny inflační tlaky za námi. A o návratu základní sazby pod tři procenta si podle Matějů na dlouhé roky můžeme nechat zdát.

Dalibor Martínek

Přečíst článek