Zvyšování sazeb se v USA zatím nekoná. Šéf Fedu Jerome Powell naznačil, že na to dojde zřejmě v březnu. Měnový výbor v prohlášení také potvrdil, že tehdy také ukončí nákup dluhopisů. Vyfukování takřka devítibilionové rozvahy banky přijde na řadu později.

Základní úroková sazba v USA se od vypuknutí pandemie v březnu 2020 pohybuje blízko nuly. Takovéto nastavení podpořilo najímání nových zaměstnanců a ekonomický růst, ale také přispělo k prudkému růstu inflace, na níž Fed reaguje přiměřeným a pozvolným pootočením měnového kormidla.

„Zvyšování sazeb se ve Spojených státech amerických zatím nekoná. Obecně se předpokládá, že k tomuto kroku dojde pravděpodobně na zasedání v březnu. Při současné nervozitě na trzích se také dá očekávat spíše pozvolné než razantní zvyšování základní úrokové míry,” komentuje výsledek zasedání Fedu Jana Mücková, ekonomka z investiční skupina LOGeco.

Daleko důležitější je podle ní však postupné ukončování nákupu aktiv ze strany Fedu. „Vyrovnání rozvahy Fedu bude teď pro další vývoj trhů rozhodující faktor. Dnes zveřejněný postup ukazuje, že inflace Američany ještě nějaký čas trápit bude. Kroky Fedu v boji s vysokými cenami bych označila spíše za opatrné,” dodala Mücková.

Hlavně kormidlem netrhat

Šéf Fedu Jerome Powell po zasedání prohlásil, že bankéři se přiklánějí ke zvýšení úrokových sazeb na příštím zasedání v polovině března. Dodal ale, že banka zatím přesně neurčila trajektorii budoucího zvyšování úrokových sazeb a není možné „přesně” předpovědět, jaká bude cesta zpřísňování měnové politiky.

Analytici odhadují, že Fed sazbu v březnu zvedne o čtvrt procentního bodu. Shoda panuje i na tom, že pak bude následovat ještě trojí zvýšení do konce tohoto roku. Kritici Fedu vyčítají, že v krocení inflace zaspal.

Kroky Fedu pravděpodobně zdraží širokou škálu půjček - od hypoték a kreditních karet po úvěry na auta a podnikové úvěry. Tyto vyšší výpůjční náklady by zase mohly zpomalit spotřebitelské výdaje. Nejvážnějším rizikem je, že ukončení politiky nízkých sazeb, které po léta podporovaly ekonomiku a finanční trhy, by mohlo vyvolat další recesi, uvedla agentura AP.

Držte si peněženky, Fed zasedá. Dojde k prasknutí superbubliny?

Názory

Akciové trhy po celém světě ve středu i ve čtvrtek čeká náraz. Pád. Možná i splasknutí bubliny, ba dokonce „superbubliny“. Burzovní pesimisté se předhánějí v ponurých předpovědích toho, co nastane po skončení probíhajícího dvoudenního zasedání vedení americké centrální banky – Fedu. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Fed v prohlášení upozornil na nedávný „solidní” růst počtu pracovních míst, který pokračoval i v době, kdy se objevila nová varianta koronaviru omikron a počty nově nakažených stouply na rekordní úroveň. Fed se sice přestal snažit odhadnout, kdy by se mohla začít snižovat inflace, v prohlášení ale uvádí, že bankéři nadále očekávají, že zlepšení v globálních dodavatelských řetězcích zmírní tempo růstu spotřebitelských cen.

„Nerovnováha nabídky a poptávky související s pandemií a opětovným otevřením ekonomiky nadále přispívá ke zvýšené úrovni inflace,” uvedl Fed. Inflace stoupla na sedm procent, což je nejvyšší tempo od 80. let a daleko od dvouprocentního cíle Fedu.

Americké akcie, které na počátku roku klesaly kvůli nejistotě, jak rychle bude Fed postupovat ve změně své politiky nízkých sazeb, aby zpomalil inflaci, šly ve středu nahoru. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, ztratil 0,38 procenta, když zavřel na 34 168,09 bodu. S&P 500 klesl o 0,15 procenta na 4349,93 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, stoupl o 0,02 procenta na 13 542,12 bodu.

Zvýšily se i výnosy státních dluhopisů s delší splatností a dolar si udržel mírné zisky vůči koši měn, uvedla agentura Reuters.