Vysokoškolské vzdělání má mnohem víc žen než mužů. Ale podmínky na trhu ženy nesmyslně brzdí, tvrdí hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Až společnost přijme částečné úvazky, ekonomika poroste mnohem výrazněji, říká muž, který je známý svými originálními a podloženými postoji. Češi jsou podle něj maniodepresivní. Když nyní poslouchají řadu negativních zpráv o zdražování či zvyšování sazeb, mohli by podle něj upadnout do depresivní fáze. A to by byl problém.

V jaké kondici je podle vašich dat v současnosti česká ekonomika, po dvou letech covidu?

Covid urychlil rozdělení společnosti. Společnost byla polarizovaná i dříve, ale nikdy nebyla cítit taková agrese jako dnes. V Praze jde dělat mnohem víc věcí z domova. V regionech máte menší možnost se ráno rozhodnout, zda půjdete do práce nebo ne. Když do ní nejdete, snižuje se vám mzda. Pro spoustu lidí je nepředstavitelné, že by si dobrovolně snížili příjmy. Šedesát procent Čechů jede od výplaty k výplatě. V Praze jsou jiné příjmy a jiná struktura zaměstnání, dobře se nám to tady mluví. Ale nejít do práce a přijít o dvacet procent příjmů v době desetiprocentní inflace je pro řadu lidí obrovský problém.

Mimo velká města je možná problém, že testovací místa jsou daleko. Člověk cestováním ztrácí čas a utrácí peníze.

Přesně tak. V Praze fasujeme antigenní testy a máme je po ruce. Ale v regionech? Člověk si potom začne racionalizovat své chování. Říká si, ona to vlastně není těžká nemoc. Stát v ošetřovném selhal. Pro spoustu lidí je ekonomická stránka věci naprosto klíčová. Nemohou si dovolit, co si mohou dovolit lidé pracující ve službách.

Co Čech to sprostý podezřelý?

Takže pokyny vlády jako nechoďte do práce mohou působit jako arogance Prahy?

Ano. Vnímám ještě jeden aspekt. Pro stát je občan sprostý podezřelý. Fungovalo to i u zaměstnavatelů. Když vznikla myšlenka, že by byla stoprocentní nemocenská, spousta zaměstnavatelů říkala: Nikdo mi nebude do práce chodit. Podnikatelé pak byli překvapení, že to tak nebylo, že lidé chodili. Ale český přístup je, že člověk je sprostý podezřelý.

Majitel Juventusu Turín zaplatí finančáku miliardu eur. Jinak mu hrozil soud

Leaders

Další světový miliardář doplatí daně ve stamilionových částkách. Po Elonu Muskovi finančák doměřil daň také italskému rodu Agnelliových, který vlastní mimo jiné automobilku Ferrari nebo fotbalový klub Juventus Turín. Na snímku je Andrea Agnelli, jedna ze současných vůdčích osobností rodiny.

sta

Přečíst článek

Možná Češi skutečně víc lžou a podvádějí, než je běžné na západ od nás.

Někdy skutečně podvádíme. Je to vidět na odvodech DPH. Rozdíl mezi chováním na Západě a na Východě je evidentní. Socialismus v nás zanechal hlubokou ránu. Je to vidět i ve studiích na Německu. Východ má výrazně nižší proočkovanost než Západ. Společným jmenovatelem je socialismus. Nahlodání důvěry mezi lidmi. Když jsme v rámci skupiny Erste Group diskutovali, proč východní Evropa v těchto ukazatelích dopadá špatně, odpovědí byla absence sounáležitosti s ostatními. Každý jede sám na sebe. Jsme uzavřeni do své bubliny, do své chaty.

Prezident Václav Havel říkal, že to bude trvat tři generace. Mnozí si mysleli, že to bude rychlejší, ale asi není.

Bohužel ne. My se v ekonomické oblasti musíme shodnout na spoustě věcí. Ale není jisté, jestli to dokážeme. Papírově se české ekonomice daří velmi dobře. Ale dokážeme z velmi diverzifikované ekonomiky abstrahovat jen nízkou přidanou hodnotu, profit, a životní úroveň.

Češi v porovnání s ostatními státy EU tráví v práci v průměru nejdelší čas, přes čtyřicet hodin týdně. Proč ale v produktivitě pokulhávají? 

Máme jednu z nejnižších přidaných hodnot vývozu v rámci EU. Dohnali jsme Německo z hlediska objemu produkce, ale přidaná hodnota je o dvacet procent nižší. A o dalších deset procent nižší je důchod, který nám z toho zůstane. Je to částečně dáno i vysokým procentem zahraničních vlastníků. S čímž souvisí i obří odliv dividend. Jsou různé způsoby, jak to řešit. 

