Guvernér ČNB Rusnok: Kdybychom nezasáhli, máme tu inflaci až 25 procent
Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, byla by nyní inflace v Česku podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně mezi 20 až 25 procenty. Kurz koruny by byl 30 korun za euro. Rusnok to řekl na Diskuzním fóru ČNB na Univerzitě Hradec Králové. Poznamenal, že jde z jeho strany o spekulaci, kterou si může dovolit jako „skoro emeritní guvernér“.
Meziroční inflace v dubnu stoupla na 14,2 procenta a dostala se na nejvyšší úroveň od prosince 1993. Kurz koruny je nyní pod 25 korunami za euro. Nebýt zásahů České národní banky v posledním roce, byla by inflace i kurz koruny mnohem výš, míní guvernér ČNB Jiří Rusnok, kterému končí mandát v červnu, ve funkci ho vystřídá ekonom Aleš Michl.
Podle Rusnoka nemá cenu se ekonometricky zabývat počítáním, kde by inflace a kurz mohly být bez růstu úrokových sazeb. Na podporu svého vyjádření zmínil Estonsko, které je podle něj relativně stabilizovanou zemí eurozóny, má nulovou úrokovou sazbu, nemusí řešit vliv kurzu a inflaci má 19 procent.
Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. 
Nový guvernér ČNB Michl: Musíme pracovat a šetřit
Politika
Česko je podle něj nyní na hraně situace, kdy domácnosti, podniky a instituce budou kalkulovat s nějakou inflační přirážkou. „S takovou inflací se pak bojuje velice těžko,“ řekl. Uvedl, že podniky v poslední době, všude kde to jde, bez pardonu promítají zvýšené náklady do svých výstupů, protože již nevěří tomu, že se inflace rychle vrátí do koridoru cenové stability. Vytvářejí si tím podle guvernéra jištění dopředu, aby se jejich finanční situace dramaticky nezhoršila.
Rusnok připomněl, že vliv úrokových sazeb na inflaci se projeví nejdříve po roce. První zvýšení sazeb se odehrálo loni v červnu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. „Za čtvrt, půl roku, pokud nepřiletí nějaké další černé labutě, uvidíme snižování inflace z toho, bohužel, vysokého vrcholu,“ řekl guvernér.
Na příštím zasedání bankovní rady k úrokovým sazbám se podle něj nebude řešit snižování sazeb. „Debata bude podle mě o tom, o kolik je zvýšit,“ řekl. Nechtěl spekulovat, jak by sazby mohly růst. Na dotaz z publika odmítl, že by ČNB bez patřičných prognóz „nabírala“ zvyšování sazeb dopředu.
Ředitelka odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB Dana Hájková uvedla, že kdyby sazba zůstala na 0,25 procenta, představovalo by to extrémně uvolněnou měnovou politiku ve výrazně inflačním prostředí. Nyní základní úroková sazba činí 5,75 procenta, což je nejvyšší hodnota od roku 1999.
Tento text je víc osobní, než bych si přál. Aleše Michla jsem poznal před víc než dvaceti lety, kdy při studiu Vysoké školy ekonomické psal do Hospodářských novin. Psal pěkně, přemýšlel originálně. Vím o tom své, jeho texty šly mýma rukama. Možná mu tato osobní vzpomínka jako budoucímu guvernérovi nebude příjemná. Nicméně i v nové pozici bude muset unést názory novinářů, bude to součástí jeho profese.
Dalibor Martínek: Aleš Michl je originál. Rozhodně to nebude pohroma pro ČNB. On ji miluje
Money
„Inflace by byla vysoká, kurz by byl slabší a ještě by přiživil vyšší inflaci. A výrazně by přiživila inflaci nedůvěra veřejnosti v centrální banku a v její schopnost vrátit inflaci na inflační cíl,“ řekla Hájková. Spočítat vývoj inflace bez zvyšování sazeb by podle ní teoreticky šlo, ale bylo by to velmi složité.
Narozdíl od Rusnoka je Michl odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb, v sedmičlenné bankovní radě je s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny.
Jmenováním Aleše Michla guvernérem České národní banky dává prezident Miloš Zeman signál, že je přesvědčen o tom, že české ekonomice nyní prospěje více „holubičí“ přístup k monetární politice – případně méně „jestřábí“ přístup –, než jaký zastává bankovní rada pod vedením končícího guvernéra Jiřího Rusnoka. Je tak pravděpodobné, že další personální obměny, které prezident v bankovní radě provede letos a příští rok, budou tento signál potvrzovat. Tedy prezident Zeman jmenuje odborníky zastávající rovněž spíše „holubičí“ pohled na současné dění v ekonomické oblasti.
Lukáš Kovanda: Michl zavelí k „holubičí“ rotaci. Lidem zlevní hypotéky, ale zdraží dovolené
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
