V příštím roce by proto průměrná úroková sazba mohla vyšplhat až k pěti procentům.

Listopadové skokové zvýšení úrokových sazeb ČNB zaskočilo i odborníky a prodražilo nejen hypotéky. Česká národní banka je přesto připravena dál sazby zvyšovat. Příležitost k tomu bude mít hned příští týden ve středu, 22. prosince, na svém posledním měnově-politickém zasedání v tomto roce. Trh čeká růst sazeb až o 75 bazických bodů. V příštím roce by se tak mohly sazby přiblížit hranici 3,5 procenta. 

Zvýšením úrokových sazeb se ČNB snaží krotit inflační tlaky. V tomto roce už inflace vyšplhala na šest procent, v příštím roce by mohla růst obdobně. Podle prognózy ČNB by se inflace mohla snižovat až v roce 2023, což znamená, že další zdražování hypoték nás proto nemine. 

Sazby hypoték v roce 2022 prudce vzrostou

Zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB se postupně promítne i do nabízených úrokových sazeb u bank. Ostatně zvyšování úrokových sazeb u hypotečních úvěrů započalo již v tomto roce. Podle Fincentrum Hypoindexu průměrná úroková sazba hypoték roste už devátý měsíc v řadě a v listopadu 2021 dosáhla 2,7 procenta.

Současné sazby Hypoindexu ale neodpovídají praxi na trhu, hypoteční sazby ve většině bank již překročily hranici čtyř procent. Důvod tohoto rozporu jsou především hypoteční smlouvy klientů, které začaly banky sjednávat před několika měsíci ještě za výhodnějších podmínek. 

„Průměrná úroková sazba Fincentrum Hypoindex za měsíc listopad začíná pomalu dohánět nabídkové sazby bank a svou hodnotou 2,70 procenta se čím dál víc přibližuje tříprocentní hranici a je jasné, že bude stoupat i nadále,“ uvedl Jiří Sýkora, hypoteční analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Je proto možné, že se v příštím roce dokonce dočkáme hypoték s úrokovou sazbou, která se blíží k pěti procentům. Takové úrokové sazby přitom byly naposledy v roce 2009. Tehdy se průměrně hypotéky zobchodovaly za 5,6 procenta. V roce 2023 by následně mělo dojít ke stabilizaci a poklesu hlavních úrokových sazeb ČNB, což by se mohlo promítnout i do hypoték. 

Zájem o hypotéky zatím neklesá

Přestože úrokové sazby u hypoték rostly již během letošního roku, v zájmu o sjednání úvěru na bydlení se to zatím neprojevilo.

Banky v listopadu sjednaly 11 369 hypotečních úvěrů, což bylo o 13 procent více než v říjnu a o 22 procent více než před rokem. Vyšší počet hypoték v listopadu poskytly pouze v roce 2016, a to 14 386. Celkově se od ledna do konce listopadu letošního roku sjednaly banky hypotéky již za více než 392,6 miliardy korun. 

Lze však předpokládat, že jakmile se skokový růst sazeb promítne do úroků hypoték, rapidně ubyde i počet žadatelů o hypotéku.„Dlouhodobě vyšší sazby představují jasný tlak na snížení počtu zájemců o úvěr a objem půjčených peněz. V řádech měsíců to ale neuvidíme, protože si lidé chtějí vzít úvěry ještě včas, než se zdraží, a někteří už v procesu sjednávání úvěru jsou,“ uvádí Dominik Stroukal, hlavní ekonom platební instituce Roger. 

Dokonce se objevují i takové pesimistické scénáře, podle kterých by hypoteční trh mohl v příštím roce propadnout až o 50 procent. Na trhu by dominovalo především refinancování. 

Zdraží nejen nové hypotéky, ale také končící fixace

Rostoucí úroky se však neprojeví jen u nově sjednaných hypoték. Právě teď končí oblíbená fixace na 5 let mnoha domácnostem, které si sjednaly úvěr na bydlení v letech 2016–⁠2017, kdy byly úrokové sazby na minimu. Tehdy domácnosti získaly garantovaný úrok kolem dvou procent, zatímco teď u většiny bank lze získat sazbu kolem čtyř procent. A v příštím roce bude ještě hůř, průměrná úroková sazba zamíří ještě o procentní bod nahoru. Hlavním důvodem bude především reakce ČNB na rostoucí inflaci v podobě zvyšování dvoutýdenní repo sazby. 

A v příštím roce bude šok z navýšení sazeb ještě bolestivější. Splátky u některých domácností se mohou navýšit o tisíce korun. „Sama o sobě je to pro řadu lidí katastrofa, ale naneštěstí přichází v době, kdy je drtí vysoká inflace, rostoucí ceny energií či nejistota z dalších lockdownů. Není to jen o růstu sazeb, ale v kombinaci s dalšími nejistotami a náklady současné situace to může být tragické,“ uzavírá Dominik Stroukal.