Evropa má problém. Německo, motor Evropy, ztrácí výkon a paktuje se s Čínou
Německo stále dramatičtěji zaostává za USA, varuje největší německá banka. Tím se i stupňuje jeho technologická závislost na Číně. A Německo je pro Česko největším obchodním partnerem, takže jeho podoba vztahů s Čínou bude do budoucna stále více ovlivňovat i výkon české ekonomiky a zaměstnanost v ČR, míní ekonom Lukáš Kovanda.
Eurozóně vážně hrozí největší krize od jejího vzniku, varují analytici agentury Bloomberg. Na přelomu let 2024 a 2025 se může v maximální míře projevit efekt utahování její měnové a zároveň rozpočtové politiky, což přivodí hospodářský pád – až zhruba pětiprocentní – srovnatelný s tím z doby evropské dluhové krize před více než deseti lety. Zatímco Spojené státy mohou zvládnout měkce přistát, eurozóna mnohem spíše přistane tvrdě.
Motor Evropy se zadrhává
„Zvláště Němci, kvůli rozsáhlosti své průmyslové výroby, ekonomicky stále dramatičtěji zaostávají za USA, protože technologický náskok Ameriky před Evropou se neustále zvětšuje a zvětšuje,“ říká David Folkerts-Landau, hlavní ekonom Deutsche Bank, největší německé banky.
Zmíněná agentura Bloomberg si dále všímá, že letos podle prognóz poprvé od roku 2003 dojde k nezvyklé situaci, kdy se německá ekonomika propadne, zatímco italská poroste. Italové těží z popandemické obnovy turismu, ale také masivních výdajů peněz z fondů EU, které jim ze severu posílá ponejvíce německý daňový poplatník. Bez nich by se italská ekonomika, lapená v pasti eura, bez možnosti devalvace, už zhroutila.
Když ovšem peníze německého daňového poplatníka zachraňují Itálii, místo aby podporovaly rozvoj německé ekonomiky, Německo – motor ekonomiky EU – se zadrhává. A zaostává nejen za USA, ale třeba v oblasti elektromobility i za Čínou. Až se německý motor zadrhne zcela, už nebude, kdo by Itálii zachraňoval. O mocný růstový impuls přijde se zadrhnutím německého motoru také česká ekonomika, pochopitelně. Německé zadrhnutí, tak fatální pro celou EU, ale zatím evidentně netrápí ani Brusel, ani Berlín. Unijní normy na spalovací motory jsou stále přísnější, stejně jako postoj Berlína k jaderné energetice.
Hned na úvod řekněme to nejpodstatnější. Ani úplné vymýcení aut se spalovacími motory v EU nemá samo o sobě šanci zpomalit, natož zvrátit proces klimatických změn.
Lukáš Kovanda: Evropa se ekonomicky likviduje. A planetě to nijak neprospěje
Názory
Nepochopitelné evropské „sebepoškozování“
Německé automobilky se tak ocitají ve svízelné situaci. Řeší ji způsobem, jenž je zcela nebývalý a který pro Evropu nevěstí nic moc dobrého. Vždyť třeba Volkswagen, matka tuzemské Škody, se minulý měsíc rozhodl nasypat 700 milionů dolarů, v přepočtu zhruba patnáct miliard korun, do mladičkého čínského výrobce elektromobilů Xpeng, založeném teprve roku 2014. Získává tím bezmála pětiprocentní podíl a pozorovatelské křeslo v představenstvu Xpengu.
Továrna VW v saském Cvikově. Podívejte se, kde se rodí elektromobily:
Jedná se o do značné míry nouzový, ba zoufalý krok německého kolosu, jenž dokládá, jak moc mu – a celému evropskému autoprůmyslu – ujíždí vlak čínské (a americké) elektromobility. O to paradoxnější celá situace je, že právě EU – a nikoli USA či Čína – nejvíce tlačí na přechod na zelené technologie. Čína je naopak suverénně největším emitentem skleníkových plynů, jichž globálně vypouští zhruba třetinu (zatímco EU zhruba osm procent).
Německá vláda Olafa Scholze zvýšila rozpočet zvláštního fondu pro klima a transformaci na 212 miliard eur (asi 5,14 bilionu korun). Peníze půjdou v následujících čtyřech letech do šesti hlavních oblastí, které jsou podle kabinetu zásadní pro přechod Německa k bezemisní ekonomice, uvedla agentura Bloomberg.
Němci si udělají vlastní Green Deal. Na výměnu kotlů a výrobu čipů dají pět bilionů korun
Politika
Bez čínských technologií se VW neobejde
Volkswagen spolu s Xpengem plánují dva společné modely elektromobilů, určené pro čínský trh. Pozoruhodné tedy také je, jak některým západním firmám – v tomto případě Volkswagenu – byznys v Číně reputačně zcela prochází, zatímco některé jiné západní firmy jsou za něj kritizovány, ostrakizovány a haněny.
