Na trhu fúzí a akvizic, tedy prodejů firem, je letos živo. Zájemců je dostatek, trh je prodávajících, říká šéf fúzí a akvizic KPMG Igor Mesenský. Hodně nakupují bohatí Češi skrze family office či fondy kvalifikovaných investorů. Atraktivní jsou výrobci stavebních materiálů, sklady a výrobní firmy. Chladnější zájem je o automotive, hotely a kancelářské budovy.

Výsledky trhu fúzí a akvizic za třetí čtvrtletí byly rekordní, především díky prodeji Avastu. Byly by rekordní i bez toho?  

Myslím, že letošek bude rekordní. Už rok 2020 byl rekordní a letos je to ještě výrazně lepší. My máme skvělé teď třetí i čtvrté čtvrtletí, uzavřeli jsme dvě transakce během posledních dvou týdnů, do konce listopadu další tři uzavřeme, a řadu nových transakcí začínáme.  

Typově jde o prodeje jakých firem? A co jsou motivy k prodejům? 

Pořád hlavním motivem pro prodej je vyřešení nástupnictví. To je takový leitmotiv už od začátku tisíciletí. První vlna prodejů kulminovala v roce 2008, pak se to zbrzdilo kvůli finanční krizi a posledních pět let to zase jede. Motivace je stejná, majitelé jsou o deset let starší než při první vlně a navíc trh přeje prodávajícím. Potkává se zájem prodat s podmínkami na trhu. Je to takzvaně trh prodávajících – to se týká nejen ceny, ale i dalších podmínek, například zádržné je mnohem nižší než dříve a vyplácí se prodávajícím dříve. Bývalo běžné, že se dvacet, třicet procent kupní ceny zadržovalo až třeba dva roky, dnes je to deset patnáct procent na půl roku či na rok. Nyní s čímkoli vyjdeme na trh, máme desítky zájemců. 

 

Trumfy drží prodávající

Jak dlouho to ještě potrvá? 

Čekám, že okno prodejů se v čase bude zavírat. Tak, jak se zdražuje financování a stává se nedostupnějším, možná dál poroste inflace, někteří kupující odpadnou. Myslím ale, že ještě šest až dvanáct měsíců potrvá současná příznivá situace pro prodávající.  

Kdo je na straně kupců? Do finanční krize to bývali hlavně zahraniční investoři, po krizi domácí hráči –  jak je to teď? 

U většiny transakcí jsou domácí hráči. Někdy nejsou konečnými kupujícími, ale bývají v procesu a jsou pro zahraniční kupce velkou konkurencí.  

video

Jak zbohatnout? Přesunem skutečných peněz do virtuálního světa a zpět

Money

Na jedné straně peněženky drtí inflace. Na té druhé fenomén kryptoměn s bitcoinem v čele způsobil, že hodně lidí pohádkově zbohatlo. A ještě zbohatne, protože velké investiční peníze světa začnou mířit do budování virtuálních světů, jak vyplývá z analýzy newstream.cz.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

A jsou to domácí podnikatelé, kteří spíše konsolidují svůj obor, nebo jdou úplně mimo svá původní odvětví? 

Vznikla tu úplně nová skupina finančních investorů, jako jsou family office, fondy kvalifikovaných investorů, což založili většinou lidé, kteří svou velkou firmu prodali a teď hledají do čeho investovat. Kanceláře či fondy mají různé velikosti i různé strategie. Někteří jdou do oborů, které znají, zatímco jiné jdou úplně mimo ně. Největší strukturou na trhu je asi R2G, který investuje peníze pánů z České gumárenské a Avastu. Koupili například hotel Intercontinental. Takoví investoři tu dříve nebyli, jde o fenomém posledních čtyř pěti let. Family office jsou velmi aktivní a tím, že mají jednoduchou strukturu a rozhodování, také velice pružné.  

Vidíte paralelu s trhem M&A a nemovitostí, že když rostou ceny nemovitostí, rostou i ceny firem a opačně? 

