Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta.

Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení.

„Inflace se snižuje, ale předpokládá se, že zůstane příliš dlouho vysoká,“ řekla na tiskové konferenci šéfka ECB Christine Lagardeová. „Jsme odhodláni zajistit, aby se inflace včas vrátila k našemu střednědobému cíli dvou procent,“ dodala. Dnešní zvýšení sazeb odráží podle ní aktualizované hodnocení výhledu inflace, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky.

V rámci aktuálního cyklu zpřísňování měnové politiky jde teprve o druhé standardní zvýšení sazeb. Od července minulého roku až do letošního března totiž ECB sazby zvyšovala vždy o 50 nebo 75 bazických bodů. Dnešní rozhodnutí ECB bylo analytiky poměrně předvídatelné a široce očekávatelné. Mimo jiné právě proto, že centrální banka snížila tempo zpřísňování měnové politiky už na svém květnovém zasedání, po kterém ale zároveň dala jasně najevo, že ve zvyšování sazeb bude nadále pokračovat.

Prezidentka Christine Lagardeová na začátku června uvedla, že ECB bude brát ve svém rozhodování v potaz především tři parametry: výhled inflace, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

AKTUALIZOVÁNO: Fed nenašel odvahu pojedenácté v řadě zvýšit sazby. Možná za měsíc

Politika

Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.

Dušan Kütner, ČTK

Přečíst článek

„Inflace v eurozóně přitom v květnu klesla z dubnových 7 % na 6,1 %, což je nejnižší úroveň za posledních 15 měsíců. Jádrová inflace se snížila na 5,3 % a povzbudivé byly i další signály. Ceny výrobců se v květnu meziročně zvýšily jen o 1 %, spotřebitelská inflační očekávání zkoumaná ECB poklesla, ceny energií se stabilizovaly na nižší úrovni, než se obávalo, a růst cen potravin, který nyní tvoří zhruba třetinu inflace měřené, zřejmě dosáhl svého vrcholu,“ komentuje makroekonomická data obchodní ředitel pro ČR a SK společnosti Ebury.

„Proinflační tlaky sice zmírňují klesající ceny energií, ale odolná ekonomika si zatím dokázala s vyššími sazbami poradit a navzdory faktu, že ekonomika eurozóny skončila v technické recesi, reálné důkazy recese nevidíme,“ řekl analytik XTB Štěpán Hájek.

Kromě toho došlo podle analytiků také ke zhoršení ukazatelů ekonomické aktivity. „Například revidované údaje o HDP ukazují, že eurozóna vstoupila v letošním prvním čtvrtletí do technické recese. Nižší růst objemu úvěrů pro firmy i spotřebitele navíc naznačuje, že transmise měnové politiky ECB je na dobré cestě,“ dodal Kudla.

Sazby ještě porostou

ECB má podle analytika Portu Lukáša Rašky další manévrovací prostor značně omezený, protože eurozóna vstoupila do recese a další zvyšování sazeb by ekonomický propad zřejmě ještě umocnilo. „Navíc jsou tu stále zadlužené státy zejména jižní Evropy, pro které se výše sazeb už může stávat neúnosnou,“ připomíná Raška.

Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta. Je tak nejvýše od roku 2001. Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali a s dalším růstem úroků ve stejném rozsahu počítají i v červenci. „Záležet bude především na tom, jakým směrem a s jakou intenzitou se bude vyvíjet jak samotná inflace, tak indikátory naznačující, nakolik je aktuální politika ECB účinná,“ uzavřel Kudla.

Exguvernér slovenské centrální banky Šramko: Představa, že by nějaká země EU zbankrotovala, je již nereálná

Leaders

V Evropské unii (EU) platí rozpočtová pravidla i krizové mechanismy, které mají zabránit katastrofickým scénářům ve vývoji veřejných financí členských zemí. Proto představa, že by nějaká země EU mohla zbankrotovat, je již nereálná, říká v rozhovoru pro Newstream exguvernér slovenské centrální banky Ivan Šramko, který působí i jako člen dozorčí rady Trinity Bank.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Euro bude posilovat

ECB zároveň zvýšila výhled inflace na letošní a na další dva roky o 0,1 procentního bodu. Letos podle ní inflace bude činit 5,4 procenta a v příštím roce tři procenta. V roce 2025 zpomalí na 2,2 procenta, očekává ECB. Na letošní a příští rok předpovídá pomalejší hospodářský růst. Letos odhaduje růst hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny na 0,9 procenta, příští rok na 1,5 procenta. Oba údaje jsou nižší o 0,1 procentního bodu, než čekala ECB v březnu. Na rok 2025 počítá centrální banka s růstem HDP o 1,6 procenta, což je beze změny proti březnové prognóze.

„Díky výhledu na vyšší úrokové sazby po delší dobu by mohlo euro dále posilovat. Na páru s korunou by tak mohlo poprvé od března dojít k prolomení hranice 24 korun za euro. V případě výraznějšího oslabení kurzu (nad 24,50 koruny za euro) by však patrně zasáhla Česká národní banka (ČNB) pomocí svých devízových intervencí," řekl analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí 5,00 až 5,25 procenta. Přerušila tak sérii deseti zvýšení úrokových sazeb za sebou. Ve výhledu sice Fed naznačil, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu, pro investory je to však známkou toho, že současný cyklus zpřísňování měnové politiky ve vyspělých ekonomikách se blíží ke konci.