ČEZ oznámil, že od příštího roku zdraží elektřinu o zhruba jednu třetinu. A řada dalších firem avizuje, že zvýšené náklady, nejen za energie, ale i ostatní vstupy, promítne od příštího roku do cen svých výrobků či služeb.

Meziroční inflace dosahovala v září úrovně 4,9 procenta. Řada lidí z trhu očekává, že toto číslo ještě vzroste. Hlavní analytik poradenské firmy KPMG Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky, očekává, že se číslo přehoupne přes šest procent.

„Myslím, že nejvyšší čísla inflace máme ještě před sebou. Je před námi ještě rozbouřené inflační moře,“ uvedl pro newstream.cz Hampl.

„Nechci malovat čerty na zeď. Ale asi uvidíme číslo, které začíná šestkou,“ dodal.

Podle Hampla se růstu cen postaví centrální banka, která bude dál zvyšovat úrokové sazby. „Kdybych si měl zaspekulovat, tak myslím, že tento týden uvidíme vyšší než standardní růst úrokových sazeb. Standard je čtvrt procentního bodu. Tipnul bych si, že i tento týden to bude více,“ uvedl Hampl.

Bohatí bohatnou, chudí chudnou

Hampl spolu s šéfem výzkumného ústavu STEM Martinem Buchtíkem ve středu představili údaje o finanční situaci domácností. Z těch vyplývá, že domácnosti sice mají největší úspory za celou historii samostatného Česka, zároveň se však rozpínají nůžky mezi bohatými a chudými. Jinými slovy, bohatí dále bohatnou, chudí zůstávají chudí. A přibývá jich.

ČEZ zdraží elektřinu o takřka 84 procent, na faktuře si domácnosti připlatí asi třetinu

Money

Zhruba 2,5 milionu odběratelů elektřiny od společnosti ČEZ, jejího největšího dodavatele v ČR, si od Nového roku pořádně připlatí. Elektřina v nejběžnější sazbě D02 totiž zdraží z 1700 na 3120 korun bez DPH za jednu megawatthodinu, tedy o takřka 84 procent.  

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

„Máme největší úspory domácností za dobu existence samostatné republiky,“ uvedl Hampl.

Ekonomická nálada Čechů se však v druhé polovině roku mírně zhoršila. A to ve výzkumu ze září letošního roku ještě nebylo započítáno brutální zdražování energií a pád Bohemia Energy. Podle výsledků průzkumu si od počátku pandemie finančně pohoršilo 28 procent Čechů. Naopak 10 procent se má dnes lépe. Největší pokles zaznamenali lidé s nejnižšími příjmy, mezi nimiž ztratilo část příjmů 38 procent. Více než polovina obyvatel (57 procent) očekává, že se jejich finanční situace nebude měnit. Čtvrtina Čechů čeká zhoršení a sedmnáct procent zlepšení.

Ekonomická nálada se zhoršuje

„Zdá se, že jarní postpandemická euforie byla jen dočasná a trvala právě tak dlouho, jak dlouho se zdálo být šíření covidu pod kontrolou. Měla jistě vliv na spotřebitelské a investiční chování domácností v první polovině roku, právě tak jako aktuální situace zdravotní či energetická ovlivní chování domácností v příštích měsících,“ komentoval výsledky průzkumu Hampl.

Tereza Zavadilová: Inflace, deflace a Moorův zákon

Názory

Technologický pokrok věci podstatně zlevňuje, tlak na ceny nevydrží věčně.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Na rozdíl od hodnocení ekonomické situace domácnosti převládá v očekávání celkového budoucího vývoje mírný optimismus. S nadějí se v září na budoucnost dívalo 42 procent respondentů. Naopak s nejistotou necelá čtvrtina. Pozitivní výhled táhnou, stejně jako na jaře, mladí lidé ve věku od 18 do 29 let.

„V ekonomickém hodnocení se dostáváme tam, kde jsme byli loni. Pozitivní očekávání z jara a konce restrikcí se do podzimu nepotvrdily,“ vysvětluje Martin Buchtík, ředitel STEM.

Zatímco v období před vypuknutím pandemie hodnotilo sedmdesát procent Čechů ekonomickou situaci jako dobrou, v květnu to bylo pouze 31 procent.

>>>>>>Vše o inflaci čtěte zde<<<<<<