Vize Česka jako úspěšné země se vzdaluje, respektive její naplnění bude enormně drahé. Bude to stát biliony korun, které stát i veřejný sektor musejí investovat v nadcházejících pětadvaceti letech. A to konkrétně v oblasti energetiky, bezpečnosti, dopravní infrastruktury a v sociální oblasti, zejména ve stárnutí populace. Shodli se na tom přední ekonomové na konferenci Budoucnost české ekonomiky pořádané Sdružením pro zahraniční investice.

273 procent HDP. To je podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka skutečný vnitřní dluh české ekonomiky. To je přitom více než šestkrát více než standardně měřený dluh veřejných financí. Podle Marka to je ale reálný vnitřní dluh ekonomiky, která má ambice zůstat významnou silou i pro další dekády.

„Jsou v tom zahrnuty investice, které budeme muset investovat do roku 2050 v klíčových oblastech,“ uvedl na konferenci Sdružení pro zahraniční investice David Marek. „Těmi oblastmi jsou energetika a energetická bezpečnost, vzdělání a výzkum, dopravní infrastruktura a investice spojené se stárnutím populace. Celkem to jsou biliony korun v nadcházejících dekádách,“ uvedl Marek.

Podle ekonoma to přitom jsou minimální investice, při jejichž propočtu ekonomové vycházeli z průměrných výdajů zemí OECD.

Ekonom Hampl: Češi jsou línější než v minulosti

Leaders

Česká republika si po roce 2019, kdy vypukla pandemie nemoci covid-19, dostatečně neuvědomila, jak moc se svět změnil a jaké je potřeba mít priority v oblasti veřejných investic. Na výroční konferenci Sdružení pro zahraniční investice v Praze to řekl ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Oproti ostatním zemím regionu podle něj ale minimálně, co se fiskální politiky týče, může ČR říci, že „vybírá zatáčku“.

ČTK

Přečíst článek

„I když to tak nevypadá a ta čísla vám připadá děsivé, v oblasti fiskální politiky můžeme říct, že vybíráme zatáčku. O některých dalších zemích v našem regionu to říct nelze a už se dostávají do smyku a možná i mimo zatáčku,“ reagoval na údaje Mojmír Hampl, šéf Rozpočtové rady vlády. „To, že se drží rozpočet v rozumných úrovních, nám v budoucnu zajistí možnost realizovat některé z klíčových investic. Nicméně v současnosti se pojem investice vyprazdňuje, označujeme tak téměř všechno, ačkoli jde často o čistou spotřebu. Musíme se vrátit k původnímu termínu a jeho obsahu, musíme si znovu u všeho jasně říct, jestli to je investice, nebo ne. V oblasti veřejných investic budeme muset začít opět prioritizovat,“ dodal Hampl.

Priorita? Bezpečnost

Panelu věnovaného budoucnosti české ekonomiky se vedle Marka a Hampla zúčastnili ještě ekonomka Jana Matesová a hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Všichni se přitom shodli na tom, že mezi priority veřejných investic v nadcházejících letech vedle Davidem Markem zmíněných oblastí musí být ještě bezpečnost.

„Prioritizovat máme na třech frontách, první je bezpečnost, dále to je energetika a energetická bezpečnost a třetí to je dopravní infrastruktura,“ uvedla Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka při Světové bance. „Výhodou investic do infrastruktury je to, že se rychle projevují v růstu ekonomiky,“ dodala.

Pětimiliardová investice. Cenu AFI získala Vitesco Technologies

Zprávy z firem

Výroční ceny Sdružení pro zahraniční investice mají své majitele. Hlavní cenu získal projekt společnosti Vitesco Technologies, která chce investovat až pět miliard v nové lokalitě Ostrava-Hrušov. Nápadem roku je Digitální člověk, projekt v oblasti kyberkriminality.

sta

Přečíst článek

Mojmír Hampl pak uvedl, že se svět od roku 2019 výrazně proměnil a Česko, potažmo Evropská unie na to zatím nedokázaly zareagovat.

„Evropa přišla po roce 2019 o tři jistoty. První byly levné energie z Ruska, druhou levný bezpečnostní deštník USA, na kterém jsme se vezli a třetí prohlubující se globalizace.“

Matesová: Bariéry v obchodu rostou 15 let

Právě proces deglobalizace bude mít výrazný vliv v dalších letech. Tyto tendence výrazně prohloubila pandemie covidu-19, během níž se zpřetrhaly či jinak poškodily léta budované globální výrobní a logistické řetězce. V důsledku toho si lídři uvědomili, že některé strategické komodity je třeba vyrábět blíž koncovým zákazníkům.

„Ve světě je motivace zvrátit globalizaci kvůli bezpečnosti. Globalizace byla motivovaná sníženými náklady, svět se ale změnil a do rozhodování vstupují další faktory, například ta bezpečnost. V důsledku může být vše dražší a světová ekonomika může přestat růst,“ uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Podle Jany Matesové však tato tendence roste již delší dobu a její začátky lze vypozorovat již v roce 2009 po finanční krizi. „Od té doby ve světě rostou obchodní bariéry,“ upozornila Matesová.

David Marek si však myslí, že pro Českou republiku může být deglobalizace také příležitostí. „Například v sektoru automotive bychom si mohli k sobě stáhnout výrobu s vyšší přidanou hodnotou,“ uzavřel ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla.

Co všechno můžete vložit do svěřenského fondu? Odpovídají právníci

Zprávy z firem

První po-prázdninový díl podcastu Právo k Ranní Kávě, který vzniká ve spolupráci s právní kanceláří PRK Partners, přináší náhled do světa svěřenských fondů. Ty se v poslední době těší stále větší popularitě.

nst

Přečíst článek

Harrisova vs. Trump poprvé. Demokratka dostala Trumpa pod tlak

Politika

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová se v první části své předvolební debaty dostávali do vypjatých výměn ohledně ekonomiky a přístupu k potratům. Podle zámořských médií dostala demokratická viceprezidentka Trumpa pod tlak.

ČTK

Přečíst článek