Jaké?

Levicový recept je, peníze jim vezmeme. Estonský přístup je, pojďme motivovat firmy, ať u nás zisky znovu investují. Estonsko šlo cestou nulových sazeb daně z příjmu právnických osob, pokud je celý zisk reinvestován. 

Ruská burza prudce padá, mohou za to spekulace o mrtvých

Money

Nejhorší den od finanční krize zažívají ruské akcie, padá i rubl.

ČTK, nst

Přečíst článek

Česko si musí hýčkat investory

A jaký by měl být ten český přístup?

Pojďme vytvořit v Česku podmínky, aby se tu dobře investovalo. Od nás odchází 400 až 450 miliard korun ročně na dividendách. Zajímavé je, že dlouhé roky zvyšovaly růst HDP hlavně podniky s cizími vlastníky. Ale v posledních letech se to mění, růst české ekonomiky je hnán především „národními“ podniky, s českými majiteli. Jedním z důvodů, proč máme lákat zahraniční investice je, že přinesou know-how. A my ho postupně převezmeme. Asi už tato difuze nastává.

Možná už si české firmy uvědomily, že je potřeba investovat do inovací a vzdělání zaměstnanců.

Konečně jsme se trochu emancipovali. Už budujeme české značky, které expandují do světa. S tím souvisí i přísun dividend do Česka. Ten byl před covidem přes sto miliard korun ročně. Zavření odlivu dividend může jít dvěma cestami. Jednak podporou reinvestic, a druhá věc je podpora českých značek. Firmy si musejí uvědomit, že nemohou vyvážet jenom produkt, ale musejí nabídnout celý řetězec, včetně následné služby. Jedna část, kde získat vyšší marži, je předvýrobní, věda a výzkum. A druhá, povýrobní, je služba zákazníkům.

České firmy jsou často subdodavatelé a marže zůstává finálnímu producentovi. Jak to změnit?

Jsme velmi zapojeni do produkčních řetězců. Velký vývoz není koncový, jsou to subdodávky. Jsme nazýváni exportní ekonomikou, ale druhým dechem by mělo být řečeno, že jsme i importní ekonomika. Vzniká paradox, že přidaná hodnota je nízká, protože spoustu věcí musíme zároveň dovézt. Automobilový průmysl má dovozní náročnost na úrovni padesáti procent. Třicet procent je přímých, součástky, které dovážíme. A více než dvacet procent jsou nepřímé. Třeba plechy, na které někdo musel přivézt suroviny nebo polotovary. U výroby počítačů je dovozní náročnost osmdesát procent. Když někdo říká, že už nejsme montovna, já říkám, že jsme montovna. Máme vysoký podíl lidí zaměstnaných v hi-tech oborech. Ale bohužel, velká část výroby je dovoz a montáž.

Ekonom David Marek: Všichni zchudneme. Ani nemovitosti nás nemusí ochránit

Leaders

Lednová rekordní inflace nemusí být nejvyšší číslo letošního roku, tvrdí hlavní ekonom Deloitte David Marek. Rozhodující bude vývoj cen energií. Aby lidé své peníze ochránili a „nesežrala“ jim je inflace, musí je investovat, tvrdí ekonom. To však obnáší riziko. Ani investice do nemovitostí podle něj už nemusejí být výhodné.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Takže pořád manuální práce. Už jsme se aspoň trochu robotizovali?

Nedávno vydal Mezinárodní měnový fond studii o tom, jak má vypadat dobrá průmyslová politika. Jmenuje tři pilíře, lákání zahraničních investic, podpora průmyslu a exportu. Naučit se z dovozu technologií a know-how a postupně nechat na těchto pilířích vyrůst domácí firmy. Vyrostla na tom spousta ekonomik. Produkování, tedy výroba, má z celého řetězce nejnižší přidanou hodnotu. Od roku 2008 se tempo dohánění západních ekonomik zpomalilo. Model se vyčerpal. Dostáváme se do pasti středních příjmů. V komplexitě ekonomiky jsme druzí v Evropské unii. Máme obrovsky diverzifikovaný průmysl. Ale chybí přidaná hodnota.

Práce je, lidé ne 

Jaká je cesta k jejímu zvýšení? Roboti, inovace, investice?

