Fenomén „Zero waste“ má smysl
Jistě jste už slyšeli o módní vlně „zero waste – v doslovném překladu „nulový odpad“. Jedná se o snahu minimalizovat odpad a v souvislosti s tím se snažit co nejvíce využívat obnovitelné zdroje. Tento trend se snaží prosazovat napříč různými obory a týká se především obalů.
Bez obalů se neobejdeme, a tak se snažíme najít způsoby, jak je co nejefektivněji využívat a zpracovávat, aniž bychom co nejméně zatěžovali životní prostředí. Zamysleli jste se někdy, kolik obalového materiálu spotřebujeme každý den? Od jednorázových plastových tašek po obaly od potravin a kosmetiky.
Přes pět set kilo odpadu na obyvatele
Jak už bylo řečeno, není to jen o spotřebě materiálu, ale také o jeho zpracování a nakládání s ním. Podle dat ministerstva životního prostředí vyprodukuje každý Čech průměrně 536 kilogramů odpadu ročně, z něhož převážnou část tvoří právě obalový materiál, dále pak bioodpad, výrobky z kovu a elektroodpad.
Zástupci českých a slovenských firem si převzali ceny Sustainability Star za nejlepší udržitelné projekty. Ocenění je doprovodným programem Czech & Slovak Sustainability Summitu, akce na podporu udržitelných postupů v České republice a na Slovensku. Vědecká rada složená ze špičkových akademiků v oblasti udržitelnosti vybrala z 36 nominací 12 nejlepších projektů.
Ceny Sustainability Star 2023 už mají své majitele
Zprávy z firem
Zaznamenáváme snahu na vládní úrovni jednotlivých států trh s obaly různě regulovat. Od omezení výroby plastových tašek přes zákaz plastových brček po snahu regulovat složení vstupní materiál pro výrobu obalů co se týče podílu recyklovaných složek.
Nicméně spoustu lidí na žádné vyhlášky a nařízení nečeká. Sami si moc dobře uvědomují, že čím méně odpadů, tím lépe. A když nic jiného, alespoň vědí, kam který odpad vyhodit. V tom jsme jako Češi opravdu dobří, byť to tak někdy s ohledem na volně pohozené odpadky v ulicích a přírodě nemusí vypadat.
Zapojit se může každý
Co udělat pro to, aby byl podíl vyprodukovaných odpadů menší, než je nutné? Abychom zbytečně nezatěžovali životní prostředí, stačí zdánlivé drobnosti.
Plazmové zplynování, to je dosud nepříliš známé sousloví. Označuje revoluční nakládání s odpady, s všelijakými kaly, toxickými látkami a vlastně se vším, co není možné recyklovat. Plazma by samozřejmě dokázala rozložit na atomy i papír, plasty či kovy. Ale to by byla škoda.
Miliardář Jan Řežáb našel byznys budoucnosti. Odpad pálí plazmou
Zprávy z firem
Například zvažme, zda je nutné používat jednorázové plastové výrobky, jako jsou kelímky, příbory nebo tašky. Existují ekologičtější varianty vyrobené ze dřeva nebo z bambusu. Nezapomínejme, že plastové tašky můžeme používat opakovaně.
Bezobalové prodejny
Už jste vyzkoušeli nakupovat v bezobalové prodejně? Jedná se o prodej potravin, drogistického a spotřebního zboží výhradně do vlastních opakovatelně použitelných obalů jako jsou například sklenice, plátěné sáčky nebo i obyčejné kartonové krabice.
Právníci se v rámci problematiky ESG nejčastěji věnují písmenku G ze zmíněné zkratky, tedy „governance“. Kořeny legislativy věnující se udržitelnosti ale sahají k ekologickým tématům, počínaje skleníkovými plyny. A právě o požadavcích na ekologickou udržitelnost, a především o měření a snižování uhlíkové stopy, byla řeč v nejnovějším dílu podcastu Práva k Ranní Kávě. 
Právníci radí, jak na měření uhlíkové stopy
Zprávy z firem
Tyto produkty jsou pak většinou z udržitelných materiálů bez využití chemických látek. Spoustu lidí si tento způsob nakupování velmi oblíbilo.
TIP: Jednodruhový obal = ekologický obal
Pokud se obal a jeho výplň skládá z jednoho druhu materiálu, má jeho spotřebitel usnadněné vytřídění.
Příkladem může být krabice z vlnité lepenky, ve které je jako výplň použitá papírová výplň (běžný balicí papír, papírová fixační tělíska nebo zmuchlané noviny) a pro její zalepení se použila papírová lepicí páska.
Přírodě hodně pomáhá recyklování. Sběrné nádoby na tříděný odpad jsou v ČR takřka na každém kroku. Pokud si nevíte rady, kam který materiál patří, mrkněte přímo na kontejner. Mělo by na něm být zřetelné označení materiálu, který se do něho vkládá.
Snižování množství obalů je v zájmu každého z nás. Jde o to zkrátka zbytečně neplýtvat a chovat se zodpovědně vůči životnímu prostředí. Má to smysl.
Německo je známo tím, že má důkladná pravidla skoro na všechno. Vláda od ledna omezuje jednorázové obaly a hospodští musejí nabízet opakovaně použitelné. 
Hospodští v Sasku brečí kvůli povinným obalům. Po covidu a inflaci další rána
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
