Rada guvernérů ECB rozhodla, že sníží měsíční nákupy dluhopisů v rámci nouzového pandemického programu označovaného PEPP.

Evropská centrální banka (ECB) zpomalí nákupy dluhopisů, kterými se snaží podporovat hospodářský růst v eurozóně zasažený pandemií. Rada guvernérů ECB na svém dnešním zasedání rozhodla, že sníží měsíční nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, konkrétní čísla však ve své zprávě neuvedla. Doposud ECB kupovala dluhopisy tempem zhruba 80 miliard eur (dva biliony korun) měsíčně.

„Dáma se nesnižuje,” řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci, kde vysvětlovala rozhodnutí měnového výboru. Použila k tomu obrat připomínající slavné prohlášení britské premiérky Margaret Thatcherové „dáma se neotáčí”. „To, co jsme dnes jednomyslně udělali, je kalibrace tempa nákupů, abychom dosáhli našeho cíle, kterým jsou příznivé podmínky financování. O tom, co bude následovat, jsme nejednali,” dodala Lagardeová. 

Důležité je, že ECB nechápe takový krok jako ‚ústup od měnové expanze’ (tzv. tapering, který bude zvažovat brzy Fed), ale slovy jejího hlavního ekonoma Philipa Lana jako operativní změnu v měnové politice. Tempo nákupů může kdykoliv flexibilně opět zvýšit. „Christine Lagardeová vyslala jasný signál, že trvalý útlum pandemického programu je zatím předčasnou otázkou,” komentoval zprávu hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

„Rada guvernérů usuzuje, že příznivé podmínky financování je možné zachovat při mírně pomalejším tempu čistých nákupů aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupů než v předchozích dvou čtvrtletích,” uvedla centrální banka. Ta celkově na nákupy v rámci programu PEPP vyčlenila 1,85 bilionu eur (47 bilionů korun) a očekává, že v nákupech bude pokračovat nejméně do března 2022.

Týden tradera: ECB se stočit kormidlo měnové politiky nechystá

Money

Inflační „figura“ eurozóny výrazně překonala konsensus analytiků směrem nahoru. Index spotřebitelských cen v srpnu meziročně vzrostl na tři procenta a překonal tak cíle ECB. Trvalo mu to prakticky více než 10 let. Vkrádá se proto otázka, zda nyní budeme svědky pozvolného obratu měnové politiky v eurozóně? Asi těžko.

Kryštof Míšek

Přečíst článek

Jemným laděním ke stabilizaci inflace

Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že ECB sníží nákupy dluhopisů v příštích třech měsících na 60 až 70 miliard eur.

Centrální banka současně potvrdila svůj dlouhodobý slib, že posílí stimulační opatření, pokud se situace na trzích zhorší a finanční podmínky to budou vyžadovat. „Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje podle potřeby upravit, aby zabezpečila stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na cílové úrovni dvou procent.”

Hlavní úroková sazba zůstává dál na nule. Nákupy aktiv v rámci programu APP se také nemění a budou pokračovat tempem 20 miliard eur měsíčně.

Jana Brodani: V junk dluhopisech a kvazifondech může být až sto miliard

Money

Většina nabídek pochybných investic cílí na vyšší střední třídu, na vzdělané lidi, lékaře, podnikatele, daňové poradce, vlastně specialisty, kteří si peníze vydělali tvrdou prací. „Problémem je, že když při nabídce člověk slyší ČNB, tak na to skočí. Ti lidé nejsou hamižní. Oni odevšad slyší, že čtyři procenta bude inflace, takže slibovaný výnos sedm procent je nezarazí,“ říká v rozhovoru pro server newstream.cz šéfka Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. Největší smysl přitom podle ní mají tradiční, pravidelné a dlouhodobé investice.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

ECB také zlepšila prognózu ekonomického růstu a inflace na letošní rok. Zdůvodnila to tím, že ekonomika eurozóny se zotavuje z ničivé pandemie rychleji, než většina expertů očekávala. Lagardeová uvedla, že eurozóna je na cestě k silnému růstu ve třetím čtvrtletí a ECB předpokládá, že hospodářská aktivita bude do konce roku na úrovni před pandemií. Zdůraznila, že vyhlídky na budoucí oživení stále závisejí na pokračujícím úspěchu evropského očkovacího programu a na počtu nakažených ve světě. Ekonomika eurozóny se ale zotavuje.

Podle základního scénáře ECB se hrubý domácí produkt (HDP) letos zvýší o pět procent, zatímco v červnu ECB čekala jeho zvýšení o 4,6 procenta. V příštím roce by růst mohl podle nové prognózy činit 4,6 procenta.

Inflaci ECB na letošní rok odhaduje v průměru na 2,2 procenta, což je více než 1,9 procenta očekávaných v červnu. Ke zvýšení prognózy přiměly ECB vyšší ceny komodit, omezení výroby a nárůst spotřeby. Lagardeová uvedla, že nová prognóza sice počítá s inflací nad dvouprocentním cílem ECB, očekává se ale, že současný růst cen je dočasný a že střednědobá inflace zůstane výrazně pod cílem. V příštím roce by měla inflace podle ECB zpomalit na 1,7 procenta a v dalším roce na 1,5 procenta.