Cesta jsou investice. Paradoxně má Česko třetí největší podíl investic v EU. Ale je to optický klam. Je to jenom proto, že máme velký podíl průmyslu na HDP. Druhý nejvyšší v EU. Kvůli tomu, že je to průmysl těžký, obnova něco stojí. Ale podíl investic neříká nic o jejich kvalitě. V robotizaci zpracovatelského průmyslu jsme dvanáctí v Evropské unii. Vlastně máme strašně málo robotů. Dlouho jsme jeli model, že tady byla dostupná levná pracovní síla. Od roku 2010 se to mění. Počet pracovníků klesá, a dostali jsme se do situace, že počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných.

Firmy už dlouho tvrdí, že potřebují Ukrajince.

Vlastně kohokoliv. Trápí je azylová politika. A jsou nuceny robotizovat. Ale umístit robota do firmy znamená změnit celé procesy. Ve finále je cena robota deset nebo dvacet procent celé investice. Zbytek jsou procesní změny, rekvalifikace.

Analýza: Nejdelší fixace na hypotékách jsou nejlevnější. Ale pozor na ně

Money

Na trhu je nový trend: Nejlevnější hypotéky jsou ty s fixací úrokové sazby na 10 či 15 let. U nich se lze u některých bank dostat i pod čtyři procenta. Ve skutečnosti však nejde o až tak výhodnou nabídku, jak by se mohlo zdát.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Takže když k tomu není firma donucena, investice do inovací odkládá?

Strašně dlouho firmy sázely na levnou pracovní sílu. A když ji neměly, chtěly různé kvóty, například ve vzdělávání. Máme jeden z nejnižších podílů lidí s terciálním vzděláním v Evropské unii. Jsme na dvaadvacátém místě. Byla to lobby od nejvyšších zástupců tuzemského průmyslu. Naštěstí se to v posledních letech mění. Už si uvědomují, že model je neudržitelný, že se musíme transformovat. České firmy investují do robotů, ale je to pomalé. V Číně už mají o padesát procent víc robotů na zaměstnance než my. Čína už má modernější průmysl než Česko. A pokud chceme větší přidanou hodnotu, nemůžeme se spokojit se dvěma procenty HDP na vědu a výzkum.

Nesouvisí neochota firem investovat do výzkumu i s nejasným daňovým systémem a možností odpisů těchto investic?

Spousta firem by chtěla investovat do vědy a výzkumu nebo spolupráce se školami. Ale děsí se, že přijde finanční úřad a řekne, že to nejsou daňově uznatelné náklady. Daňový systém je nastaven proti ochotě investovat.

Náš eGoverment je na úrovni Běloruska

Proč se Česko není schopné v ekonomice hnout z místa? Jsme skutečně takoví „křováci“?

Nejvyšší kontrolní úřad v poslední výroční zprávě konstatuje, že jsme od roku 2016 investovali asi 70 miliard korun do eGovernmentu. A získali jsme za to eGovernment na úrovni Běloruska. V rámci Evropské unie jsme čtvrtí nebo pátí nejhorší. eGovernment není jenom možnost podání daní přes datovou schránku. Je to především o tom, že se stát rozhoduje na základě informací a faktů, které umí nasbírat a vyhodnotit. U nás to nefunguje. To bylo vidět během covidu, při zavírání škol jsme měli jenom zahraniční studie, žádná vlastní data, o dopadech absence off-line výuky na znalosti žáků a studentů.

Brzdí nás tedy zkostnatělá státní správa?

Oni vykazují nějakou činnost. Ale ta činnost není efektivní. Velkou inspirací pro nás může být Dánsko, které je v eGovernmentu nejlepší na světě. Není to o sledování lidí, čehož se mnozí bojí, a co funguje v Asii. Dánové dokázali covid uřídit s mnohem menšími dopady na ekonomiku i s mnohem menším počtem úmrtí. Nepoměr mezi Dánskem a námi je neuvěřitelný. My jsme strašně dobří ve vymýšlení činností, která ale nemá přidanou hodnotu. Místo toho abychom jednoduše zkopírovali, co funguje. Ale aby to nebylo tak depresivní, v soukromé sféře e-commerce jsme třetí nejlepší v EU. České firmy jsou v tomto silné. Ale stát to neumí.

Říká se, že nejlepší investicí je vzdělání. Jak je na tom Česko?

Ve Spojených státech souvisí 45 procent růstu HDP s inovacemi a vědou. Čtvrtina je lidský kapitál, to je v zásadě vzdělávání. A 15 procent alokace talentů. Veškerá doporučení mezinárodních organizací Česku říkají, že problémem je nízká zaměstnanost žen. Což například znamená umožnit ženám při mateřské zkrácené pracovní úvazky. Žen s terciálním vzděláním je v Česku víc než mužů. Ony nakonec budou tahounem rodinných příjmů. Nechtějí v kariéře ustrnout, to je silný argument v přemýšlení, zda založit rodinu. Zkrácený pracovní úvazek by jim umožnil zůstat ve hře.

