Inflace v tuzemsku požírá mzdu, příští rok tak bude nejhůře za skoro deset let
Vývoj průměrné mzdy v ČR, který sleduje Český statistický úřad, v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že Češi si musejí „nechat zajít chuť“ na rapidní nárůst reálných výdělků v pásmu tří až více než šesti procent, na nějž byli čtvrtletí co čtvrtletí zvyklí před pandemií.
Důvodem je jak určité zmírnění růstu průměrné nominální mzdy, tak zejména citelný vzestup inflace, který zejména způsobuje razantní ponížení průměrné reálné mzdy. Ta tak v letošním třetím čtvrtletí stoupla meziročně pouze o 1,5 procenta.
Průměrná mzda v Česku v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,7 procenta na 37 499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,5 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Biti jsou pracovníci v kultuře či rekreaci
Výdělky ve třetím čtvrtletí rostly citelně nadále pracovníkům ve zdravotnictví a sociálních službách, kde se výrazně projevilo přidávání na platech státním zaměstnancům. Mzdově si velmi dobře polepšili ovšem také například pracovníci v oblasti nemovitostí, například realitní makléři. Ti těžili z citelného růstu cen nemovitostí, do nichž Češi hojně investují právě i v obavě z popandemické inflace.
Sklizeň poškozená nepříznivým počasím, vyšší přepravní sazby, nedostatek pracovníků, energetická krize a náklady na hnojiva. To jsou příčiny toho, že v listopadu podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) světové ceny potravin vystoupaly na desetileté maximum. Špatná zpráva je to zejména pro chudé africké a další země bojující s hladem.
Jídlo zdražilo nejvíce za deset let. Špatná zpráva pro chudé země
Money
V oblasti kultury, zábavy a rekreace – což jsou segmenty, na něž protipandemická opatření doléhají obzvláště neblaze – se mzdy ve třetím čtvrtletí reálně propadly nejvýrazněji. Nominálně tam totiž výdělky stouply pouze o 0,6 procenta, což při příslušné meziroční inflaci na úrovni 4,1 procenta odpovídá poklesu reálné mzdy o 3,5 procenta.
Zejména ve velkých podnicích se silnými odbory se do probíhajících mzdových vyjednávání kolektivních smluv pro příští rok aktuálně znatelně promítají právě rostoucí inflační očekávání. Ve firmách a podnicích se slabším nebo žádným odborovým zastoupením probíhají jednání o mzdovém navýšení na individuální úrovni, přičemž rozhodujícím zdůvodněním ze strany zaměstnanců je právě objektivní, těžko zpochybnitelný fakt citelné inflace, nevýraznější od roku 2008. Zaměstnavatelé jsou nuceni tlaku zaměstnavatelů velmi často ustoupit, neboť na trhu práce není v době nízké nezaměstnanosti a extrémně vysokého, rekordního počtu neobsazených pracovních pozic „kde brát“.
>>>>>>Vše k inflaci čtěte zde<<<<<<
Průměrná mzda bude atakovat 40 tisíc
Zaměstnanců se nedostává zejména v oblasti výroby, logistiky či stavebnictví, kde přetrvává enormní sháňka po manuálních pracovnících. Mzdy nadále citelně rostou ale i na „opačném pólu“ pracovníků s vysokou kvalifikací, zejména pak v IT segmentu. Mzdový vývoj tak hrozí roztočit inflační spirálu. Té se ovšem snaží předejít Česká národní banka razantním navyšováním své základní úrokové sazby.
Více než šestiprocentní inflace zmírní zdražování realit, úrok na hypotékách totiž vylétne k úrovni pěti a více procent. Pokud splátka hypotéky trvaleji naroste o tisícovky měsíčně, přinese to zmírnění růst cen nemovitostí.
Češi si příští rok „utáhnou opasky“ dost možná nejvíce od 90. let
Názory
V letošním roce celkově mzdy nominálně porostou o 5,9 procenta. Poprvé v historii bude ve čtvrtém čtvrtletí průměrná mzda atakovat úroveň 40 tisíc korun. V příštím roce se ale Češi musí připravit na pokles reálné mzdy. Nominálně totiž mzda poroste zhruba o 5,5 procenta, zatímco inflace bude v průměru činit zhruba šest procent. Reálné výdělky tak Čechům klesnou poprvé od roku 2013.
Minimální mzda stoupne od příštího roku o tisíc korun na 16 200 korun. Tedy o osm procent. Průměrná mzda přitom poroste jen tempem pěti procent, jak vyplývá z říjnového šetření České národní banky mezi tuzemskými i zahraničními analytiky. 
Lukáš Kovanda: Zvýšení minimální mzdy o 1000 korun je chybou
Názory
JARNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Porazit všechny a stát se jedničkou. Na českém trhu se to podařilo spoustě hráčům. Co když se ale pokusí prosadit na evropském, asijském, americkém, nebo dokonce globálním trhu? Pak začínají podnikatelé i firmy narážet na celou řadu problémů. Přesto řada z nich uspěla.
Zakladatel Lasvitu Leon Jakimič, zakladatel Unicorn Attacks Vít Šubert, majitel Mattoni 1873 Alessandro Pasquale či zakladatel a CEO globální platformy FTMO Otakar Šuffner. To je část hvězd jarního vydání magazínu Newstream CLUB, jehož hlavním tématem je GLOBÁLNÍ ÚSPĚCH. Jak ho dosáhnout z Česka? A lze se prosadit na celosvětovém kolbišti v éře, kdy druhé místo téměř vždy znamená prohru?
Magazín se dále věnuje velkým finančním skupinám, které svět dobývají investicemi. Zvláštní kapitolou pak je Německo, které pro tuzemské podnikatele i finančníky velmi často představuje první velkou zkoušku nebo příslovečnou bránu do světa. A platí to i ve chvíli, kdy se německá ekonomika potýká s celou řadou strukturálních problémů.
Podíváme se na největší investice, které čeští hráči v posledních letech učinili a které představují historicky největší akvizice českého kapitálu v zahraničí.
A hudební promotér David Gaydečka čtenáře pozve do tajemného Doupěte, které je úplně novým typem hudebního klubu, v němž vystupují hvězdy, které zná celý svět.
Sedmé vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v červnu.