Korelace v cenách tam je. Obecně platí, že tím, jak rostou ceny, klesá výnosnost aktiv – to je u akcií, dluhopisů, nemovitostí i u firem.  

Soumrak levného financování 

Zmínil jste financování, centrální banka zvedla sazby. Vidíte už rozdíl v ochotě bank financovat M&A ve smyslu nároků na objem vlastních zdrojů a podobně?  

Ještě ne. Teď jsme dokončili transakci, kde vypořádání závisí na získání financování a máme zprávu, že kupec jej získal. O něco dražší, ale ne dramaticky. Dá se ale čekat, že se podmínky budou zhoršovat. Většinou to zasáhne jen okraj trhu, investory, kteří mají hodně agresivní strategii ve financování a velký podíl úvěru.  

Dá se říci, jak teď vypadá typické financování akvizice firmy? Kolik peněz do toho dává kupec?  

Máme zkušenost, že banky jsou schopny půjčit až na čtyřnásobek EBITDA. Jestliže se ceny tradičních řekněme výrobních společností pohybují na šesti- až osminásobku EBITDA, tak zhruba polovinu až dvě třetiny lze financovat úvěrem. Pak záleží na tom, kolik vlastních peněz má kupec, často se setkáváme s tím, že i tam, kde by mělo být financování vlastním kapitálem, si dočasně pomůže třeba mezaninovým financováním.  

Borkovec z Partners: Ekonomika bude za rok k nepoznání. Pandemii neustojí

Money

Češi jsou naivní a impulzivní investoři. A k tomu mají krátkou paměť, míní Petr Borkovec, zakladatel Partners, jedné z nejsilnějších finančně-poradenských firem na trhu. Jinak si totiž nedovede vysvětlit, proč dávají ohromné peníze do všeho možného, včetně kryptoměn, junk dluhopisů či kvazifondů. „Musíme se připravit se na to, že za rok nebude nic jako dřív,“ varuje finančník, který usiluje o získání bankovní licence.

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Dluhopisy vídáte taky? 

U těchto transakcí ne, proces bývá složitý a není na to čas.  

Rostou ceny prodávaných firem? Podle těch dosahovaných násobků to zas tak nevypadá... 

Ale ano, dříve se firmy prodávaly spíše na pěti, šestinásobek, teď je to výše.  

A typově, jaké firmy jsou konzervativněji oceněné a které více?  

Vyšších násobků EBITDA dosahují firmy, které mají stabilní cash- flow, jsou protikrizové, typově výrobci potravin. Vyššího ocenění dosáhnou firmy, které mají vyšší růst, různé start-upy a IT firmy, protože se násobí vyšším multiplem nižší základna. Firma, která meziročně roste o padesát procent, se tak může prodat třeba za výrazně vyšší násobek ukazatele EBITDA.  

Automotive není v centru zájmu

Stává se, že prodáváte firmu, která nemá vůbec EBITDA? 

Stává se, že třeba e-shopy se prodávají za násobky tržeb, protože mají zápornou EBITDA. To byl případ Mallu. Takové firmy musejí obrovsky investovat do marketingu, do růstu. Obvyklé je, že pokud má e-shop tržby kolem miliardy eur, je valuace na úrovni jednonásobku tržeb.  

Co automotive? Děje se něco na tomto trhu, když velcí odběratelé jsou zasaženi nedostatkem čipů a podobně? 

Pořád je poptávka po firmách, které se zabývají například vstřikováním plastů. Není to ale něco, co je teď zrovna v centru zájmu, protože automotive čeká hodně změn. Odhadnout, co se jak posune, je těžké. Vyjadřují to i valuace firem, násobky se pohybují někde kolem pětinásobku EBITDA. Je to dáno nejistotou. Dodavatelé jsou také hodně vyždímaní, pracují s velmi malou marží a objemy přitom nemívají dlouhodobě zajištěné... 

Miliardář Vítek prodává část svého impéria Američanům za sedm miliard

Zprávy z firem

Více než pětiprocentní podíl ve Vítkově CPI kupují americké realitní fondy Apollo. Cena se vyšplhala na 300 milionů eur, tedy 7,6 miliardy korun, uvedl deník Hospodářské noviny.

