Centrální banka v reakci na růst cen bude i nadále zvyšovat základní úrokové sazby. Nad pětiprocentní hranici by však podle vyjádření Jiřího Rusnoka pro Český rozhlas jít neměla.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok pokládá za extrémně nepravděpodobné, že by bankovní rada ČNB zvýšila v příštím roce úrokové sazby až nad pět procent. Řekl to Českému rozhlasu v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Připustil ale další zvýšení sazeb, o jeho rozsahu však spekulovat nechtěl. ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu naposledy minulou středu, a to o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem zvýšení je rostoucí inflace a snaha tlumit inflační tlaky.

Dalibor Martínek: Inflace tady byla i přes 50 procent. A není to tak dávno

Názory

Zprávy, že inflace bude začátkem příštího roku možná přes osm, nebo dokonce přes deset procent, plní média. Zdraží elektřina, potraviny, stavební materiál, papír, pojistky, prostě všechno.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

„Je zřejmé, že za dané situace, se budeme muset posunout ještě výrazně nad tu čtyřprocentní hranici. Jak výrazně to bude, nechci nyní spekulovat,“ uvedl Rusnok minulou středu po oznámení o zvýšení sazeb. Na dotaz ČRo, jak výrazný posun to znamená, odpověděl, že neočekává, že by ČNB šla se sazbami nad pět procent. „To si myslím, že je prakticky vyloučeno v tomto cyklu, čili myslím tím rok 2022. Zatím bych nechtěl předjímat nějakou dalekou budoucnost, ale myslím, že i tam je to téměř vyloučeno,“ řekl guvernér České národní banky.

Vyluxovaný trh práce

Podle vyjádření Jiřího Rusnoka ČNB zvýší sazby již na svém únorovém zasedání. Jak razantní banka bude, nechtěl spekulovat. Poznamenal však, že se nedomnívá, že by ČNB zvyšovala sazby jedním krokem. Nedomnívá se také, že by se bankovní rada unáhlila s prosincovým zvyšováním sazeb. Průběžné aktualizované údaje podle něj ukazují, že vyšší inflace bude setrvávat i po většinu příštího roku.

Vysoká inflace podle něj bude panovat hlavně v prvních měsících roku. „Ta měsíční čísla budou mimořádně vysoká,“ podotkl. Ceny podle něj porostou mezi sedmi a osmi procenty v únoru, březnu a možná i v dubnu, protože v té době do údajů o inflaci vstoupí růst cen energií. Vliv bude mít také nedostatek lidí na trhu práce. „U nás je totálně vyluxovaný trh práce,“ uvedl.

Desetiprocentní hranice? Vyloučit to nelze

Pravděpodobnost, že by inflace překročila deset procent, je podle něj nízká, ale nedá se vyloučit. K dvouprocentnímu inflačnímu cíli se podle Rusnoka bude možné dostat až v prvním pololetí roku 2023.

ČNB potřetí zvýšila základní sazbu, je nejvyšší od roku 2008. A poroste dále

Money

Bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace, a s tím spojená snaha centrální banky tlumit očekávání, že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008 a podle ČNB překročí i čtyři procenta. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu. Ministr financí Zbyněk Stanjura rozhodnutí banky respektuje a dodal, že i tak lze očekávat nejvyšší inflaci za posledních 13 let.

ČTK, duk

Přečíst článek

ČNB také na konci listopadu zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.

Rusnok řekl, že podle odhadu ČNB by samotná tato opatření snížila poptávku po hypotékách o deset až 15 procent. V kombinaci s růstem úrokových sazeb pak bankéři podle něj odhadují, že trh nových hypoték v příštím roce klesne asi o 20 až 30 procent. Rusnok sám odhaduje, že pro další zpřísňování limitů u hypoték již nebude důvod.

Koruna letos vůči euru posílila jako jediná z měn Visegrádské skupiny

Money

Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lubomír Lízal: Vysoká inflace pomůže vládě s dluhem, ale jen chvilku

Money

Nízké úrokové sazby jsou špatné pro finanční sektor, teď to bude pro zisky bank a pojišťoven lepší. Centrální banka chce utnout inflační očekávání, která jdou hlavně přes mzdy, říká ex-centrální bankéř a šéf české pobočky Expobank Lubomír Lízal. Banka aktuálně hledá kupce.  

Tereza Zavadilová

Přečíst článek