Evropští ministři financí se scházejí v Praze. Recesi lze ještě odvrátit, míní evropský komisař Gentiloni
Den D. Tím se zdá být pátek 9. září. V Bruselu se schází evropští lídři a energetičtí experti, aby dojednali společné unijní řešení energetické krize. A v Praze probíhá setkání evropských ministrů financí a guvernérů. Téma? Očekávaná recese. Té přitom podle slov evropského komisaře pro ekonomiku Paola Gentiloniho lze ještě zabránit.
Je to výzva, ale není to nemožné. Můžeme to zvládnout. Taková byla slova evropského komisaře pro ekonomiku Paolo Gentiloni před zahájením schůzky evropských ministrů financí a guvernérů centrálních bank, které probíhá v Praze.
Mluvil přitom o blížící se recesi, které se eurozóna i většina evropských států téměř nemá šanci vyhnout. „Možné to je pouze, pokud napneme veškeré síly, budeme dobře dělat měnovou i fiskální politiku a podaří se dohodnout energetický balíček. Pak odvrátíme recesi,“ uvedl Gentiloni.
Nezaměstnaných v srpnu přibylo 11 tisíc. To se nezdá být velkým číslem. Lidí bez práce je v Česku přes dvě stě tisíc, a většinou jsou to jedinci, kteří vlastně pracovat nechtějí. Číslo jedenáct tisíc je přesto zajímavé. Je to největší nárůst počtu nezaměstnaných od roku 2009, kdy po celém světě řádila finanční krize.
Dalibor Martínek: Zhasli jsme, přestali topit, nakupujeme ve slevě. Co máme dělat dál, vládo?
Názory
Problémy Evropy jsou obdobné jako v dalších vyspělých ekonomikách a vévodí jim nezvladatelná inflace. V jednotlivých evropských státech již dávno překonala hranici dvou procent, na niž cílí většina centrálních bank, v některých státech včetně České republiky již má dvoucifernou hodnotu.
A to navzdory razantně rostoucím úrokovým sazbám, které jednotlivé centrální banky zvyšují již několik měsíců v řadě.
Nejhorší energetická krize za 50 let
V Evropě se však k problémům přidává ještě nejhorší energetická krize za posledních padesát let, tedy od ropných šoků ze sedmdesátých let.
Češi kvůli drahotě šetří na všem možném kromě léků, hlavně na benzínu a naftě. Přijdou krachy firem či restaurací a růst nezaměstnanosti.
Lukáš Kovanda: Češi šetří na všem. Na podzim lze čekat vlnu krachů hospod i firem
Názory
„Musíme řešení hledat na společné evropské úrovni a zabránit tomu, aby kroky jednoho ohrozily sousední státy,“ uvedla lucemburská ministryně financí Yuriko Backes. „Jsme pod ohromným tlakem a všichni musíme převzít zodpovědnost a pomoci především ohroženým společnostem a domácnostem,“ dodala.
Eurozóna pak má ještě další problém. Výrazné zadlužení některých států v čele s Itálií totiž zabraňují Evropské centrální bance razantněji zvyšovat úrokové sazby. Hrozilo by totiž, že by tyto státy měly problém s obsluhou dluhu a mohlo by je to přivést až ke krachu.
Vše k energetické krizi čtěte zde
V Bruselu dnes budou unijní lídři hledat společné řešení aktuální energetické krize, aby se Evropa vyhnula katastrofickým scénářům před nadcházející zimou. Na stole budou hlavně dva návrhy – vyloučení plynu z trhu s elektřinou a daň z mimořádných zisků. „Já jsem spíš pro iberskou cestu, tedy toho, aby plyn neurčoval cenu na trhu. Je to jednodušší a efektivnější cesta. Nicméně i tak očekávám, že můžeme čekat maximálně nějaký rámec, který jednotlivé státy budou muset naplnit po svém,“ říká zakladatel Skupiny Amper a odborník na energetický trh Jan Palaščák.
Jan Palaščák: Celoevropské řešení energetické krize nečekejme. Bude to spíš rámec
Leaders
Svět upadá do éry politických a ekonomických otřesů podobných těm ze 70. let minulého století. Dopady na energetické trhy ale mohou být na rozdíl od situace před půl stoletím mnohem horší a trvalejší, popsal pro CNBC přední historik Niall Ferguson věnující se dějinám evropského kontinentu.
Krize v 70. letech byla nic proti tomu, co nyní přijde, varuje vlivný historik
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
