Růst cen zdaleka nemusí být přechodný. Nejdůležitější je očekávání, varuje akademik Niall Ferguson.

Britský historik Niall Ferguson, který napsal vysoce oceňované knihy jako Vzestup peněz či Civilizace, varuje před inflací. Podle něj může současné zvýšení cen mít podobný vývoj, jako na konci šedesátých let - tehdy nastolená vyšší úroveň cen trvala celou následující dekádu.

Stanfordský profesor Ferguson řekl americké stanici CNBC, že politici nyní čelí výzvě reagovat na inflaci způsobenou koronavirovou pandemií podobně, jako reagovali na finanční krizi v roce 2008. „Zajímavé je, že pohroma vede k pohromě. Zdravotní pohroma může vést k monetární, fiskální a potenciálně i k inflačnímu neštěstí,” řekl na italském Ambrosetti fóru. Dodal, že samozřejmě nejde o neštěstí, při kterém by umírali lidé, ale vzestup inflace může být hodně nepříjemný. 

Americká inflace za července dosáhla meziroční hodnoty 5,4 procenta. V Česku ceny jdou také rychle nahoru, ve stejném měsíci proti roku předtím dosáhly 3,4 procenta.

Ferguson oponuje názoru Fed i jiných ekonomů, že současné zvýšení cen je jen přechodné. „Jak dlouhé je přechodné? V jakém bodě se očekávání fundamentálně změní, zvláště když Fed lidem říká - změnili jsme inflační cílování a vlastně nám nevadí, když inflace zůstane nějakou dobu vyšší,” prohlásil Ferguson a dodal: „Neříkám, že míříme do sedmdesátek, ale že bychom si měli zopakovat lekci z konce šedesátých let. Tehdy guvernér Fed William McChasney Martin ztratil kontrolu nad inflačním očekáváním.”

Exguvernér Singer: České rodiny oproti anglosaským inflace poškozuje víc

Money

My jsme součástí skupiny zemí, kde rodiny mají významná finanční aktiva v bankách. Tudíž je inflace poškozuje víc. Zatímco v anglosaském světě má rodina především na krku úvěry, proto jim současná situace pomáhá. Nemohou se krizí prošetřit, potřebují neztratit práci a vydělávat. Jinak tu hypotéku nesplatí, vysvětluje v rozhovoru pro newstream.cz hlavní ekonom skupiny Generali CEE Holding a bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer, proč je ve střední Evropě vyšší averze k inflaci.

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

Prohlášení Fergusona přichází podle CNBC těsně poté, co jiný akademik a bývalý hlavní ekonom MMF Kenneth Rogoff ve svém článku uvedl, že situace po odchodu spojeneckých vojsk z Afgánistánu jen přidala na seznam varujících paralel s přelomem šedesátých a sedmdesátých let. Během sedmdesátých let americký prezident Richard Nixon opustil zlatý standard, nastalo období slabého ekonomického růstu a poklesu akciových trhů a úrokové sazby se dostaly až nad dvacet procent a inflace během dekády dosáhla průměrné úrovně sedm procent, pozn. red.

Bývalý americký ministr financí Larry Summer v tweetu upozornil, že do inflace navíc nejsou započítány ceny nemovitostí. 

[[Twitter status: https://twitter.com/LHSummers/status/1432336417422782464]]

Ferguson uvedl, že delta mutace covidu možná zbrzdila Fed od myšlenky zchladit americkou ekonomiku těsně po horkém létě, ale do hry vstupují další faktory. „Velká inflace byla vždy v historii spojena s válkou. To, co by dokázalo zcela jistě ochladit inflační očekávání, je, pokud by současná studená válka mezi USA a Čínou eskalovala v opravdovou válku řekněme o Tchaj-wan,” poznamenal. V souvislosti se stažením vojsk z Afghanistánu může podle něj čínský prezident cítit příležitost k získání kontroly nad Tchaj-wanem. Což by vedlo USA k rozhodnutí, zda se účastnit další vzdálené války, nebo obětovat svou globální dominanci. 

>>>>>>O politických i ekonomických důsledcích převzetí moci v Afghánistánu Tálibánem pravidelně informujeme. Čtěte zde<<<<<<