Firmám v keramickém průmyslu stouply účty za energie meziročně o 1000 procent

Podniky v energeticky náročném keramickém průmyslu v Evropě se snaží najít způsob, jak přežít současný závratný růst nákladů na energie. Některé modernizují pece, jiné mění pracovní dobu, další už ale musely omezit výrobu. Uvedla to agentura Reuters.
Malé firmě ze střední Itálie Ceramiche Noi, která vyrábí vzorované talíře, mísy a další kameninové výrobky, stouply účty za energie za poslední rok o 1000 procent. Firma se rozhodla snížit náklady tak, že posunula začátek pracovní doby o tři hodiny, na šest ráno. To jí umožňuje využívat levnější tarif mimo špičku a zaměstnanci začínají v době, kdy je chladněji. Firma proto nemusí zapínat ventilátory, které jsou jinak puštěné celý den, řekl obchodní ředitel Lorenzo Giornelli.
Tato změna ukazuje, jak energeticky náročné podniky v celé Evropě přizpůsobují své provozy, aby se vyhnuly riziku, že je ochromí rostoucí účty za energie. K jejich prudkému růstu přispěla zejména reakce evropských zemí na únorovou invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
„Účty vzrostly o 1000 procent,“ říká Giornelli a ukazuje měsíční faktury za plyn. Na letošní je částka 127 tisíc eur (3,1 milionu korun), loni to bylo 18 tisíc eur (440 600 korun), a to letos byla spotřeba nižší.
Velkoobchodní cena elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, která je pro Evropu klíčová, za tři dny klesla o více než 50 procent. Při dnešním obchodování sestoupila až na 486 eur (zhruba 11 900 korun) za megawatthodinu (MWh), zatímco v pondělí poprvé překonala 1000 eur za MWh. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Jak na houpačce. Cena elektřiny během tří dnů klesla o polovinu
Money
Podobně je na tom například i nizozemská firma, která stojí za slavnou keramikou Delft Blue zobrazující větrné mlýny a typickou holandskou krajinu. Letos chce nahradit jednu ze svých tří hlavních plynových pecí elektrickou. Společnost Koninklijke Porceleyne Fles, nebo také Royal Delft, jak je známá v zahraničí, bude v zimě také vypínat topení ve své delftské továrně, kde se stále mnoho výrobků maluje ručně. Také pečlivěji využívá místo v pecích, aby vypálila co nejvíce kusů najednou.
Generální ředitel Henk Schouten uvedl, že společnost by ráda nahradila všechny tři pece, ale každá z nich potřebuje počáteční investici 100 tisíc eur. Bude je proto vyřazovat postupně. Pro firmu, která funguje od roku 1653, tato situace podle něj zatím není taková, že by jí hrozil konec, vysoké náklady jí ale ohrožují zisk.
Pro některé firmy v dodavatelském řetězci se však situace stává neudržitelnou. Společnost Azuliber, jeden z hlavních španělských výrobců atomizovaného jílu důležitého pro výrobu keramických dlaždic, byla nucena tento týden zastavit část výroby a poslat 117 zaměstnanců domů. Ceny plynu už jsou pro ni neúnosné. Firma je součástí skupiny Pamesa Group, která vyrábí obklady. Náklady se jí za poslední rok zvýšily o více než 1000 procent, odvětví přitom dostalo jen malou pomoc.
V Německu dnes začalo platit vládní nařízení, jehož smyslem je uspořit energie. Mezi hlavní body patří ve veřejných budovách nevytápění chodeb a snížení teploty na pracovištích, výjimku mají sociální služby či školy a školky. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck soubor těchto opatření považuje za nezbytný a opakovaně zdůrazňuje, že každá ušetřená kilowatthodina je krokem k překonání zimy a ke snížení závislosti na zemním plynu z Ruska.
Chladnější kanceláře, zhasnuté památky a reklamy. Německo začalo povinně šetřit
Money
Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět 18 procent firem, řekl Dlouhý novinářům.
Tahle krize je horší než pandemie, pětina firem začne propouštět, říká šéf Hospodářské komory
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.