Energošmejdi mají utrum. Díky krizi i lepší legislativě jich ubývá
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Shodli se na tom výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor a Michal Kulig, ředitel alternativního dodavatele firmy Yello, dceřiné společnosti Pražské energetiky (PRE). Dokládají to i fakta Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který má letos o 72 procent méně podání na zprostředkovatele než v minulých letech.
V minulosti odborníci odhadovali, že jsou v Česku tisíce „energošmejdů”, kteří formou podomního prodeje nabízejí dodavatele a tlačí lidi, zejména ohrožené skupiny, jako jsou senioři, matky samoživitelky a další, do uzavírání značně nevýhodných smluv. Práci jim ale ztížila novela energetického zákona, podle které je nutné mít pro zprostředkovatelskou činnost v energetice licenci ERÚ, který zprostředkovatele i kontroluje.
V registru energetických zprostředkovatelů je od jeho spuštění 1. července 438 subjektů. Podle mluvčího ERÚ Michala Keborta v uplynulých letech mířila čtvrtina stížností přímo na zprostředkovatele a jejich činnost a nepřímo, například i se sankcemi, stáli za více než polovinou podání. „A teď jsme na sedmi procentech z celkového počtu,” podotkl Kebort.
Vše k energetické krizi čtěte zde
Zlé časy pro energošmejdy
Výrazně do práce zprostředkovatelů zasáhla energetická krize. „Pozitivním nechtěným důsledkem je, že energošmejdi mají těžké časy. A to z jednoduchého důvodu, dodavatelé jim nejsou ochotni platit,” řekl Gavor. Zisk zprostředkovatelů plynul z provizí za získané smlouvy pro dodavatele. Nyní podle Gavora místo toho, aby se dodavatelé prali o zákazníka a „energošmejdi” inkasovali peníze, tak mají zprostředkovatelé problém, jak sehnat spolehlivého dodavatele s dobrou nabídkou.
Kebort uvedl, že lidé si v poslední době dávají i větší pozor. Když jim někdo nabízí levné smlouvy, tak zbystří. „Dřív skákali na lep, teď už vědí, že může být problém,” uvedl mluvčí ERÚ.
Jestli něco skutečně trefně charakterizuje český trh s elektřinou a plynem posledních let, tak je to řádění takzvaných energošmejdů. Nyní to však konečně vypadá, že už za pár měsíců budou mít všichni tito nepoctiví zprostředkovatelé utrum. 
Tomáš Prouza: Šmejdi se pokusí na poslední chvíli urvat si co nejvíc
Názory
Vedle legislativy a energetické krize ovlivňuje nekalé praktiky ještě jeden faktor. „Trh se kultivoval,” shrnul Kulig své zkušenosti z desetiletého působení společnosti Yello na trhu.
Trh se kultivoval
Gavor i Kulig si uvědomují, že nepoctiví zprostředkovatelé nikdy zcela nezmizí. „Mnozí zprostředkovatelé mají širší působnost, teď jim nejdou energie, tak nabízejí třeba úvěry či hrnce. Někteří lidé preferují osobní kontakt. V nějaké míře (energošmejdi) vždy budou,” konstatoval Gavor.
Ceny energií letos stouply o desítky procent především kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Podle Eurostatu průměrná cena elektřiny v Česku v prvním pololetí roku meziročně stoupla o 62 procent, což je nejvíc v Evropě. Evropské domácnosti zaplatily podle Eurostatu letos za 100 kilowatthodin (kWh) 25,3 eura (620 korun), zatímco ve stejném období loni to bylo 22 eur (539 Kč) za 100 kWh. Další zdražení energií chystá většina dodavatelů od začátku příštího roku.
Vláda proto stanovila pro domácnosti, malé a střední podniky a veřejný sektor cenové stropy na energie, od ledna to bude 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky.
Mohou lidé nebo firmy odmítnout platit navýšené zálohy za energie? Jaké by z toho pro ně plynuly právní důsledky?
Newstream oslovil renomovanou právní kancelář Havel & Partners a organizaci dTest, která stojí na straně spotřebitelů. Výsledek? Pro odběratele není povzbudivý. Svévole by se zákazníkům mohla šeredně nevyplatit, podle práva tahají za kratší konec.
Právní rozklad: Neplacení vyšších záloh za energie může mít fatální důsledky. Dodavatel je v silnější pozici
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