ČTK, elz

Přečíst článek

Zmínil jste family office, jaké firmy je typově nejvíce zajímají? 

Obecně firma, která má vlastní produkt, vývoj i marketing a ideálně je jednička ve svém oboru. A pokud má vlastní management. Pokud vlastníci prodávají stoprocentní podíl, nechtějí tam obvykle dále zůstávat s nikým novým. A family offices nemívají vlastní management, který by tam dali, ale mohou mít industry experta, většinou to ale nejsou lidé, kteří by tam šli dělat na full-time generálního ředitele.  

U jednoho nákupu to zpravidla nekončí

Když vlastník prodá firmu, co obvykle dělají dál se svými penězi? Dostáváte úkoly typu, kupte mi něco jiného? 

Je to poměrně časté. Záleží na tom, jak velká byla firma, kterou prodali. Většinou jsou to stovky milionů korun. Záleží i na věku, ve kterém svou firmu prodali. Pokud jim je šedesát plus, většinou jdou do nemovitostí či si založí nějaké konzervativní portfolio cenných papírů a mají stabilní příjem. Pokud jsou mladší, většinou jim to nedá a buď se s někým spojí nebo si budují portfolio společností. Záleží to také na týmu, který si mohou dovolit. Zmíněné R2G má vlastní M&A tým, který vyhodnocuje příležitosti, řeší akvizice a mají veškerou odbornost in-house. Moje zkušenost ale je, že pokud si majitel po prodeji pořídí nějakou investici, většinou už v tom nechce být full-time, naskočit do toho na deset hodin denně, sedm dní v týdnu, ale podílí se spíše na tvorbě strategie. 

Jaké banky jsou ve financování M&A nejvíce aktivní? Dříve tu bývaly hodně i zahraniční banky, kdo je to teď? Kdo bývá v konsorciích? 

Většinou potkáváme banky působící v České republice, nejaktivnější je Unicredit, Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a Raiffeisenbank. U konsorcií záleží na velikosti transakce. My jsme udělali letos dvě větší transakce, Best a Izos. U Bestu bylo konsorcium bank, u Izosu ne.  

Malé banky nastavily spořitelně zrcadlo, musela se změnit, říká bankéřka Pešková

Money

Jak ne příliš oblíbený ústav během pár let přeměnit na moderní banku, která bude oporou střední třídy? Pojďme dát drobným klientům to, co bohatí znají už dávno, říká Daniela Pešková, členka představenstva České spořitelny a nejvýše postavená bankéřka v Česku. 

Adéla Vopěnková

Přečíst článek

Dá se říci, jak velkou transakci ještě financuje jedna banka a kde už si jich pomáhá víc? 

Záleží to na limitech dané banky. Ta ho má na společnost a na obor. Pokud má v oboru už hodně velkou expozici, musí se s někým spojit. Jednu dobu mívala Česká spořitelna hodně zainvestováno ve fotovoltaických elektrárnách, takže narazila na limit. Obecně ale úvěry nad dvě miliardy korun se financují v konsorciích.  

Je nějaký sektor, kde jsou banky více obezřetné? Jako po finanční krizi bývaly reality? 

Nějaké segmenty realit to stále mohou být, čekal bych to u obchodních center či kancelářských budov, také hotely v souvislosti s probíhající epidemií. I u těch kancelářských budov jsou ceny za vrcholem, pandemie potřebu prostor snížila na dlouho, vidíme to i u nás v kanceláři. 

Výrobci stavebnin jsou v kurzu

A naopak, které sektory jsou nyní atraktivní? 

Nám se letos sešly prodeje firem ze sektoru stavebních materiálů, kde jsou zároveň vysoko ceny. Myslím, že majitelé byli s podmínkami prodeje velmi spokojeni. Atraktivní jsou také suroviny, štěrky, písky, cílem u těchto transakcí je zajistit si vstupní suroviny. Také e-commerce a IT jsou stále zajímavé. U technologických firem je zajímavé, že každá taková firma byla založena s tím, že se dříve nebo později prodá. Majitelé jsou o prodeji ochotni jednat téměř vždy. Zajímavé jsou i tradiční strojírenské obory. V útlumu je automotive a vybrané nemovitosti. Naopak ale třeba logistické parky jsou vysoce atraktivní segment, protože kvůli pandemii chtějí mít obchodníci sklady blíže.  