Německá automobilka však příliš nemá na výběr. V Číně, tedy na svém nejdůležitějším trhu, rychle přichází o tržní podíl. Navrch totiž získává konkurence, zejména americká Tesla a také čínský šampion elektromobility, BYD.
Americká automobilka Tesla uvedla na americkém trhu levnější verze svých elektromobilů Tesla Model X a Tesla Model S. Výrazně levnější. Má to ale háček. Nižší dojezd. Server CNBC uvedl, že se snižováním cen snaží společnost Elona Muska udržet krok s konkurencí. Dle informací výrobce i amerického serveru byly uvedené vozy levnější v průměru o 10 tisíc dolarů, tedy zhruba 221 tisíc korun. 
Tesla uvedla na trh nové modely X a S. Levnější a s menším dojezdem
Zprávy z firem
Akcie Xpengu zejména díky zájmu a investici Volkswagenu vylétly letos o zhruba 80 procent. Jen v den oznámení investice Volkswagenu poskočily o takřka 35 procent. I peníze utržené za škodovky tedy dále rozhýbávají a obohacují čínskou ekonomiku.
Audi, další divize Volkswagenu, přitom rovněž v červenci uzavřela partnerství s jiným čínským výrobcem elektromobilů, státní společností SAIC Motor. Volkswagenu tudíž evidentně reputačně prochází dokonce partnerství s čínskými státními podniky.
Nájezd čínských automobilek na Evropu
Partnerství Audi a SAIC Motor je přitom přelomové. Znamená totiž, že čínské automobilky už nepřejímají technologie zahraničních výrobců, ale rozvíjejí své vlastní. Jinými slovy, dříve čínské automobilky potřebovaly ty západní, aby od nich získávaly know-how a technologie, dnes už západní automobilky potřebují ty čínské, aby na tamním trhu měly vůbec šanci se prosadit. Technologické licence už nyní poskytují Číňané Západu, nikoli Západ Číně.
Zároveň je zřejmé, proč německé podniky, včetně právě Volkswagenu, tak tlačí na německou vládu, aby se nepřipojovala k vyhrocenějšímu americkému postoji vůči Číně. Pokud by se výrazně zhoršily vztahy Německa a Číny, bylo by (nejen) partnerství německého Audi se státní SAIC Motor vážně ohroženo a tím pádem i možnost Volkswagenu získávat od čínského výrobce potřebné vyspělejší technologie a know-how.
Národní političtí lídři si začínají uvědomovat dopad Green Dealu na voliče. A zatímco například Německo leká příliv čínských elektromobilů, Francii zase čeká další zhoršení celkového ratingu jejího dluhu.
Lukáš Kovanda: Green Deal EU se ocitá po palbou Paříže či Berlína
Názory
Investice Volkswagenu v Xpengu a partnerství Audi a SAIC Motors by měly zastavit propad tržního podílu koncernu Volkswagen na čínském trhu. Zároveň se ale bude muset bránit před „nájezdem“ čínských automobilek na Evropu. Právě zrovna SAIC Motors slaví v Evropě úspěch se svojí značkou MG.
Pokud Volkswagen neupevní svoji konkurenceschopnost tváří v tvář čínským automobilkám, je to pro něj problém tedy nejen na čínském trhu, ale také na trhu evropském, a tedy celosvětovém.
Případný citelný ústup Volkswagenu z jeho současných pozic na globálním kolbišti by byl problémem také pro český autoprůmysl, a vlastně celou tuzemskou ekonomiku, jež je na výrobě automobilů a příslušných komponent stále silně závislá.
Budoucnost českého autoprůmyslu a až stovky tisíc pracovních míst v tuzemsku jsou tedy nyní závislé na tom, zda a do jaké míry se Čína bude ochotna dělit o své technologie a know-how se Západem.
Mnozí lidé sice rádi opakují, že v českém autoprůmyslu jsou samé montovny, ale právě toto odvětví je největším investorem do aplikovaného výzkumu a vývoje v zemi. Člen představenstva Škody Auto Martin Jahn, který stojí také v čele českého Sdružení automobilového průmyslu, poukazuje na jeho vysokou přidanou hodnotu. „Kdyby tuzemské firmy neinvestovaly do vývoje, už by tu dávno nebyly,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz.
Martin Jahn: Evropa není jedničkou v inovacích. Tradiční evropské automobilky ale pořád drží silné trumfy
Leaders
Další komentáře ekonoma Lukáš Kovandy čtětě zde
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
