Fed zůstal k Trumpovým výzvám imunní, sazby nesnížil
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 4,25 až 4,50 procenta. Vzepřela se tak tlaku staronového prezidenta Donalda Trumpa, který centrální bankéře opakovaně vyzýval ke snížení sazeb. Naposledy tak Trump učinil minulý týden ve videokonferenčním projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
Fed dnešním rozhodnutím přerušil snižování úrokových sazeb, které zahájil v září loňského roku. Nejnovější ukazatele podle Fedu signalizují, že ekonomická aktivita ve Spojených státech pokračuje v solidním růstu, zatímco inflace zůstává poněkud zvýšená.
Fed loni základní sazbu snížil třikrát, celkem o jeden procentní bod. Vyhlídky na další snižování úroků však podkopalo mimo jiné očekávání, že plány nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na zavádění cel povedou k růstu inflace. Trump zatím nová cla nezavedl a minulý týden prohlásil, že bude po Fedu vyžadovat snižování úroků.
„Dnešní rozhodnutí americké centrální banky dopadlo v souladu s očekáváním trhu i analytiků. Fed měl od svého prosincového zasedání k dispozici málo nových dat, na základě kterých se mohl rozhodnout o úpravě sazeb. Silnější trh práce a stále robustní inflace však nahrávají stabilitě sazeb minimálně po celou polovinu letošního roku,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna.
Před zářijovým snížením se základní sazba nacházela v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což byla nejvyšší úroveň od roku 2001. Na tuto úroveň se vyšplhala v důsledku snahy Fedu dostat pod kontrolu inflaci. Ta se v červnu 2022 dostala až na 9,1 procenta, a byla tak nejvýše za více než 40 let.
„Další velkou neznámou jsou zatím proinflační rizika pramenící z fiskální politiky nové Trumpovy administrativy. I s ohledem na tyto nejistoty bude Fed přistupovat k úpravě sazeb opatrně. První letošní snížení sazeb v USA by mohlo nastat v červnu nebo červenci,“ dodal Cverna.
Inflace v USA v posledních dvou letech výrazně klesla, zůstává ale nad dvouprocentním cílem Fedu. V prosinci meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech zrychlil na 2,9 procenta z listopadového tempa 2,7 procenta.
Již dnes zveřejní nové nastavení úrokových sazeb americká centrální banka. A za týden totéž Česká národní banka a Evropská centrální banka. Půjde o první nastavení měnové politiky v roce 2025 a také po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa k moci. Jaké scénáře lze očekávat? S jakou inflací aktuálně země bojují? A jak se do rozhodování může promítnout právě nejistota na globálních trzích spojená se staronovým americkým prezidentem?
PŘEHLEDNĚ: Jak velký problém je dneska inflace a budou centrální bankéři snižovat sazby?
Money
Japonská centrální banka dnes nad ránem zvýšila úrokové sazby. Zahájila tím období, kdy budou zasedat všechny významné centrální banky a řešit, jak nastaví měnovou politiku pro další období. Co lze očekávat od České národní banky, Fedu a ECB? A jak se bude letos vyvíjet růst českého HDP? Odpovídá hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Petr Sklenář: Směřujeme do světa vyšších úrokových sazeb. Bude to mít vliv na akcie i ceny nemovitostí
Trhy
Americký prezident dal v projevu k účastníkům Světového ekonomického fóra v Davosu dal jasně najevo, že bude usilovat, aby centrální banka na svém příštím zasedání snížila sazby. 
Trump tlačí na Fed: Budu žádat, aby sazby okamžitě klesly
Money
