Evropský Green Deal: Jaké jsou jeho příležitosti i rizika
Evropská unie se chce stát lídrem v transformaci ekonomiky na takzvaně bezemisní. Připravila k tomu celou řadu regulí a cílů. Co to přinese jí samotné a třeba také jednotlivým občanům?
Pomůže zachránit planetu nebo naopak jen zničí evropskou konkurenceschopnost? Téměř dva roky poté, co v prosinci 2019 Evropská komise schválila čtyřiadvacetistránkovou dohodu, kterou všichni znají jako Green Deal, se zastánci s kritiky nedokážou shodnout. V postcovidovém období nicméně už nyní jako spotřebitelé Evropané přímo pocítí první následky: zvyšující se ceny energií.
Ambiciózní program, jehož hlavním cílem je klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 a pětapadesátiprocentní snížení emisí oproti roku 1990 do konce této dekády – podložený řadou vzájemně propojených cílů, od přechodu na „oběhové” hospodářství, až po zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a odlesňování – bude mít do budoucna podle odborníků celou škálu dopadů, ekologických, ekonomických i společenských. Přičemž řadu z nich si v tuto chvíli vůbec nedovedeme představit.
V hlavní roli obnovitelné zdroje
Co je podstatou Green Dealu? Dohoda zahrnuje osm segmentů – biologickou rozmanitost, udržitelné potravinové systémy, udržitelné zemědělství, čistou energii, udržitelný průmysl, výstavbu a renovaci, udržitelnou mobilitu, eliminaci znečištění a opatření v oblasti klimatu - v jejich rámci reviduje na padesátku evropských právních předpisů a přepracovává veřejné politiky.
Výhodnost investice se zatím stále drží klasickou účetní závěrkou a finanční analýzou. To se však v nejbližších letech může výrazně proměnit, protože do hry vstupují takzvaná ESG kritéria. Ta u firem nehodnotí jen tržby a zisky, ale také udržitelnost jejich byznys modelu v kontextu globálních klimatický i společenských změn. Jak takové uhlíkové účetnictví bude vypadat a jak se na ně firmy mají připravovat, prozrazuje v rozhovoru pro newstream.cz Martin Křivánek, odborník na ESG v poradenské společnosti KPMG, která s touto problematikou radí předním tuzemským bankám a dalším firmám. „Do udržitelnosti jdou nyní obří finanční prostředky a další jsou přislíbené, takže logicky aktuálně výnos takových investic jde rychle nahoru,” připomíná Křivánek.
„Uhlíkové účetnictví” nemusí být sci-fi, míní expert na udržitelnost Křivánek
Money
Plán se zaměřuje na dosažení tří hlavních cílů. Prvním je výše zmíněná klimaticky neutrální Evropa, čehož Green Deal hodlá dosáhnout kompletní reformou evropského průmyslu (ať už ve formě snížení přímých exhalací, tak energetické náročnosti) s obřím důrazem na energetiku, která v současnosti vypouští více než tři čtvrtiny emisí skleníkových plynů v Evropské unii.
Součástí plánu je též zvyšování podílu obnovitelné energie v energetickém mixu EU. Druhým hlavním cílem je oddělení ekonomického růstu od využívání přírodních zdrojů. Tento cíl má být realizován skrze technologický pokrok stejně jako skrze proměně životního stylu Evropanů. Třetím cílem pak je zamezit socioekonomickým dopadům a „nenechat žádnou z členských zemí pozadu“. Na tento mechanismus Evropská komise vyčlenila pro následujících šest let rozpočet ve výši cca 70 miliard eur.
Průzkum: Lidé jsou pro změnu
Celý plán by měl být financován skrze rozpočet EU, prodej emisních povolenek a program Invest EU. Evropská komise předpokládá celkové náklady ve výši jednoho bilionu eur, přičemž tyto peníze by měly být jakýmsi impulsem pro soukromý i veřejný sektor k participaci na plánu a vlastním zeleným investicím.
V zavádění manažerských bonusů pro plnění kritérií ESG jsou české banky zatím pozadu oproti Evropě. 
České banky kvůli ESG mění strategie i týmy
Money
Evropská komise zároveň předložila návrh standardu pro takzvané zelené dluhopisy, jenž má podpořit další investice a zároveň splnit „pohlídat“ požadavky na udržitelnost a ochránit investory.
Rozbíhající se implikace plánu v tuto chvíli počítají kupříkladu s renovacemi 220 milionů budov v Evropě ve smyslu zvýšení jejich ekologické výkonnosti a snížení nákladů jejich uživatelů. Evropa rovněž formulovala akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, v jehož rámci se proti dnešku do konce této dekády předpokládá snížení množství produkovaného komunálního odpadu o polovinu, stejný pokles má zaznamenat i objem plastového odpadu v mořích.
Téměř sedmdesát organizací pak ratifikovalo „Kodex chování EU pro odpovědné obchodování s potravinami“, jež zase pracuje s cílem zvýšit výrobu i cenovou dostupnost udržitelně pěstovaných biopotravin.
