Francie recyklovala uran na Sibiři. Kvůli válce teď nemá kde
Jediná továrna, která dokáže takzvaně recyklovat uran z 56 reaktorů francouzských jaderných elektráren, je v Rusku. Napsal to deník Le Monde. Až do října francouzská skupina Orano posílala uran na Sibiř do závodu v Seversku, který patří ruské firmě Rosatom. Pokračující válka na Ukrajině, kvůli které zavedly evropské země protiruské sankce a která zdůraznila energetickou závislost Evropy na Moskvě, tak může ovlivnit i zpracování odpadu z francouzské jaderné energetiky.
Na rozdíl od několika zemí východní Evropy není Francie u provozu svých 18 jaderných elektráren závislá na palivu z Ruska. Přírodní uran Francie dováží z Nigeru, Kazachstánu, Uzbekistánu a z Austrálie, zpracovává se v závodech v departementech Aude a Drôme. Palivo se vyrábí v závodech francouzské firmy Framatome nebo u amerického Westinghousu.
Pokud by se uran z vyhořelého paliva z francouzských elektráren přestal vyvážet ke zpracování, změnil by se na odpad z materiálu, který lze znovu využít.
Vítězi tendru na dodávky jaderného paliva do Temelína jsou americká Westinghouse a francouzská Framatome, oznámil ČEZ.
Palivo do Temelína budou místo Rusů dodávat Američané a Francouzi
Zprávy z firem
Nevládní organizace Greenpeace zdokumentovala nejméně pět dodávek uranu z Francie do Ruska mezi loňským a letošním lednem. Podle Greenpeace se v Dunkerqueu nakládal uran na ruskou loď ještě na konci letošního října. Vedení francouzské pobočky Greenpeace vyzývá k ukončení tohoto obchodu, přestože jaderný průmysl není předmětem unijních protiruských sankcí.
Firma Orano potvrdila „pět nebo šest zásilek” do Ruska o celkovém objemu 1150 tun. Smlouvu uzavřenou s Rosatomem v roce 2020 už ale firma ukončila, poslední zásilka odjela v říjnu, řekl deníku Le Monde představitel podniku.
V letech 1972 až 2010 bylo do Ruska odesláno několik tisíc tun recyklovaného uranu. V roce 2010 byl tento vývoz zastaven z ekonomických důvodů - cena přírodního uranu byla nízká - ale také z důvodů ochrany životního prostředí. Proces, který se tehdy používal k přeměně uranu v Seversku, byl obzvláště znečišťující. Od roku 2013 už se konvertovaný a obohacený recyklovaný uran nepoužívá, protože ho ve Francii šlo využít jen v jediné elektrárně v Cruase v departementu Ardèche. Firma EDF uvedla, že uvažuje o obnovení této elektrárny od roku 2023, právě aby ukázala využitelnost recyklovaného uranu.
Ještě před rokem byl Jaroslav Míl vládním zmocněncem pro jádro. Měl mimo jiné na starost dostavbu jaderných bloků v Dukovanech. Ale prý proto, že nechtěl ke strategickému projektu pustit ruský Rosatom, tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček ho z funkce odvolal, druhá verze byla, že nedostal bezpečnostní prověrku. Míl byl v minulosti i šéfem ČEZ. Je jedním z mála lidí, kteří rozumějí do detailu zákoutím energetické politiky. Současná válka Ruska na Ukrajině nás podle něj ještě těžce zasáhne, máme se připravit na špatné časy. Ale situace prý není bezvýchodná.
Jaroslav Míl: Evropa v energetice zkazila, co mohla. Budeme za to draze platit
Money
Ve Francii se mezitím recyklovaný uran hromadí, v překladištích v jižní Francii ho je 34 tisíc tun. Každý rok přibyde dalších zhruba 1000 tun, uvádí Le Monde. Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASN) kvůli objemům v těchto skladech a blížícímu se vyčerpání jejich kapacit zvažuje přehodnocení kvalifikace vyhořelého paliva na radioaktivní odpad.
Ekonomiku EDF válcují omezení cen elektřiny nařízené vládou, které má ochránit spotřebitele před prudkým růstem cen energií. EDF tak musí nakupovat elektřinu na trhu za rekordně vysoké ceny a prodávat ji levně konkurentům.
Draze nakupuje, levně prodává. Vládní omezení poslala EDF do hluboké ztráty
Zprávy z firem
Ruské jaderné palivo bude dalším zásadním problémem pro evropskou energetiku, upozorňuje agentura Bloomberg. Podle oslovených expertů bude náhrada za ruský uran trvat tři až pět let, ale realističtější odhad je plných deset let. V tuto chvíli je přitom na Ruskem dodávaném palivu závislých 100 milionů Evropanů, včetně Čechů a Slováků.
Až se vyřeší plyn, musí se Evropa zbavit závislosti na ruském uranu. Česku by to trvalo roky
Money
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
