Evropská centrální banka zvýšila svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Část analytiků předpokládala, že ECB už sazby nezvýší. Banka naznačila, že zvýšení by mohlo být poslední. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

„Na základě svého stávajícího hodnocení Rada guvernérů usuzuje, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k cíli,“ uvedla ECB. Šéfka ECB Christine Lagardeová ale na následné tiskové konferenci sdělila, že další zvýšení úroků nevylučuje. „Nemůžeme říct, že jsme na vrcholu,“ prohlásila. Úroky podle ní budou muset po určitou dobu zůstat na úrovni, která brzdí hospodářskou aktivitu.

Centrální banka zahájila zvyšování úrokových sazeb loni v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. Zvyšování nákladů na úvěry obvykle pomáhá snížit inflaci, zároveň má však negativní dopad na hospodářský růst. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si komerční banky u ECB mohou bezpečně uložit přebytečné peníze, je po dnešním zvýšení o čtvrt procentního bodu na rekordních čtyřech procentech.

David Havrlant z J&T: Ostrovy prosperity se profilují, Evropa je zralá na reset

Názory

Paranoidní naladění mezi velkými ekonomickými celky sílí spolu s tím, jak se vytrácí synchronizovaný ekonomický růst. Ochota ke spolupráci je jen loňský sníh, přičemž se každý snaží udržet nebo získat, co se dá. Ostrovy budoucí prosperity se tak poměrně rychle profilují. Více než kdy jindy platí: kdo chvíli stál, už stojí opodál.

David Havrlant

Přečíst článek

„ECB sazby začala navyšovat před rokem, v červenci 2022, což už se v evropské ekonomice projevuje. Ekonomika eurozóny v prvním i druhém čtvrtletí 2023 vzrostla jenom o 0,1 procenta a jen těsně se vyhýbá recesi. Německo se ve stejném období propadlo do recese. Další manévrovací prostor má tak ECB značně omezený,“ uvedl analytik Portu Marek Malina.

Statistický úřad Eurostat koncem minulého měsíce ve svém rychlém odhadu uvedl, že meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu zůstala beze změny na 5,3 procenta, ačkoliv analytici očekávali pokles na 5,1 procenta. Loni se inflace v eurozóně poprvé od zavedení jednotné evropské měny euro dostala nad deset procent. Od té doby už sice výrazně klesla, nadále však zůstává vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.

„Inflace nadále klesá, ale stále se očekává, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ uvedla ECB. Centrální banka dnes také zvýšila odhad letošní průměrné inflace v eurozóně na 5,6 procenta, zatímco dosud očekávala inflaci na 5,4 procenta. V příštím roce by se podle ní inflace měla snížit na 3,2 procenta, v roce 2025 by pak měla sestoupit na 2,1 procenta.

Paradox války: Ruská ekonomika šlape lépe než německá. Ale obyčejní Rusové brutálně chudnou

Money

Nízký deficit rozpočtu, růst ekonomiky, to jsou věci, o kterých by si mohla nechat leckterá evropská země jenom zdát. Včetně Česka. Ruská ekonomika přesně toto má. Ale jen díky zbrojnímu průmyslu. Válečná ekonomika ale ožebračuje obyčejné ruské občany.

ČTK

Přečíst článek

ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se v letošním roce zvýší pouze o 0,7 procenta, v červnu letošní růst odhadovala na 0,9 procenta. V příštím roce nyní počítá s jednoprocentním růstem, v roce následujícím pak čeká zvýšení HDP o 1,5 procenta.

Inflace je sice v eurozóně nejnižší od loňského ledna a od vypuknutí války na Ukrajině, s nejnovější meziroční hodnotou 5,3 procenta ale nemůže být ECB spokojena, uvedl Malina. „Je pravděpodobné, že ECB odteď proces zvyšování úrokových sazeb přeruší, aby neriskovala další ekonomický propad, a následně bude monetární politiku určovat podle vývoje inflace a hospodářských dat,“ dodal.