EU se zároveň zaštiťuje podporou svých občanů, když podle letních průzkumů 70 procent obyvatel EU očekává, že jejich národní i evropská administrativa zintenzivní boj proti změnám klimatu a 96 procent je ochotno přijmout alespoň jedno z opatření, které by snižovalo jejich osobní uhlíkovou stopu.
Fond obnovy po covidu zezelenal
Jednotlivé státy Evropské unie se pak liší přístupem, jak hodlají cíle naplnit. Bohaté severské a západní státy zatím především prezentují své záměry na technologický posun na poli výroby, skladování a přenosu energií. Chudší státy evropského jihu a východu zase přemýšlejí, jak transformovat svou ekonomiku, aby naplnily třeba právně závazná pravidla na snížení emisí do roku 2030.
Udržitelné projekty mají mít zelenou a měly by být podporovány, shodují se banky i další investoři. Zatím však stále není úplně jasné, co přesně ty udržitelné projekty jsou a obecně uznávaná kritéria se teprve hledají.
Hledá se ESG rating. Který systém hodnocení převládne?
Money
Náladu a celkové vnímání Green Dealu v tuto chvíli ovlivňují i zdroje z takzvaného Fondu obnovy, který EU ustanovila na překonání následků pandemie COVID-19. Granty a půjčky v celkovém objemu 672,5 miliardy eur jsou totiž podmíněny požadavkem, že 37 procent všech schválených projektů jednotlivých žadatelů musí být investováno do aktivit směřujících ke klimaticky vstřícným záměrům.
Tato zima napoví
O konkrétních dopadech na evropské spotřebitele se vedou diskuse. Třeba v oblasti dopravy se předpokládá mnohem větší důraz kladený na tu veřejnou, a především přechod od spalovacích motorů směrem k elektromobilům. Tyto by ale za dnešních podmínek byly mnohem méně dostupné, a pro řadu spotřebitelů především v chudších částech Evropy prakticky nedosažitelné s rozsáhlými implikacemi na jejich mobilitu.
Tlak na zrychlený odchod od fosilních paliv zase promění některé evropské mikroregiony postavené právě na jejich těžbě. A stejně tak se kupříkladu očekává, že tlak na udržitelnou výrobu k přírodě šetrných potravin bude znamenat jejich zdražení.
První zelené dluhopisy, které dnes vydává Evropská unie, se setkaly s rekordním zájmem, uvedla agentura Reuters s odvoláním na informace od hlavního manažera nabídky. EU nabízí 15leté dluhopisy za 12 miliard eur (304,4 miliardy korun), zájem však byl o dluhopisy za více než 135 miliard eur. 
Zelené bondy EU jsou hit. Poptávka desetinásobně převýšila nabídku
Money
Mantra zvyšujících se nákladů propisujících se do konečných cen se potom nese celou diskusí o dopadech Green Dealu. A jako klíčové v získání/udržení plošné budoucí podpory Evropanů odborníci předpokládají sociální transfery, které budou tlumit dopady na nižší střední vrstvy.
Zatímco příležitosti z Green Dealu plynoucí jsou podávány poměrně obecně ve smyslu, že Green Deal může být impulsem srovnatelným s poválečným Marshallovým plánem, jenž ze zdevastovaného Německa udělal jednu z nejvýkonnějších ekonomik planety, postupné vyčíslování nákladů na dosažení cílového stavu naznačuje, že hlavní jádro problémů bude ležet právě tady. Jen pro Českou republiku podle odborářského bosse Josefa Středuly má jít o sumu přesahující deset bilionů korun.
Letošní zima, kdy se ceny emisních povolenek poprvé výrazně propíšou do účtů za energie, bude podle všeho první ochutnávkou.
>>>>>>Zajímáte se o udržitelné investice? Vše o ESG se dozvíte zde<<<<<<
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Jak se udržet v kondici a vytvářet dlouhodobou hodnotu? Snaha udržovat se v souladu s nároky doby je hlavní téma aktuálního magazínu Newstream CLUB, který nyní vychází, s podtitulem VYJEDNEJTE SI SVŮJ ŽIVOT.
Proč se vyjednávání stává jednou z hlavních dovedností pro budoucí úspěch, vysvětlí přední český vyjednavač a titulkový muž Radim Pařík.
Na otázku ‚Jak zůstat relevantní i v dalších letech?‘ odpovídají i další osobnosti byznysu, showbyznysu, ale také medicíny. Například vyhlášená pohybová lékařka Karolína Velebová, která se stará o řadu vrcholových sportovců včetně olympioniků. Dědička kávového impéria Christina Meinl ukazuje na historii legendární firmy, jak důležité bylo pro její přežití a dlouhodobý úspěch ochota radikálně se změnit a začít znovu téměř od nuly.
Partner Penta Investments Václav Jirků popisuje, jak důležitou roli bude hrát soukromý sektor ve zdravotní péči a sociálních službách.
O duševním zdraví, wellbeingu a o tom, jak jich dosahovat pomocí moderních technologií, hovoří Jiří Diblík, spolutvůrcem globálně úspěšné wellbeingové a mental health aplikace VOS Health.
Páté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
