Česká ekonomika rostla i přes nepříznivé okolnosti nadále v prvním kvartálu letošního roku. Meziročně přidala 4,8 procenta, oproti čtvrtému kvartálu loňského roku posílila téměř o procento, uvedl Český statistický úřad. Růst táhly především útraty domácností. Ty však v posledních měsících začínají šetřit, upozorňují statistici.

Podle zpřesněného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o 4,8 procenta. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména výdaji na konečnou spotřebu domácností a tvorbou hrubého kapitálu, naopak negativní vliv měla zahraniční poptávka.

Meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí byl o jeden procentní bod vyšší, než očekávala Česká národní banka v aktuální květnové prognóze. Za rozdílem je ve srovnání s odhady banky rychlejší růst tvorby hrubého kapitálu a dovozu zboží a služeb. Zároveň pokles vývozu byl proti odhadům nižší, uvedl ředitel měnové sekce ČNB Petr Král. 

„Rozdílná struktura příspěvků růstu HDP v meziročním a mezičtvrtletním srovnání je způsobena několika významnými faktory. Srovnávací základna loňského roku byla ještě do značné míry ovlivněna protiepidemickými opatřeními a nedostatkem komponent zejména pro průmysl. V tomto roce se ve výdajích domácností již začíná projevovat rostoucí cenová hladina a omezování jejich výdajů zejména na předměty dlouhodobé spotřeby,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

ČEZ se topí v zisku, rozdělte ho podnikatelům, vzkázal Babiš. To nemůžeme, reagoval Fiala

Politika

Vláda by podle předsedy opozičního hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše měla na pomoc podnikatelům, kteří se kvůli vysoké inflaci potýkají s prudce rostoucími výrobními náklady a úroky z úvěrů, použít desítky miliard korun z nerozděleného zisku polostátní energetické společnosti ČEZ. Stát může tímto způsobem získat 60 až 70 miliard korun. Babiš to řekl ve čtvrtek na celostátním sněmu Hospodářské komory v Olomouci. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda dividendy ČEZ použije na pomoc občanům, avšak při jejich rozdělování je na místě obezřetnost, aby tento krok nedal další impulz už tak rychle rostoucí inflaci.

ČTK, vku

Přečíst článek

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,8 procenta a meziročně vzrostly o 6,2 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby, uvedli statistici. Meziročně vzrostly výdaje na konečnou spotřebu domácností o 8,5 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 0,2 procenta a meziročně vzrostly o 2,0 procenta.

Spotřebitelé začínají utahovat opasky

„Obě dnešní čísla jsou revizemi směrem vzhůru a představují tak vítanou vzpruhu. Češi utrácí více než loni. Bohužel všechna tato čísla kazí pro ČR klíčový faktor a tím je zahraniční poptávka. Jakmile dojde k jejímu prudšímu či trvalejšímu poklesu, bude to pro ČR znamenat problém. Jako pro exportně zaměřená ekonomika jsme závislí na apetitu zahraničních spotřebitelů utrácet a ten v době nejistoty není vysoký,“ míní Tomáš Volf z Citfin. 

Ruská agrese na Ukrajině znamenala na konci února pro (nejen) českou ekonomiku šok, který se do ní promítá postupně, míní Pavel Sobíšek, hlavní ekonom české a slovenské UniCredit Bank. „Dozvuky silné spotřebitelské poptávky z prvního kvartálu zřejmě budou ještě patrné v číslech za současný, druhý kvartál, přestože spotřebitelská důvěra skokově klesla na historické dno. Podniková sféra bude dokončovat rozdělané investiční projekty, přísun nových ale nejspíš zpomalí. V meziročním srovnání bude pomáhat české ekonomice nadále její nízká základna z období ovlivněného pandemií,” uvedl.

„Zatímco pandemie ustupuje, lidi a spotřebu domácností drtí rostoucí ceny všeho a začínají se ve velkém utahovat opasky. Nepředpokládám přitom, že by vládní výdaje s novým rozpočtově odpovědnějším kabinetem nějak výrazně rostly. Před stagflací nás ale chrání velmi nízká nezaměstnanost, která bude muset ustát tlak odborů na zvyšování mezd. Následující období bude pro Česko skutečnou výzvou, kterou nesmíme podcenit,“ uvedla Jana Mücková, ekonomka a obchodní ředitelka investiční skupiny LOGeco.

Jednociferná inflace? Zřejmě až příští rok, shodují se ekonomové

Money

Inflace v České republice by podle ekonomů mohla klesnout v červenci. Za květen a červen by se mohla dostat nad 15 procent. Nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v ČR platilo eurem. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Ekonomičtí experti to řekli v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

ČTK

Přečíst článek

Svého dna může ekonomika podle analytiků dosáhnout možná až v posledním letošním kvartálu, což také odsouvá výhledy na návrat úrovně HDP na předpandemickou úroveň, k níž po prvním kvartálu již chyběl jeden procentní bod. 

Za celý letošní rok česká ekonomika podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank přidá jen 1,5 procenta. „Tíživě na ni totiž doléhají dopady války na Ukrajině, jež zvyšuje nejistotu v oblasti investic firem a omezuje spotřebitele, kteří se v historicky nebývalé míře obávají ztráty kupní síly v důsledku nejvýraznější inflace za posledních třicet let,” uzavřel Kovanda.

Osm členů představenstva ČEZ dostane plnou výši odměn, rozdělí si 135 milionů

Zprávy z firem

Všech osm členů představenstva energetické společnosti ČEZ má nárok na plnou výši roční odměny za loňský rok. Celkem si tak rozdělí téměř 135 milionů korun. Nejvíc dostane šéf představenstva a generální ředitel Daniel Beneš, který má nárok na téměř 34,9 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy o odměňování, kterou společnost zveřejnila na webu. Energetická skupina ČEZ měla v loňském roce čistý zisk 9,9 miliardy korun, meziročně byl o 81 procenta vyšší.

ČTK

Přečíst článek