Na Ukrajině se zvýšila intenzita bojů, rebelové mobilizují, napětí stoupá

Politika

Napjatá situace kolem Ukrajiny se v sobotu ještě o poznání vyhrotila. Proruští rebelové na východě země vyhlásili všeobecnou mobilizaci, zesílila intenzita střetů mezi povstalci a ukrajinskými silami, Ukrajinská armáda ohlásila dva mrtvé vojáky, Rusko testovalo strategické jaderné zbraně. Západní země se obávají, že každým dnem může vypuknout největší konflikt v Evropě nejméně od válek v bývalé Jugoslávii a Čečensku v 90. letech minulého století.

ČTK

Přečíst článek

Bude letošní rok pro českou ekonomiku přelomovým? 

Je několik faktorů, které mohou být klíčové pro budoucí vývoj. Prvním je vysoká cena energií. Ale i potravin. Pro domácnosti v současnosti vyšší ceny energií znamenají snížení kupní síly asi o tři procenta. To je hodně. Vidíme, že finanční rezervy, které si domácnosti vytvořily během covidu, už začaly klesat. A klesají relativně rychle. Nejpozději v příštím roce budou vyčerpané. Dalším faktorem je, že nadměrné úspory jsou nerovnoměrně rozdělené. Lidem s vyššími příjmy, kteří mohli investovat, vzrostly aktiva o třicet procent a více. U lidí s nižšími příjmy byl nárůst o deset procent. Nominálně. A tyto úspory požírá inflace. Mnoho domácností se dostane do situace, kdy úspory nebudou stačit a budou muset některé položky ze svého spotřebního koše vyjmout. Komplikací je, že Češi, zjednodušeně řečeno, jsou maniodepresivní národ. Blbá nálada dokáže srazit ekonomiku. V posledních letech jsme byli v manické fázi, vše rostlo a díky tomu jsme rádi utráceli. Ale rychle se to může zlomit.

Takže Češi se leknou špatných vyhlídek, přestanou utrácet, a uvrhnou ekonomiku do problémů?

Může se to stát. Normalizace sazeb ČNB je z mého pohledu v pořádku. Ale další růst sazeb může ekonomiku přizabít. I když ta je přizabitá i tak, kvůli růstu cen energií či potravin a dalším nákladovým šokům, které na sebe musejí brát firmy. Vidíme, že spotřeba začíná brzdit. Je třeba pomoci tomu, aby se společnost nedostala do depresivní fáze. Aby lidé mohli čerpat například příspěvky na bydlení, aby se k nim peníze dostaly.

Daří se to vládě? Fungují příspěvky na bydlení?

Češi moc nechtějí žádat o příspěvky. Mají pocit, že to není pro ně. Že je to ponižující. Takže vláda by měla vytvořit systém, v němž by bylo jednoduché žádat. V České spořitelně vidíme, že spousta klientů je ohrožených energetickou chudobou a že lidé nemají finanční rezervu. Vytvořili jsme tým, který identifikuje člověka, který by mohl mít nárok na dávku na bydlení, a aspoň mu to řekneme. A případně mu pomůžeme žádost podat.

David Navrátil

Vystudoval ekonomii na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Začínal jako analytik v České národní bance, po třech letech se přesunul na stejnou pozici v České spořitelně. V ní od roku 2008 působí jako hlavní ekonom.

Kaple nebo státem chráněná socha Jana Nepomuckého. Zámek Ořechov je na prodej

Enjoy

Nejenom bydlení na zámku, ale i možnost podnikání skýtá původně renesanční nemovitost v moravské obci nedaleko Zlína. Zámek Ořechov je kvůli tomu, že je poslední majitel v insolvenci, opět k mání.

pej

Přečíst článek

Spořitelna chce stavět levné byty s obcemi, šéfuje to Marek Blaha

Zprávy z firem

Postavit stovky až tisíce bytů pro užitečné profese jako jsou učitelé, zdravotníci, policisté a podobně. To je ambiciózní cíl České spořitelny, která na to zakládá novou firmu Dostupné bydlení.

nst

Přečíst článek

Česká spořitelna poslala desítky milionů do českého fintechu

Zprávy z firem

Seed Starter České spořitelny za nižší desítky milionů koupil 17procentní podíl ve startupu wflow.com, který firmám z Česka i zahraničí pomáhá s digitalizací účetnictví. Mezi jeho klienty patří i startupový jednorožec Productboard. Peníze fintech využije na další růst.

vku

Přečíst článek