Stavební materiál i práce zdražují, ohrožuje to projekty

Money

Banky již evidují případy klientů, kterým došly peníze z hypotéky před dokončením stavby kvůli rostoucím cenám materiálů. Řeší to dodatečnými úvěry i změnami v projektu.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Velkým tématem je ESG. Už jste se setkal s tím, že by kvůli potížím s etikou nějaká transakce padla? 

Tlak je obrovský, banky si měnily interní fungování a směrnice, aby byly v souladu s ESG. Osobně jsem se nesetkal s tím, že by banky nějakou transakci z tohoto důvodu nezafinancovaly. U due diligence ale vše podrobně zjišťují. Nejde jen o ESG, řeší se i registr skutečných vlastníků. Pro banky je čím dál těžší dostat klienta na palubu, noví klienti (včetně firem) se musí takříkajíc svléknout do naha.  

Evergreen nástupnictví 

Proč myslíte, že tolik podnikatelů má potíže sehnat nástupce do své firmy? 

Ta tradice předávání firem z generaci na generaci tu není. V Německu jsou podniky ve čtvrté či páté generaci, členové rodiny s tím počítají a děti jsou od mala vedeny k tomu, že podnik převezmou. Tady to byla první generace podnikatelů a děti často vidí, co vše tomu rodiče museli obětovat, a nechce se jim do toho, chtějí dělat jiné věci.  

Co svěřenské fondy, roste jejich popularita? 

Pan premiér určitě institut svěřenských fondů zpropagoval... Je to i způsob, jak řešit nástupnictví, respektive nastavení dědictví a ochranu majetku. Ale častá forma pro řešení nástupnictví to není, spíše jde o uspořádání vlastnických vztahů v rodině. V Německu či v Rakousku to naopak tradice je.  

Lidé zapomněli, že peníze se vydělávají prací, říká miliardář Soural

Leaders

Marcel Soural se letos poprvé dostal do žebříčku sta nejbohatších Čechů, který sestavuje časopis Forbes. Ten majetek jednoho z největších českých developerů odhadl na 2,6 miliardy korun. V klubu nejbohatších Čechů tak obsadil 97. místo. Po pádu Bohemia Energy Jiřího Písaříka je o příčku výše. První velký rozhovor po oznámení výsledků poskytl Soural pro newstream.cz. 

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Zmínil jste pana premiéra. Dokážete si čistě teoreticky představit, kdo by gigant jako Agrofert mohl koupit? 

Myslím, že by se obtížně hledal strategický investor, který by byl schopen koupit celou skupinu a neuplatnil žádný diskont na společnosti, které jsou mimo jeho zájem. Schůdnější cestou by zřejmě mohlo být uvedení skupiny na burzu. Zřejmě ale ne na českou, na ni je to velké. Myslím, ale že současné ocenění společnosti by bylo obtížné – Agrofert má určitě jinou cenu, když je pan Babiš premiér a když je pouze opozičním poslancem. 

Takže spíše by si to rozebraly fondy? 

Asi žádný strategický investor by to nekoupil v celku. Jsou tam zajímavé části, které by si rozebrali hráči v daných oborech. Vcelku by to koupil jen nějaký finanční investor, který by Agrofert rozkouskoval a prodal po částech. Měli jsme mimochodem několik zájemců o nějaké divize Agrofertu, ale na prodej v tu chvíli nebyly. 

Igor Mesenský (53)

Působí v oblasti prodejů a akvizic více než 21 let. Do KPMG nastoupil v roce 2018, od roku 2020 vede její M&A jako partner a poradce pro region CEE.

>>>>>Další rozhovory nejen ze světa peněz čtěte zde<<<<<<