Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 bodu na 1,25 procenta. Reaguje tak na silný růst inflace v eurozóně.

 Banka zároveň předpověděla, že průměrná roční míra inflace v eurozóně letos dosáhne 8,1 procenta.

Bezprecedentní krok zpřísnění měnové politiky podtrhuje rostoucí znepokojení, je však v souladu s očekáváním analytiků. Cenové tlaky v 19členné eurozóně přesahují oblast energetiky.

ECB zvyšuje také depozitní sazbu o 75 bazických bodů na 0,75 procenta. ECB nyní úrokové sazby zvyšuje navzdory zhoršujícím se vyhlídkám pro ekonomiku eurozóny. Banka zhoršila odhad hospodářského růstu v zemích používajících euro na příští rok na 0,9 procenta, zatímco dosud čekala růst o 2,1 procenta. Odhad letošního růstu ale mírně zlepšila, a to na 3,1 procenta z dosavadních 2,8 procenta.

Vše k energetické krizi čtěte zde 

„Po oživení ekonomiky eurozóny v prvním pololetí 2022 ukazují nedávné údaje na výrazné zpomalení jejího růstu, přičemž se očekává její stagnace později během letošního roku a v prvním čtvrtletí 2023. Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů obyvatel, a i když se problémy v dodávkách zmírňují, stále omezují hospodářskou aktivitu. Nepříznivá geopolitická situace a zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině navíc negativně působí na důvěru podniků i spotřebitelů,” uvedla ECB.

Euro mírně oslabilo. Investoři peněžního trhu už dříve zvýšili své sázky na další zpřísnění měnové politiky. 

„ECB podle očekávání sazby zvyšuje v reakci na inflační tlaky v eurozóně. Stále jsou ale výrazně nižší než sazby ČNB, což bude mít za následek pokračování probíhající euroizace české ekonomiky. Úvěrování v eurech je totiž pro firmy i za těchto podmínek stále výrazně výhodnější než v korunách, čehož podniky logicky využívají. To vytváří tlak na faktickou adaptaci eura i v dalších českých firmách v dodavatelských řetězcích a také na přelévání eura do dalších účetních úkonů - například do cenotvorby,” okomentoval rozhodnutí ECB Jan Brázda, partner poradenské společnosti PwC.

Rada guvernérů ECB očekává, že na příštích několika zasedáních bude úrokové sazby dále zvyšovat s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání.

Libra se propadá nejrychleji od Thatcherové. Nová premiérka má problém

Money

Nová britská premiéra má před sebou spoustu úkolů. Jedním z těch nejpalčivějších bude volný pád kdysi slovutné libry, která je vůči dolaru nejslabší od roku 1985, tedy od vlády Železné lady Margaret Thatcherové.

sta

Přečíst článek

V červenci ECB v reakci na prudký růst inflace zvýšila základní úrokové sazby poprvé od roku 2011. Její základní úrok se tak dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

ECB čelila také vlně kritiky, že na rychlý vzestup inflace, který začal po covidových lockdownech a zintenzivnil poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, reagovala příliš pomalu. Dnešní agresivní krok tak přibližuje ECB k politice americké centrální banky (Fed), která tento měsíc zvažuje již třetí skokové nazvýšení.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v srpnu podle odhadu statistického úřadu Eurostat zrychlilo na 9,1 procenta z červencových 8,9 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord a nachází se vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. Část analytiků předpokládá, že v příštích měsících se inflace v eurozóně vyšplhá nejméně na deset procent. Vzhůru ji tlačí zejména prudké zdražování energií.

ECB čeká historické rozhodnutí. Jak moc zvýší sazby?

Money

0,5, nebo 0,75 procentního bodu? Čtvrt procentního bodu dělí dva klíčové scénáře Evropské centrální banky, která již za pár dní bude rozhodovat o zvýšení úrokových sazeb pro eurozónu. Že sazby porostou, je téměř jisté. Inflace v zemích platících eurech vystoupala na další rekord.

Stanislav Šulc

Přečíst článek