Malé jaderné reaktory mohou být v provozu už za pár let, tvrdí potenciální výrobci. Současné nejistoty kolem nedostatku energie tedy neodstraní, ale mohly by přispět k jistější skladbě budoucího energetického mixu. Na vývoji se podílejí i české firmy. Tvůrci však budou muset ještě vyřešit podstatné finanční a administrativní problémy.

Podle definice Mezinárodní agentury pro atomovou energii mají malé reaktory výkon do 300 megawattů. To je hodně – víc než půlka jednoho dukovanského reaktoru. „Ale v praxi se dá předpokládat výkon reaktoru v desítkách megawattů,“ říká Marek Ruščák, který je seniorním konzultantem pro jadernou bezpečnost a malé modulární reaktory v Centru výzkumu Řež.

Mají být určeny pro zásobování blízkého města či továrny jako stabilní a cenově jistý zdroj. Za nedostatku zemního plynu nabývá elektřina na významu při vytápění domácností. A celkově roste její role i v průmyslu, vždyť i ocelárny přecházejí při výrobě oceli na elektrické pece.

Těžba surovin ve vesmíru? Zatím je vzdálená, ale už se připravuje

Money

Nedostatek surovin nezpůsobuje jenom válka na Ukrajině. Některé nerosty jsou velmi žádané stále, protože průmysl jich chce víc, než se dá ze země vytěžit. Kde je vzít? Jedna odpověď zní jako ze sci-fi: získat je ve vesmíru. Ale nejde o fantazie. I čeští vědci se podílejí na projektech, které by měly kosmickou těžbu umožnit, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

První povolení

Jako první na světě získala v roce 2020 úřední schválení svého malého reaktoru americká společnost NuScale. Jde o tlakovodní reaktor s elektrickým výkonem 77 MW, vysoký 20 metrů a s průměrem necelé tři metry. Zahájení výroby se plánuje na druhou polovinu příštího roku, nasazení prvního z nich v Portlandu v americkém státě Oregon v roce 2029. O rok později má na témže místě začít pracovat dalších pět stejných reaktorů. Americká federální vláda projekt podpořila grantem ve výši 1,3 miliardy dolarů.

NuScale plánuje aktivity i v Evropě. Zatím oznámila jeden konkrétní projekt – postavení malého jaderného reaktoru v areálu tepelné elektrárny Doicești v Rumunsku.

Špičkový materiál pro elektroniku bude časem i v obyčejném betonu. Vyztuží ho líp než železo

Enjoy

Tohle by opravdu nikoho jen tak nenapadlo: grafen, „zázračný“ materiál pro elektronické aplikace, se teď začíná přidávat do betonu, který je díky tomu pevnější. Cesty vědy do praxe jsou prostě nevyzpytatelné, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Vyčleněný prostor v Temelíně

Také společnost ČEZ už v roce 2019 uzavřela s NuScale dohodu o partnerství. Letos na jaře oznámila, že pro budoucí instalaci malého reaktoru vyčlenila prostor v areálu Jaderné elektrárny Temelín. Malé reaktory ostatně vyvíjí i společnost ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu), jejímž nadpolovičním majitelem je ČEZ.

Kromě partnerství s NuScale má ČEZ uzavřené dohody o spolupráci v oblasti malých jaderných reaktorů také s americko-japonským podnikem General Electric Hitachi, s britským Rolls-Royce, francouzskou EdF, jihokorejskou KHNP a americkou společností Holtec International. Rolls-Royce chce první malý reaktor spustit v roce 2029, jeho schvalování však teprve probíhá.

Varovný příběh z vědy: Na honbu za slávou a patenty teď doplácejí tři batolata

Enjoy

Je to postup, který může naše potomky ochránit před nebezpečnými nemocemi. Zatím ovšem „jenom“ zkomplikoval život třem dětem. Umělý zásah do lidských genů má potenciál zabránit tomu, aby lidé onemocněli chorobami ovlivněnými genetickými dispozicemi. Otázka teď ovšem zní, jak to udělat správně, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Josef Tuček

Přečíst článek

Papírování jako u velkých elektráren

Malé reaktory musí splňovat stejné bezpečnostní parametry jako velké elektrárny. Neboli jejich schvalování do provozu bude provázet stejně složitý, dlouhý, a tedy nákladný administrativní proces jako u velkých jaderných elektráren. Dodejme, že budou používat jen mírně obohacený, „nevojenský“ uran, nikoli vysoce obohacený uran používaný v dnešních reaktorech v jaderných ponorkách, který se hodí i pro výrobu jaderných zbraní.

„Malé reaktory by měly být modulární. Sestaví se z unifikovaných komponentů – stejných pro řadu malých reaktorů. Vyjde to levněji a stavba je technicky jednodušší,“ popisuje inženýr Ruščák.

Reaktory by měly fungovat v součinnosti s obnovitelnými zdroji. Jaderný reaktor potřebuje běžet ve stálém režimu. Oproti tomu obnovitelné zdroje, jako slunce nebo vítr (pokud tedy svítí nebo fouká), se dají rychle zapnout i vypojit ze sítě. „Ideální stav je, že základní dodávku elektřiny zajišťuje jaderný reaktor. Když jeho energie není zapotřebí, ukládá se do baterií, setrvačníků, nebo třeba do přečerpávací elektrárny, aby se dala použít později. Elektrárny na obnovitelné zdroje pak představují pružnou část energetické soustavy,“ komentuje Marek Ruščák.

Oponenti však uvádějí, že ekonomická efektivnost se přesně určit nedá a že obnovitelné zdroje nad jadernými ekonomicky vyhrají.

 Jak to nakonec dopadne, ještě uvidíme. I to, jaký podíl na případných modulárních reaktorech získají čeští odborníci. „Máme u nás světově unikátní pokusný reaktor z hliníku. Tento kov je „neviditelný“ pro neutrony vznikající při jaderné reakci. Takže můžeme přesně sledovat, jak se v reaktoru pohybují částice, dokážeme simulovat různé situace. To je vhodné pro výzkum nejšikovnější konstrukce malého reaktoru,“ vysvětluje Marek Ruščák z Centra výzkumu Řež, což je dceřiná společnost ÚJV.

„Nejen u nás v Řeži, ale i třeba v Energoprojektu Praha nebo ve Škodě Praha jsou odborníci, kteří jsou schopni konstrukci reaktoru navrhnout, připravit dokumentaci, bezpečnostní analýzy a podobně, a pak také reaktor vyrobit,“ říká a připomíná: „Využití pak může najít i ve světě.“